Tento thred nevznikl jen tak náhodou, ale proto aby informoval všechny uživatele, co se pouští do vmodu, za účelem lepšího taktování. Má všechny informovat o tom kolik si můžou dovolit pustit do té a té karty, paměti, procesoru nebo chipsetu. Jako první zde uvádím průrazná napětí, na ně je třeba dbát ohled, překročení této hranice nikdy nemusí znamenat okamťité poškození přesto k němu za určitých podmínek může dojít.
Mezi tyto podmínky určité patří: Teplota, druh pasty, kvalita daného kousku.
PRŮRAZNÁ NAPĚTÍ:
Průrazné napětí 0,09um = 90nm - 1,55V
Průrazné napětí 0,11um = 110nm - 1.??V
Průrazné napětí 0,13um = 130nm - 1,75V
Průrazné napětí 0,15um = 150nm - 1,??V
Průrazné napětí 0,18um = 180nm - 2,10V
Průrazné napětí 0,20um = 200nm - 2,??V
Průrazné napětí 0,25um - 3,00V
Průrazné napětí 0,35um - 3,70V
Průrazné napětí 0,50um - ?,??V
Doporučuji pročíst celý článek <<<-----------Petr Orel, SH, 22.6.2004 píše: Pro dosažení vyšších frekvencí je potřeba vyšší napětí. To je z toho důvodu, že při vyšších frekvencích se transistory přepínají rychleji, tj. nároky na ně kladené jsou větší. Vyšší napětí napomáhá k ostřejším signálům, což je naopak vítané (pozor, od určité úrovně dochází k přestřelení a vyšší napětí naopak škodí). Jenže bohužel vyšší napětí s sebou přináší vyšší hodnoty proudu - Ohmův zákon obejít jednoduše nelze. Vyšší napětí a více proudu znamená větší spotřebu a to v důsledku vyšší tepelný výkon a také vyšší teplotu.
Při vyšších teplotách se stává čip nespolehlivý, protože se mění jeho elektrické charakteristiky - u polovodičů (transistorů) odpor klesá, u vodičů (transistorové měděné mezispoje) roste. S rostoucí spotřebou se v některých částech vytváří lokální tepelná přehřátí, která nejsou dobrá nejen pro životnost, ale také pro integritu signálů. Stručně řečeno při vyšším napětí se sice transistory přepínají rychleji, ale celková teplota musí být nižší.
Transistor má definované průrazné napětí, což je hodnota napětí při určité teplotě, kdy dojde ke zničení transistoru, tj. zničení procesoru. Procesor snese i napětí vyšší, než je průrazné, ale teplota musí být nízká. Například Athlon 64 má definováno jako absolutní maximum 1.65V, přičemž v sestavě nVentiv MACH2 pracuje s napětím 1.75V... teplota je ale i při velkém zatížení maximálně kolem nuly.
Pro Athlon XP s jádry Thoroughbred / Barton se odhaduje tato závislost maximální možné teploty na napětí. Při 1.45V je možné dosáhnout až 100 stupňů, při 1.65V 85, při 1.8V se odhaduje maximum na 65 stupňů a při 2V někde kolem 45 stupňů. Extrémní napětí nad 1.8V ale nedoporučuji ani s dobrým chlazením, čip bude velmi trpět a napájení desky se téměř bude tavit.
a pak spoustu uceni a instalaci win u kamosa, fakt sry ze to nema jeste hotovy 
a furt neco nesliboval tak v prvním týdnu v létě dodám zbytek...
ale budiz. derivát 8088 (konkrétně jde o atmel 89C52) má napsáno provozní napětí 2,9 až 6V a max. frekvenci 24Mhz . když jsem stavěl čítač (měřič frekvence) potřeboval vyšší výpočetní výkon a tak jsem tam dal krystal 32Mhz a napětí jsem zvednul na 7,5V. od této upravy čítač měří mnohem přesneji ! jenom zmínený procesor se trochu zahřívá a odběr stoupl z 15 na 40 mA
