yuri.cs píše:Jen jsem nikdy nepochopil, jak mohl intel dospet k tem svym 10GHz prohlasenim? To jeho materialovy inzenyri tak "prestrelili" nebo...
Těch 10GHz může být výsledek špatné interpretace informací od inženýrů. P4 měla 2 fast ALUs, které běžely na dvojnásobné frekveci zbytku CPU. Tedy pokud P4 skončilo na 3.8 GHz, pak fast ALUs běžely na neskutečných 7.6GHz. Odtud je k těm zmíněným 10GHz velmi blízko.
Nakonec těžko říci jak rychle by běhala hypotetická P4 dnes, kdyby se vyráběla 32nm a Intel jej dál vyvíjel. Ale těch 6-7 GHz by to dnes být teoreticky mohlo. Ale ten ztrátový tepelný výkon by musel být něco
richie08 píše:Těch 10GHz může být výsledek špatné interpretace informací od inženýrů. P4 měla 2 fast ALUs, které běžely na dvojnásobné frekveci zbytku CPU. Tedy pokud P4 skončilo na 3.8 GHz, pak fast ALUs běžely na neskutečných 7.6GHz. Odtud je k těm zmíněným 10GHz velmi blízko.
Nakonec těžko říci jak rychle by běhala hypotetická P4 dnes, kdyby se vyráběla 32nm a Intel jej dál vyvíjel. Ale těch 6-7 GHz by to dnes být teoreticky mohlo. Ale ten ztrátový tepelný výkon by musel být něco
Ano, doube pumped ALUs jely na 7.6GHz. Nechce se mi to hledat, ale zarucene to bylo interpretovano pro NetBurst procesory jako takove.
Tech 7GHz pri zachovani double pumped ALU navrhu (coz by kvuli latencim asi bylo nutne) by predstavovalo ALUs na 14GHz Vykon by me zajimal, kdyz by se treba patricnym zpusobem upravily cache, predikcni logika a FSB na standard "dnesniho poznani".
It will be amazing in case after 10GHz we will see 20GHz, 30GHz and so on, just like we witnessed the thorny way from 10MHz to 33MHz in the eighties. -xbitlabs.com
yuri.cs píše:Ano, doube pumped ALUs jely na 7.6GHz. Nechce se mi to hledat, ale zarucene to bylo interpretovano pro NetBurst procesory jako takove.
Tech 7GHz pri zachovani double pumped ALU navrhu (coz by kvuli latencim asi bylo nutne) by predstavovalo ALUs na 14GHz Vykon by me zajimal, kdyz by se treba patricnym zpusobem upravily cache, predikcni logika a FSB na standard "dnesniho poznani".
Jj, když Prescott na 90nm měl fast ALUs na 7.6GHz, tak dnes na 32nm by těch 10GHz určitě mohly v pohodě běžet taky. A když takhle rychle může pracovat fast ALU, tak může i celý čip. Vůbec by mi nevadilo, kdyby se AMD znovu pustilo agresivně i za frekvencemi stejně jako za dob K7. Pořád je lepší mít nejvyšší výkon i za cenu vysoké spotřeby - pořád existuje spousta aplikací kde je nejdůležitější výkon a spotřebu nikdo neřeší.
Problem je ze asi nemuze. ALU je celkem mala cast cipu (zvlast pri dnesnich obrovskych cache) Jedna vec je vysoka spotreba a druha vec je spotreba takova, ze by to neslo do CPU standartni velikosti privadet. Vetsi CPU -> nizsi vyteznost + min cipu (ze stredu wafferu) ktery by ty extremne extremni frekvence zvladali bez problemu. Nemluve o nepredstavitelny spotrebe. Kdyz si vezmu co zerou graficky cipy a jak se zvysuje spotreba s taktovanim, tak bych se v pripade 7GHz+ nedivil odberu kolem 1kW++ jen na CPU.
Kdovi jestli by to slo provozovat na primotopovej tarif za elektriku. spotrebu to ma podobnou. Nebo bych tam pridal ty desky z akumulacek ) ty maj snad jeste levnejsi kWh.
Vysoká frekvence má ještě jedno úskalí, od určité meze než se signál (nejenom) hodin dostane po obyč drátu z jedné strany procesoru na druhou, už se zase mění. Při návrhu se s tím počítá a každý procesor (architektura na určitém výrobním procesu) má strop, přes který se nedostane. Je to dáno jeho velikostí a tím jak jsou jeho části provázány (+ materiály). Nechat běžet jen malé části procesoru rychleji je dobrá finta, určitě je to fajn pro proudovou zátěž. Bylo by zajímavé vědět proč přesně to Intel opustil. Mimochodem svého času se spekulovalo, že ALU část Bulldozera by mohla také běžet na dvojnásobné frekvenci, ale to už je pasé.
Ja bych rek, ze to bude mit dost co delat s rychlosti cache (hlavne L1), nejak tu ALU musis krmit. Navic to asi omezuje frekvencni strop cipu jako celku. Je fajn ze alu bezi na 2*nasobny frekvenci, jenze na druhou stranu to znamena zbytek cipu na polovicni. Bez toho treba cely cip muze bezet na 75% max frekvence a to asi prekona zisk z rychlejsi alu.
Trošku jsem hledal, u těch 10GHz se mluví o frekvenci procesoru, takže ALU by byly na 20GHz. Mělo to být:
Prescott (end 2003-end 2004) going from 3.2GHz to 5.2GHz (max) : FSB 800MHz
Teja (end 2004-end 2005) going from 5.2GHz to 9.6GHz (max) : FSB 1066MHz (possible some 64-bit)
Nehalem (end 2005 - x) debut at 9.6GHz and 10.2GHz : FSB 1200MHz
a na rok 2010 se předpokládaly procesory s vnější frekvencí 15-20GHz. To bylo počátkem roku 2001 pak to postupně revidovali až do doby, než šel NetBurst k šípku.
