PCTuning fórum

Na nizsi teplotu nez je teplota okoli ne. Na teplotu velmi blizkou okoli ano.

Woyta píše:Na nizsi teplotu nez je teplota okoli ne. Na teplotu velmi blizkou okoli ano.

NENE na teplotu 3-4°C vyšší než je teplota vlhkého teploměru při dané venkovní teplotě, tlaku a vlhkosti vzduchu.

http://en.wikipedia.org/wiki/Evaporative_cooler píše:However, either of two methods can be used to estimate performance:

* Use a Psychrometric chart to calculate wet bulb temperature, and then add 6°F–8°F as described above.
* Use a rule of thumb which estimates that the wet bulb temperature is approximately equal to the ambient temperature, minus one third of the difference between the ambient temperature and the dew point. As before, add 6°F–8°F as described above.

Some rough examples clarify this relationship.

* At 32°C (90°F) and 15% relative humidity, air may be cooled to nearly 16°C (60°F). The dew point for these conditions is 2°C (~36°F).
* At 32°C (90°F) and 50% relative humidity, air may be cooled to about 24°C (75°F). The dew point for these conditions is 20°C (~68°F).
* At 40°C (105°F) and 15% relative humidity, air may be cooled to nearly 21°C (70°F). The dew point for these conditions is 8°C (~47°F).

Because evaporative coolers perform best in dry conditions, they are widely used and most effective in arid, desert regions such as the southwestern USA and northern Mexico.

Takže když půjdu do extrému, při venkovní teplotě 32°C a 15% vlhkosti můžu chladit vzduch v odpařovacím chladiči (jako je chladící věž) na 16°C! Pokud tímto vzduchem budu chladit vodu v okruhu, dostanu se na cca 20°C tedy 12°C pod teplotu okolí!
Takové podmínky jsou ale u nás jen těžko dosažitelně, takže pravděpodobnější scénář je v druhém příkladu. Při 32°C a 50% vlhkosti (což je docela běžný stav v létě v paneláku) je možné se dostat na 24°C tedy chladit vodu na cca 28°C místo 33-34°C s běžným radiátorem.
Nechci machrovat, protože Psychrometrickou tabulku moc rozluštit nedokážu, ale vím docela jistě, že odparem vody lze chladit pod teplotu okolního vzduchu, a je to jedna z běžně používaných a poměrně laciných klimatizací.

S psychometrem jsem meril.
15% vlhkost vzduchu je hodne nizke cislo. Koukni se do norem kolik by mela byt idealni vlhkost vzduchu v mistnosti. Je ty pokud si vzpominam 60%. A i v lete byva v nasich podminkach vyssi vlhkost.

Co dal? Nizsi teploty na vlhkem teplomeru dosahnes diky zmene skupenstvi vody. Voda ktera se odparuje potrebuje dalsi teplo ke zmene skupenstvi. Na konci mereni je vlhky teplomer temer suchy protoze se voda vypari.
Jak probiha mereni? na vlhkem teplomeru mas puncosku kterou navlhcis v destilovane vode. Spustis vetrak kterej nasava vzduch pres oba teplomery. Pak 10min cekas a odectes hodnoty. Nasleduje pocitani a hledani v tabulkach.

No ale z vody mas paru, ktera pri kondenzaci teplo opet predava.

Chladici vez vyuziva primeho kontaktu vzduchu s malymi vodnimi kapkami vody pro maximalni chladici efekt.

Co se tyce vyroby chladici veze pro tak tu par takovych chladicu bylo.
Vyhody: Teplota vody asi o 0,2st vetsi nez teplota okoli.
Nevyhody: Hlucnost a velka spotreba vody. Proto jsou atomovky stavene u zdroju vody.

U klimatizaci se nepouziva voda ale plyn ktery se stlaci, zkapalni, ochladi a nasledne se necha odparovat. Vse v uzavrenem okruhu. Vyuziva se zmen skupenstvi. Stejnej princip mas v lednickach a mraznickach. Sahni si zezadu na chladic )idealne potom co bezel kompresor) a uvidis jak hreje.

Nejlepe je tenhle princip vyuzit u kompresoroveho (fazoveho) chlazeni.

Heh, taky jsem začínal s velkym hrncem (cca 2dny)
V klidu to stacilo v pohodě, ale při 3D v tom mohla mladá vařit polévku