1) Nikon u toho systemu D40 - bez motorku udelal spise krok zpet. Nabidka objektivu s vlastnim motorkem je zatim dost slaba. Starsi a kvalitni objektivy zatim nemaji ekvivalenty a je otazkou zda nekdy mit budou. Z tohoto hlediska mi to prijde az prilis uzce zamrene na lidi co od zrcadla moc necekaji. U semi-profi a profi tridy tohle ocekavat nelze
2) S cropem je to presne jak pises. Jinak samozrejme upravuje i kratka ohniska objetivu - 18mm u setaku je ca 28mm "realnych" (tzn srovnatelnych na mm s kompaktama)
Clanek o cropu je napr zde:
http://en.wikipedia.org/wiki/Crop_factor
3) No pomoci clony manipulujes s hloubkou ostrosti ktera u kompaktu prilis nepusobi. Tam je vicemene jedno jakou clonu pouzijes, vysledek nebude tak patrny jak u zrcadla. Obecne plati ze cim mensi cip (vetsi crop factor) tim je napriklad dosazeni rozostreneho pozadi obtiznejsi.
Pokud to pouzijeme obracene - cim vetsi cip, tim vetsi narocnost na kvalitu objektivu, proto take u tech levnejsich objetivu je nutno priclonit (a tim soustredit paprsek) aby se dosahlo slusnych vysledku. Proto se tak u levnych objektivu plna dira (co nejnizsi cislo) prilis nepouziva - opticky totiz neni nic moc.
Ad vysoke clony - Rozhodne bych to nevykladal tak ze vysoke clony napriklad kolem F22 jsou nepouzitelne, to rozhodne ne, ale projevi se tam ve vetsi mire neduhy objektivu a vysledne rozliseni nebude prilis velke. Pokud to zjednodussim tak cim vetsi clona tim mensi dirka kterou je pousteno svetlo na senzor, coz samozrejme pak ovlivni vyslednou kvalitu.
Pro shrnuti - je to proste typicky kopec (podle F čísla):
Plna dira (nic moc) -> priclonit (lepsi, placnu typicky F5,6-11) -> Vice priclonit (nicmoc)