Oh, diky za material.
Jeste jsem si vzpomel na zabavne Intelske roadmapy ze zhruba podobne doby, kde bylo tvrdosine uvadeno, ze v prime linii po P4 pride era Itanii. Takze IA-64 kompletne prevezme misto po IA-32 v horizontu par let
It will be amazing in case after 10GHz we will see 20GHz, 30GHz and so on, just like we witnessed the thorny way from 10MHz to 33MHz in the eighties. -xbitlabs.com
ten graf http://www.gotw.ca/images/CPU.png je dost depresivny. podla neho sme sa teda prilis dobredu neposunuly. jedine co rastie nezmenenym tempom je pocet tranzitorov. alebo je ten vykon, vykon na takt na jedno jadro? a teda ten vykon je dnes v multicore?
nou píše:ten graf http://www.gotw.ca/images/CPU.png je dost depresivny. podla neho sme sa teda prilis dobredu neposunuly. jedine co rastie nezmenenym tempom je pocet tranzitorov. alebo je ten vykon, vykon na takt na jedno jadro? a teda ten vykon je dnes v multicore?
Ten graf je z roku 2009, mě se z něho hodil jen vývoj frekvencí. Je k článku, který se dotýká paralelního programování, a ILP není hrubý výkon ale jak chytře dokáže procesor zpracovávat instrukce jednoho vlákna. Jinak počet tranzistorů stále ještě roste podle Mooreova zákona, TDP narazilo na jakýsi únosný limit a frekvence na limit materiálů a TDP.
Do vývoje se šlape víc než před 15 lety ikdyž se to nezdá, protože tenkrát byly větší 'skoky výkonu'.
A Phenom II x4 with AM3 motherboards
内存带宽128bit * 1333MHz / 8 / 1000 = 21.328GB/s Memory bandwidth of 128bit * 1333MHz / 8 / 1000 = 21.328GB / s
HTT总线16bit * 2000MHz *2data * 2way / 8 / 1000 = 16GB/s HTT bus 16bit * 2000MHz * 2data * 2way / 8 / 1000 = 16GB / s
总数据带宽为37.328GB/s Total data bandwidth 37.328GB / s
一块Bulldozer FX-8 搭配AM3+ 主板( 服务器为四通道256bit支持内存频率为1600MHz) A Bulldozer FX-8 with the AM3 + motherboard ( server support for the four-channel 256bit memory frequency of 1600MHz)
内存带宽128bit (256bit) * 1866MHz(1600MHz) / 8 / 1000 = 29.856GB/s (51.2GB/s) Memory Bandwidth 128bit (256bit) * 1866MHz (1600MHz) / 8 / 1000 = 29.856GB / s (51.2GB / s)
HTT总线16bit * 3200MHz * 2data * 2way / 8 / 1000 = 25.6GB/s HTT bus 16bit * 3200MHz * 2data * 2way / 8 / 1000 = 25.6GB / s
总数据带宽为55.456GB/s (76.8GB/s) Total data bandwidth 55.456GB / s (76.8GB / s)
当Bulldozer FX-8 使用AM3p 主板时情况同Phenom II x4 因为AM3p主板支持HTT 3 2.6GHz.因此实际情况为 When Bulldozer FX-8 motherboard using AM3p case because AM3p with Phenom II x4 motherboard supports HTT 3 2.6GHz. Therefore, the actual situation is
内存带宽为21.328GB/s Memory bandwidth 21.328GB / s
HTT总线为16bit* 2600MHz * 2data * 2way / 8 / 1000 = 20.8GB/s HTT bus is 16bit * 2600MHz * 2data * 2way / 8 / 1000 = 20.8GB / s
总数据带宽为42.128GB/s Total data bandwidth 42.128GB / s
Confirmed the existence of 3.5G, but the TDP is 95W or 125W is not clear
z čínského fóra...
ROG Power PC1:AMD Ryzen 7 5700X, Crosshair VII Hero, ROG Ryuo II 360, 512GB NVMe+500GB Samsung SSD, 2x 16GB GSkill TridentZ Neo RGB 3600 MHz, Dual RTX 2060,CM V750, Lian Li O11 Dynamic XL. PC2:AMD FX-8370, Silentium Fera, Asus 970 Pro Gaming/Aura, 240GB SSD HyperX 3K, R9-270X OC, 2x 4GB GSkill RipjawsX 2400 MHz, Corsair AX750, Bitfenix Pandora
It will be amazing in case after 10GHz we will see 20GHz, 30GHz and so on, just like we witnessed the thorny way from 10MHz to 33MHz in the eighties. -xbitlabs.com
Co takhle rozdělit topic na Bobcat a Bulldozer? Jsou to rozdílné architektury (family 14h vs 15h??), jiný segment trhu a zatímco Zacate tu už půl roku máme, na Zambezi a spol. stále ještě čekáme. Teď je dobrá doba, ticho před bouří .-)
Brazos na atomy stačil s přehledem jak je, já měl možnost si ho vyzkoušet a proti atomu i přes podobné výsledky v syntetických testech mě při práci příjemě překvapil, celkově se na něm dělalo o parník lépe u atomu mám pocit že furt na něco čekám a to se s Brazosem k mému překvapení vůbec neděje, celkově mě to přišlo hodně podobný jako s K125 Neo, takže pokud někdo tvrdí, že AMD jen dohnalo Intel páč v testech to tak vypadá, potom to nikdy neměl v ruce
Takže ať dělaj ty kroky klidně postupně ale hlavně pořádně a né jako balast implentace turba do Thubanu