Tralalák píše: ↑sob 26. říj 2024, 15:34
Atómový Skymont totálne rozobral Zen5c v CPU-Z
To si ale děláš srandu, ne? Vždyť srovnáváš procesor co má 8 + 12 jader pro desktop s max. spotřebou 250 W a notebookovej procesor s 4+8 jádrama, kterej má v tom notebooku, z kterýho používáš čísla, maximální spotřebu někde okolo 50 W.
https://www.notebookcheck.net/Asus-Zenb ... 219.0.html
Jako i brát čísla ze dvou různých testů, v kterých se metodiky skoro vůbec nepřekrývají, je špatně, ale tady to bude podružný faktor proti tomu, jak nesrovnatelný věci se srovnávají.
No a ten benchmark je taky dost špatnej coby benchmark (příliš jednoduchej kód). I když to tady nemusí být tak důležitý, tady je důležitější, že když srovnáváš dvě různý jádra od dvou různých výrobců, tak musíš těch testů mít víc zprůměrovaných, protože některé jdou líp jedné značce než druhé. Momentálně v posledních pár generacích jsou ty, co jdou líp Intelu (a tím se myslí, že ukazují lepší obrázek, než jak to vypadá typicky v průměru testů) Cinebench 23, 24 a právě CPU-Z - Minimálně od doby, kdy byl benchmark CPU-Z přepsanej, protože mělo "nereprezentativně" příliš vysokej výkon u Zenu 1
To asi ukazuje, jakej typ pro praxi nereprezentativního syntetickýho kódu to je. I když beru, že to přepsání nemusel být zcela špatnej záměr, pravděpodobně ten původní kód opravdu byl špatnej (= ještě horší).
Viz
https://chipsandcheese.com/p/cpu-zs-ina ... -benchmark
Tralalák píše: ↑sob 26. říj 2024, 15:34
Domnievam sa, že počet P-jadier bude s ďalšími generáciami klesať a E-jadier stúpať.
No to druhé by nepřekvapilo, ale asi to bude delší dobu trvat. 8+32 Arrow Lake bylo zrušené, takže až v roce 2026.
V desktopu kvůli hrám bych čekal, že se těch 8 P-Core minimálně několik let budou snažit držet držet, pochybuju že v Nova Lake jich bude míň. Rozdíl je jenom pár mm2 a Intel v poslední době nemá ty produkty zrovna optimalizovaný na marži.
Panther Lake-H v noteboocích příští rok ovšem klesne z 6+8+2 jader na 4+8+4. Divné je, že snad měly existovat nějaké plánované konfigurace s 6 P-Core, nebo možná dokonce i jejich vzorky, ale byly zrušené. Že by to byl čip míněný pro desktop Panther Lake a to teda mělo mít 6 P-Core?
del42sa píše: ↑sob 26. říj 2024, 16:01
ano myšlenka zní moc hezky, ale zapomínáš jaksi, že Atomy mají jiný frekvenčná strop než P-jádra a aby se dostaly na stejnou úroveň, tak do nich musí inženýřii nacpat další tranzistory a když to uděláš, tak v jeden moment zjistíš, že z malého jadýrka ti nakynulo jádro velké.
Ty jo, to by ale nevadilo, P-Core že je větší než E-Core, to dává smysl. Pokud ti dá vyšší ST výkon, je to totálně v pořádku. Viz Cortexy-X.
Jasně že by se ten Skymont (přesněji, derivát Skymontu) musel předělat, pokud má dosahovat vyšších frekvencí. Museli by udělat reverzní věc k tomu, co AMD dělalo když zeštílovaly ty Zen 4/5 do Zenu 4c/5c. Je klidně možné, že je to mnohem těžší proces. Ale jestli s tím ti inženýři trošku počítali, může to být docela realizovatelné. Něco jako když AMD zvedlo brutálně takty u Zenu 4. Všimni si, že Zen 3 měl podobný takty jako Skymont, Zen 4 má podobný takty jako Lion Cove. A to Zen 4 měl být relativně menší architektonická změna proti předchůdci, v tom schématu vývoje u AMD.
Důvod, proč by to mohlo být výhodné, je že by tím Intel už neměl dvě úplně rozdílené linie jádra, ale P-Core a E-Core by vycházely z jedněch stejných technologií, určitě by to se stejnými počty inženýrů šlo dělat mnohem efektivněji a nejspíš by se to mohlo projevit ve větší kvalitě výsledku. Ten tým dělající E-Core se momentálně může chlubit lepšíma výsledkama než ten, co dělá P-Core.
BTW to P-Core se z toho Skymontu ale neudělá jenom zvýšením frekvencí, on má i další slabší místa, který by se projevila (a ani to nemusí být ta SIMD jednotka, i když u tý bych předpokládal že by dostala 256bit, i když třeba Apple to neudělal). Ale jestli ten vývoj jádra CPU není moc rigidní, tak se všechno takové dá řešit. A zrovna se zdá, že ten E-Core tým to má dobře udělané a nemá takové problémy dělat celkem rychle významné architektonické změny a vylepšení, kdežto to P-Core vypadá, že má o dost obtíženější a těžkopádnější vývoj a úpravy se v něm dělají hůř, má tu bagáž velké plochy jádra asi i proto...
Z toho mi vychází, že "rebase" vývoje na základu Skymontu je dlouhodobě výhodnější postup. Taky se není co divit, historicky to vychází z mnohem mladšího designu (2013), nevím úplně, jestli je tam ještě kontinuita s původním Atome (Bonnel).
Paradoxně by prý E-Core měl dělat americkej tým v Austinu, zatímco P-Core dělá ten slavnej Izraelskej tým, co má pověst toho, kdo vždycky Intel zachrání před průserem (Pentim M, Conroe, Sandy Bridge, Skylake). No, jestli je to info o tom rozdělení práce USA/Izrael pravdivé, tak ta éra asi skončila a teď je to ten tým z Izraele, který by měl jít na střídačku / dostat pauzu a jít trénovat do hor.
Problém je, jestli mezi těmahle týmama jsou politické hry a ten horší tým se bude snažit sabotovat a ubít ten lepší, aby si zachoval korýtka.
P.S. Ale nevím, jestli se ten vývoj bude tralalákovi úplně líbit. Ono totiž když se z linie *mont odvodí nové P-Core, tak to může vést k tomu, že ty E-Core trochu zeslabí. Třeba už nemusí mít 8 ALU a tak podobně, a zaměří se víc na maximalizace poměru výkon/plocha čipu. A to proto, že jendo jádro musí být univerzálnější, ale když se to rozštěpí na dvě, tak obě mohou být specializovanější - P-Core si může dovolit být míň efektivní na jednotku plochy i na jednotku spotřeby, pokud se tím zlepší ST výkon. E-Core si může dovolit mít horší St výkon, pokud se tím zlepší výkon na jednotku plochy a spotřeby (čili v konečném důsledku MT výkon).
Takže budoucí P-mont by byl větší bouchač ale už b v něm blo míň z toho kouzla malých jader a budoucí E-Mont by byl víc malé jádro, ale taky by už tak neoslňoval.
Tenhle proces je hezky vidět na Cortexech. Po tom, když ARM přišel s tou linií "prime" jader Cortex-X (která se odštěpila od Cortexů-A, ale vývoj dál probíhá společně), tak Cortexy-A spíš stagnují ve vývoji, zas tak moc se neposouvají a obecně nejsou moc zajímavé, ARM u nich tuní efektivitu a plochu, ne tolik výkon.
Čili, pro "malá jádra" u Intelu by to mohlo být i paradoxně horší, kdyby z jejich DNA vznikly nový velký jádra