Úvod, popis sestavy, otázky a předpoklady
PC je využíváno pro pracovní i herní účely (Photoshop, kancelářské věci typu MS Office, AAA hry, Overwatch), jednou za čas pár věcí vyměním a vylepším, naposledy došlo na upgrade grafické karty. Prioritu před co nejvyšším výkonem má tichý chod, čemuž jsou přizpůsobeny nižší otáčky všech větráků a použitý Silent BIOS grafické karty. S nástupem koronaviru a karantény v českých zemích přestal správně fungovat zdroj, tak jsem provizorně použil zdroj předchozí (který čekal ve sklepě na svou druhou šanci) a po očku pokukoval po větším upgradu, když už se budu v PC vrtat.
Původní sestava:
• Procesor AMD Ryzen 7 2700X (8 jader/16 vláken, zákl. takt 3.7 GHz, boost takt 4.3 GHz)
• Chladič Noctua NH-D15 SE-AM4 (dvouvěžový, jeden původní ventilátor a jedna menší Noctua NF-A12x25 se Sterroxem)
• Grafická karta Sapphire Radeon Nitro+ RX 5700XT (8GB GDDR6)
• Základní deska Gigabyte GA-AX370-Gaming 5 (čipset X370, podpora Ryzen 1./2. generace)
• RAM G.Skill SniperX (2x 8GB, frekvence 3400 MHz, časování CL16)
• Systémový disk Samsung 970 PRO 512GB (M.2, PCIe 3.0, MLC)
• Zdroj Corsair TX650 (650W, 80Plus Bronze, 120mm ventilátor)
• Skříň Fractal Design Define R6 (miditower)
• Další méně podstatné věci typu BR mechanika, 2x 4TB HDD
Za výhodných podmínek se mi podařilo sehnat procesor AMD Ryzen 7 3800X a desku ASUS ROG Strix X570-E Gaming, pořídil jsem i nový zdroj Corsair RM650x a vše bylo připraveno. Nepředpokládám, že by běžný uživatel dělal takto relativně malý upgrade, tak jsem si říkal, že bych mohl aspoň něco málo naměřit a sepsat.
Zajímalo mě několik věcí:
• Dokážu poznat výkonnostní rozdíl po instalaci nových komponent?
• V čem je lepší deska s čipsetem X570 oproti (o dvě generace starší) X370?
• Je třetí generace procesoru AMD Ryzen měřitelně rychlejší oproti druhé generaci?
Srovnání měněných komponent
Největší rozdíl je v základní desce, nová deska ASUS ROG Strix X570-E Gaming má nejen čipset X570 s podporou PCIe 4.0, ale i druhý M.2 slot, lepší síťovku/WiFi, lepší chlazení a napájecí kaskádu, solidní zvukový čip a samozřejmě hromadu barevných světýlek, bez nichž to dnes nejde. RGB u mě nerozhoduje (i vzhledem k tomu, že mám plnou bočnici), ale pro některé uživatele můžou být pestřejší možnosti nastavení barviček důležité.
Naopak naprosto klíčový je pro mě nový čipset X570 pro desktopové procesory AMD Ryzen, po updatu BIOSu lze do desky osadit i procesory AMD řady 5000. Co šlo osadit již v létě 2020, jsou komponenty využívající PCIe 4.0 (zejména M.2 disky a grafické karty), ale tam není přínos zatím příliš významný a na výměnu kvalitního PCIe 3.0 disku Samsung 970 PRO za disk s podporou PCIe 4.0 nejspíš ještě čas nedozrál.
