Uběhl více než rok od vydání této grafické karty a s nedávným příchodem nové generace Radeonů přišly i výraznější slevy těch starších. V této recenzi si představíme Radeon RX 6650 XT v edici ROG STRIX od výrobce ASUS, která za poslední rok klesla s cenou téměř na polovinu, což z ní dělá velmi zajímavou koupi.
Radeon RX 6650 XT je refreshem Radeon RX 6600 XT. Příliš se od sebe neliší, pouze rychlejšími paměťovými čipy s rychlostí 17,5 Gb/s proti 16 Gb/s a navýšenou boost frekvencí z 2589 MHz na 2635 MHz, s čímž je spojený i navýšený limit příkonu karty ze 160 W na 180 W.
Samotný grafický čip, tak zůstal s jeho předchůdcem totožný. Postavený na architektuře RDNA 2 v 7 nm výrobním procesu, nese označení Navi 23 a má 2048 stream procesorů.
V tabulce výše jsou uvedené základní specifikace stanovené výrobcem čipů, tedy AMD. V recenzi však máme jeden ze špičkových modelů ROG Strix, jehož některé specifikace se budou lišit, a to zejména taktovací frekvence.
POPIS KARTY
Z názvu grafické karty ROG Strix Radeon RX 6650 XT V2 OC Edition, je zřejmé, že se jedná o výše taktovanou edici oproti standardním specifikacím. V Gaming mode běží grafické jádro na Boost frekvenci až do 2694 MHz a Game frekvenci 2523 MHz, v případě OC mode (GPU Tweak) je Boost frekvence nastavena na 2694 MHz a Game frekvence až 2543 MHz.
Na délku karta dosahuje 281 mm a výška chladiče zabere až tři rozšiřující sloty (2,9). Její celkové rozměry pak činí 281 x 135 x 59 mm. Chlazení je tedy robustní, je složeno ze dvou tepelných rozvaděčů, do kterých je odváděno teplo pomocí heatpipe.
Pasiv je schovaný pod plastovým krytem černé barvy s metalickými prvky a motivy ROG Strix. Součástí krytu jsou dva velké nízko-profilové ventilátory Axial-tech, které mají na koncích lopatek prstencovou bariéru pro zajištění vyššího průtoku vzduchu. Ventilátory jsou nastavené tak, aby se roztočily při dosažení teploty grafického jádra 60 °C a zastavily se při teplotě 52 °C. Což je dostatečná hranice pro potlačení hluku při žádném či nízkém vytížení grafiky.
Zadní strana grafické karty je přikryta backplate, který slouží primárně jako výztuha grafické karta a ochrana desky plošných spojů. Otvory na jeho zadní straně pak pomáhají lepšímu průtoku vzduchu, a to i díky kratšímu PCB, než je samotný chladič. Backplate je z broušeného hliníku v černé barvě a nese na sobě prvky ROG.
Na hřbetu grafické karty se nachází přepínač mezi dvěma BIOSy (P Mode a Q Mode), tedy mezi verzí zaměřenou na maximalizaci ticha a verzí pro maximalizaci výkonu. Na opačné straně hřebu najdeme napájecí 8 pinový PCIe konektor s diagnostickou LED pro signalizaci problémů s napájením.
Dále na hřebu nalezneme nápis RADEON a logo ROG STRIX, které je ARGB podsvícené, kompatibilní s ASUS Aura Sync technologií.
Výstupy pro monitory tvoří tři DisplayPort 1.4 a jeden HDMI 2.1.
Výrobce doporučuje pro grafickou kartu s kombinací AMD Ryzenů 5 či Intel Core I5 – 550W zdroj, pro kombinaci s Ryzen 7/9 či Core i7/i9 650W zdroj a pro high end procesory těchto výrobců pak 750W zdroj.
BALENÍ
Balení je standardní, na krabici se nachází základní popisky, o jakou grafickou kartu se jedná a její technologie.
Uvnitř krabice se nachází pouze grafická karta a manuály. Grafická karta má na sobě nalepené ochranné fólie.
TESTOVACÍ SESTAVA
Veškeré hry a benchmarky běží za stejných podmínek na FullHD (1920x1080) monitoru AOC s obnovovací frekvencí 144 Hz. Využívám plně aktualizovaný systém Windows 10 Pro 64 bit s aktivovaným režimem řízení spotřeby – vysoký výkon. Grafický adaptér řídí nejnovější grafický ovladač Adrenalin 23.4.3.
Na obrázku níže je možné vidět jaké hodnoty lze vyčíst zejména ze senzorů grafické karty v aplikaci HWiNFO.
BENCHMARKY A HERNÍ TESTY
Výkon grafické karty testuji pomocí vybrané sady her a benchmark utility 3DMark. Ve hrách využívám integrovaných benchmark utilit (pouze Dying Light 2, Forza Horizon 5 a CS:GO), případně používám pro záznam snímkových frekvencí aplikaci FRAPS v průběhu hraní (snažím se využívat stejných scén).
Ve hře Crime Boss: Rockay City jsem použil druhou nejvyšší předvolbu nastavení detailů – Epic. Hra ještě není pravděpodobně plně optimalizovaná a občas se stane, že se „kousne“, což má za následek celkem vysoký propad FPS, který nelze přiřadit k tomu, že by daná scéna byla příliš náročná pro grafickou kartu.
Další hru jsem vybral Call of Duty: Warzone 2.0, což je free to play battleroyale ze hry Call of Duty Modern Warfare 2 2022, ve hře jsem nastavil pouze přednastavení na nejvyšší – ultra. Zbytek jsem ponechal v původním nastavení.
Ve hře Need For Speed Unbound 2 jsem zvolil přednastavení detailů – ultra. AMD ASR jsem ponechal vypnuté.
Hra GTA Vice City Definitive Edition rovněž není zcela ideálně optimalizovaná, a taktéž se zasekne například při průjezdem mezi ostrovy, což má za dopad výrazný propad FPS, který neznamená, že by scéna byla pro grafickou kartu tak náročná. Zde jsem zvolil celkovou kvalitu hry – vysoká, vizuální efekty – extrémní a TAA+ vyhlazování, tedy veškerá grafická nastavení na nejvyšší možnost.
Ve hře Witcher 3 jsem zvolil grafické přednastavení – Ultra a pro zvýšení náročnosti povolil i NVIDIA HairWorks v High kvalitě a s 4x AA vyhlazováním.
Hra Maneater je poměrně nenáročná na dnešní grafické karty a projevuje se zde omezení snímkové frekvence na 150 FPS. Nastavení kvality jsem tedy zvolil – Highest.
Další hrou v seznamu je Crysis Remastered, ve které jsem zvolil přednastavení kvality na druhé nejvyšší – Very High, ponechal jsem zapnutý i RayTracing na – Very High a vyhlazování jsem zvolil nejvyšší SMAA 2TX. Hra má sice integrovaný benchmark, bohužel se u mě nechoval korektně, a tak jsem raději zvolil záznam snímků při průchodu konkrétní scénou.
Poslední hrou zaznamenanou aplikací FRAPS je Hogwarts Legacy. Ve hře jsem zvolil přednastavení kvality – ultra, vyhlazování TAA High, deaktivoval AMD ASR a deaktivoval RayTracing.
Hogwarts Legacy jsem zkoušel rovněž se zapnutou technologií RayTracing – Ultra. Bohužel pravděpodobně skrz špatnou verzi/optimalizaci se mi hra od jisté chvíle začala opakovaně zasekávat s postupným propadem FPS až na jeden snímek za sekundu, tedy jsem nebyl schopný dokončit kompletní záznam snímkové frekvence. S RayTracingem se pohybovala snímková frekvence průměrně kolem hodnoty 34 FPS do chvíle, než se hra začala zasekávat.
Dále zde máme Forza Horizon 5 s ultra přednastavením bez RayTracing.
Dying Light 2 Stay Human s přednastavením kvality – Ultra.
Counter Strike Global Offensive s maximálním možným nastavením grafické kvality bez FXAA vyhlazování, bez rozmazání pohybu a s aktivovanými uber shadery, který jsem testoval na FPS Benchmark mapě od uLLetical dostupné ve workshopu. Hra narážela spíše na omezení ze strany procesoru. Nejnižší snímková frekvence nastala při průchodu kouřovou scénou.