ASUS vyzdvihuje tyto vlastnosti desky ROG Strix X570-E Gaming:
• Patice AM4: Podpora 2. a 3. generace procesorů AMD Ryzen™, maximalizace konektivity a rychlosti až se dvěma disky M.2 a USB 3.2 Gen2
• Aura Sync RGB: Exkluzivní osvětlení ASUS Aura Sync RGB, včetně RGB headerů a adresovatelných headerů Gen 2
• Optimální řešení napájení: 12+4 výkonnostních úrovní s ProCool II konektory a odolnými kondenzátory pro podporu vícejádrových procesorů
• Komplexní chlazení: Aktivní chladič čipové sady, chladič MOS s tepelnou trubicí 8 mm, dva integrované chladiče M.2 a vodní čerpadlo + header
• Herní konektivita: Podpora PCIe 4.0, HDMI 2.0, DisplayPort 1.2, dva konektory M.2 a konektory USB 3.2 Type-A a Type-C
• Herní připojení: 2,5Gb/s LAN a Intel Gigabit Ethernet s ASUS LANGuard, Wi-Fi 6 (802.11ax) s MU-MIMO, a gateway teaming pomocí GameFirst V
• 5-úrovňová optimalizace: Automatické systémové ladění poskytující přetaktovací a chladící profily, které jsou šité na míru pro vaše zařízení
• Herní audio: Zvuk s vysokou věrností se SupremeFX S1220A, DTS® Sound Unbound a softwarem Sonic Studio III vás vtáhnou hlouběji do akce
• Snadná vlastní sestava PC: Patentovaný předmontovaný I/O štít ROG, ASUS SafeSlot, konektor ASUS Node a BIOS Flashback™ pro snadnější vlastní sestavy PC
V krabici se základní deskou jsou všechny potřebné kabely a nezbytnosti, předmontovaný I/O štít o trochu zjednodušuje montáž, naopak velký chladič M.2 ji o něco prodlužuje. Jako určitou výhodu ASUSu vnímám přehledný BIOS, který mi připadá o něco lepší než u konkurence.
Mezi procesory AMD Ryzen 7 2700X a AMD Ryzen 7 3800X není parametrově až tak velký rozdíl. Oba mají 8 jader a 16 vláken, TDP stanovené na 105W, novější 3800X má o 200 MHz vyšší základní i boost takt a o něco větší cache (36MB vs 20 MB). Nicméně 3. generace desktopových procesorů Ryzen těží ze 7nm výroby v TSMC a dalších technologických optimalizací a ve hrách se AMD již téměř dotáhlo na přešlapující Intel (ve většině syntetických benchmarků již bylo před Intelem předtím). K procesoru AMD přibaluje chladič Wraith Prism s RGB LED, což je mi srdečně fuk, protože mám olbřímí Noctuu.
Základní parametry AMD Ryzen 7 3800X:
• Počet jader/vláken: 8/16
• Základní frekvence procesoru: 3,9 GHz
• Boost frekvence procesoru: 4,5 GHz
• Architektura: Zen 2 (Matisse)
• Výrobní technologie: 7nm
• Spotřeba (TDP): 105 W
Ani zdroje nejsou úplně odlišné, oba jsou od Corsairu a mají výkon 650W. Zatímco starší Corsair TX650 není modulární a má horší certifikaci Bronze, novější Corsair RM650x je plně modulární a může se pochlubit certifikací Gold. Další výhodou RM650x je větší větráček (140mm) se ZeroRPM módem při nízké zátěži, což pomáhá při snižování celkové hlučnosti sestavy. Hlavním důvodem pro výměnu zdroje pro mě ale byla skutečnost, že jsem nechtěl spoléhat na 8 let starý zdroj…
Nastavení a syntetické benchmarky
S laděním jsem se nijak extra nemazal, grafická karta je přepnuta na Silent BIOS (frekvence 1815 MHz), u RAM je zapnuto XMP (frekvence 3400 MHz, časování 16-16-16-36 při 1.35 V), otáčky větráků ve skříni/na chladiči jsou nastaveny tak, aby při běžné práci/brouzdání byly takřka neslyšné a při vyšších teplotách přidaly. A to je víceméně vše. Měřeno bylo na nejnovější 64-bitové verzi Windows 10 označené 2004 a na tehdy aktuálních ovladačích grafické karty Radeon Adrenalin 2020 Edition 20.7.2, kratší benchmarky vícekrát, 3DMark jednou.
Cinebench R20 (R20.060)
U Cinebenche jsem byl zvědavý zejména na rozdíl v jednovláknovém výkonu, kde AMD udělalo ve 3. generaci celkem slušný pokrok oproti generaci druhé. Neopomenul jsem ale ani vícevláknovou variantu benchmarku, kde je nárůst rovněž zřetelný. Více než 20 % navýšení výkonu vylepšené sestavy mě pozitivně překvapilo, nicméně Cinebench považuju za spíše orientační benchmark než za ukázku reálného výkonu.