Na závěr pak 3DMark s benchmarky Fire Strike Extreme – zvyšující se rozlišení z 1080p na 1440p, Time Spy s rozlišením 1440p a Time Spy Extreme s rozlišením 2160p (4k UHD). Z 3DMarku uvádím do grafu čistě grafické skóre.
DUÁLNÍ BIOS A PROVOZNÍ VLASTNOSTI
Grafická karta disponuje dvěma BIOSy, mezi kterými lze přepínat pomocí hardwarového přepínače na jejím hřebu. Tyto BIOSy jsou označené jako Q – quiet (tichý) a P – power (výkonný). V praxi se jedná pouze o jiné nastavení chladící křivky. Provedl jsem několik testů her, včetně benchmarku 3DMark a nebyly mezi nimi prakticky žádné rozdíly (maximálně na úrovni chyby měření).
Quiet BIOS, jak je z názvu zřejmé preferuje tichost. Tichost je dána nižšími otáčkami ventilátorů a s tím jsou spojeny mírně vyšší teploty grafické karty.
Power BIOS, považujme spíše za standardní, který má nastavené vyšší otáčky ventilátorů v závislosti na dalších okolnostech, a tedy je grafická karta chladnější.
Provozní vlastnosti včetně frekvencí jsou zaznamenávány aplikací GPU-z. Pokojová teplota se pohybovala během měření mezi 21-23°C.
Z grafů je vidět, že při méně náročné hře NFS Unbound než je zátěžový test 3DMark Time Spy se frekvence grafického jádra drží kolem maximální hodnoty 2692 MHz s minimálními výkyvy, nedochází zde k žádným drastickým omezení příkonu.
V případě 3DMark Time Spy je již frekvence grafického jádra výrazněji skáče, je to dáno pravděpodobně limity příkonu, neboť je výrazně vyšší oproti NFS.
Frekvence grafického jádra a pamětí jsou prakticky stejné jak při použití power, tak při quiet BIOSu, pouze otáčky ventilátorů a teploty grafického jádra a hotspotu se liší.
Frekvence pamětí je ve všech případech stejná, na jejichž maximu, které činí 2 182 MHz (17 456 MHz efektivně).
PŘETAKTOVÁNÍ
Na stránkách výrobce je možné ke grafické kartě stáhnout utilitu ASUS GPU Tweak III, ve které je možné měnit vlastnosti grafické karty, zejména její frekvence, limit spotřeby, otáčky ventilátorů či napětí grafického jádra.
Aplikace mimo jiné umožňuje i monitoring, a to i ve formě OSD při hraní.
U testované grafické karty je možné navýšit limit spotřeby o 10 %, tedy na 110 %, frekvenci pamětí na 19 200 MHz efektivně (=4800 MHz v aplikaci) a boost frekvenci jádra maximálně na 3150 MHz. Napětí grafického čipu lze pouze snížit.
Jako obecné pravidlo pro začátečníky platí, že se doporučuje navyšovat frekvenci grafického jádra po cca 5 % krocích stávající frekvence, u této karty bychom mohli zvolit 25 MHz kroky. Za sebe doporučuji nastavit v prvním kroku limit spotřeby na maximum, a poté navyšovat frekvence na grafickém jádře nebo pamětech odděleně. Jakmile bude dosaženo maximální stabilní frekvence např. na pamětech, tak se teprve vydat na zvyšování frekvence na grafickém jádře. Při každém navýšení frekvence je potřeba ověřit v nějakém zátěžovém testu stabilitu daného nastavení.
Přetaktování je velice individuální kusová záležitost, každá grafická karta má stabilní frekvence jiné. Změnou těchto vlastností uživatel nese riziko, že může grafickou kartu poškodit.
Nicméně u této karty jsem dosáhl maximální stabilní boost frekvence jádra 2915 MHz a 19200 MHz (4800 MHz) grafické paměti – odpovídá maximální hodnotě posuvníku. Zároveň jsem posunul i limit spotřeby na maximálních 110 %.
Přetaktováním jsem získal v průměru 5,5 % výkonu navíc, což není příliš mnoho, ale někomu se určitě každá troška výkonu navíc může hodit.
Při pohledu na graf výše je možné si všimnou poměrně frekvence pohybující se běžně nad hranicí 2600 MHz se skoky nad 2800 MHz (max: 2856 MHz). Grafická karta si vysoké frekvence neudržela nejpravděpodobněji z důvodu dodržení příkonového omezení (Power limit). Nejspíše by dosti grafické kartě pomohlo, kdyby bylo možné tento limit zvýšit alespoň o 20-25 %. Příkon grafické karty dle aplikace GPU-z se pohyboval kolem 180 W s maximem na 181 W. Grafické jádro nepřesáhlo teplotu 67 °C, ale HotSpot dosáhl párkrát až 99 °C, v průměru se ale pohyboval spíše kolem 94 °C. Teplota HotSpotu nedosahovala svých maximálních hodnot ve chvíli, kdy grafické jádro dosahovalo maximálních frekvencí, tedy tyto skoky/propady jím pravděpodobně způsobené být nemohly.
Ventilátory se po přetaktování začaly točit výrazně rychleji, a to až 2552 RPM, přičemž již poměrně slyšitelné byly.
ZÁVĚR
Nedávno vyšla do prodeje nová generace Radeonů RX 7000. Nástupcem dnes testované Radeon RX 6650 XT by měl být model Radeon RX 7600, který dle aktuálně dostupných testů bez RayTracingu je jen mírně výkonnější, nebo spíše na stejno, nicméně cena této novinky je výrazněji vyšší než cena testovaného modelu. Dané je to zejména tím, že těsně před vydáním nové generace proběhlo zlevňování těchto starších modelů, což dělá z Radeonu RX 6650 XT perfektní kup i v dnešní době, rok po vydání.
Na základě testů uvedených v recenzi se dá říct, že je to naprosto dostačující grafická karta pro hraní her s plnými detaily ve FullHD rozlišení, a to i na 144 Hz monitorech. Dostatečná tato grafická karta bude zcela jistě i pro vyšší rozlišení 2560x1440, nicméně je nutné počítat s nižšími snímkovými frekvencemi a v některých případech bude třeba i ubírat na detailech, nicméně práh snímkové frekvence, kdy je hra ještě hratelná závisí na konkrétním titulu a člověku.
Výrobce čipu AMD omezil šířku paměťové sběrnice na 128 bitů (předch. RX 5600XT – 192 bitů), což nahradili 32 MB cache pamětí Infinity, což může tvořit v budoucnu bottleneck stejně jako rozhodnutí použít pouze 8 PCIe linek pro komunikaci se zbytkem počítače. PCIe sběrnice byla omezena na 8 linek zejména z důvodu, že grafická karta podporuje rychlejší standard PCIe Gen 4. Však ne každý uživatel má základní desku podporující tuto novější generaci PCIe, což opět může být pro majitele starších počítačů (včetně mé desky s PCIe Gen 3) mírným bottleneckem. V budoucnu pravděpodobně pořídím základní desku podporující standard PCIe Gen 4 a do komentářů k recenzi ještě přihodím srovnání.
Méně potěšující je fakt, že oproti modelu Radeon RX 6600 XT je zde opravdu minimální nárůst výkonu. Jedná se totiž o prakticky totožnou grafickou kartu, která dostala rychlejší paměti a spíše kosmetické navýšení frekvencí grafického jádra.
Při výběru grafické karty je nutné zvážit, zda máte v bedně dostatečně místa, zejména pak na desce. Grafická karta na výšku zabírá prakticky 3 PCIe sloty. Pokud tedy máte mATX desku, je vysoce pravděpodobné, že již do ní žádnou další rozšiřující kartu nepřipojíte. Nicméně na délku je grafická karta spíše menších rozměrů a vejde se tak bez problému i do menších skříní.
Provozní vlastnosti grafické karty jsou téměř dokonalé, i v případě „hlučnějšího“ power BIOSu, je vydávaný hluk grafickou kartou minimální, chladič a jeho zpracování je opravdu perfektní. Po přetaktování se již ventilátory ozvou, respektive jsou slyšitelné, ale není to žádné drama. Co je však méně potěšující je pískot cívek, který v některých případech, zejména když vám hra běží v menu pod stovkami až tisíci FPS, pak se cívky velice nepříjemně a hlasitě začnou ozývat, což lze z veliké části utlumit kvalitní uzavřenou počítačovou skříní.