3DMark Time Spy (2.12.6964)
3DMark je etalonem měření procesorového i grafického výkonu, zvolil jsem pro srovnání benchmark Time Spy, který je dostatečně náročný na moderní PC, ale zároveň ho neždíme úplně na dřeň. 3DMark nastavuje srovnávací zrcadlo poněkud jinak oproti Cinebenchi, neboť i když i zde je CPU část výsledku vyšší cca o 15 %, GPU část je v rámci chyby měření stejná a nový procesor se tak do celkového skóre tolik nepromítne a sestava s 3800X celkově vítězí nad 2700X o skromných 1,6 %.
7-zip 19.00 (64-bit, velikost slovníku 32MB)
Populární komprimovací program 7-zip poměrně dobře využívá vyšší počet jader/vláken a hrubý výkon procesoru, u komprese je vidět vice než 30 % navýšení, ale ani 14,5 % u rozbalování není k zahození. Pokud bych většinu pracovní doby trávil kompresí/dekompresí souborů, určitě by se upgrade vyplatil…
AS SSD
Posledním syntetickým benchmarkem je AS SSD, který měří rychlost úložiště. U tohoto benchmarku mě zajímalo, jestli disk Samsung 970 PRO dokáže nějakým způsobem těžit z propustnější sběrnice, byť má pouze podporu PCIe 3.0. U sekvenčního čtení/zápisu jsou nárůsty minimální (v rozmezí 1-2 %) a obojí víceméně odpovídá teoretickým hodnotám 3500MB/s resp. 2300MB/s uváděným na krabičce disku. U 4K benchmarku je situace veselejší a navýšení o 56,7 % u 4K zápisu je nejvyšší ze všech naměřených hodnot. Jak často podobný rozdíl nastane i v praxi, je ale věc druhá.
Výkon ve hrách
Původní plán byl naměřit mix starších/novějších her využívající různá grafická API, ale velikosti her, resp. rychlost jejich stahování ze Steamu/Uplay/Xboxu byly proti, a tak jsem skončil u čtyř moderních titulů měřených v rozlišení 1080p a 1440p. Vybíral jsem takovou úroveň grafických detailů, abych dosáhl minimálně 60-80 fps bez velkých propadů, což se relativně dařilo s výjimkou Red Dead Redemption 2, kde jsem grafiku musel osekat trochu víc.
Gears Tactics (Ultra, 1080p/1440p)
První hrou byla strategie Gears Tactics, která má poměrně detailní vestavěný benchmark ukazující kromě snímků za sekundu i v kolika procentech snímků je brzdou grafická karta a v kolika procentech procesor. Překvapením pro mě byla nikoli skutečnost, že ve třech ze čtyř případů je brzdou grafika ve více než 99,9 % snímků, ale že v rozlišení 1080p při použití slabšího procesoru 2700X je z 9,62 % brzdou právě procesor. Každopádně celkově tady velký rozdíl není – v rozlišení 1080p je nová sestava průměrně o 9 % rychlejší než sestava původní, v rozlišení 1440p se rozdíl smršťuje na 4,4 %.
Assassin’s Creed Odyssey (Nejvyšší, 1080p/1440p)
Druhým titulem je pak Assassin’s Creed Odyssey, ten je poměrně náročný i na procesor a daly se tak čekat vyšší rozdíly než u Gears Tactics. V nastavení grafiky na „Nejvyšší“ se průměrná fps původní sestavy šplhala jen lehce přes 60, zatímco nová sestava dokázala snímky překlopit přes 70, což celkem dělalo nárůst 15,4 % u 1080p a 14,1 % u 1440p.
Far Cry 5 (Vysoká, 1080p/1440p)
Far Cry 5 v DirectX 11 a v nastavení úrovně grafiky „Vysoká“ zase až náročná není, obě sestavy se v průměrných fps přehouply přes 100 fps a i minimální fps se drželo na 85 fps. Náskok nové sestavy nad sestavou původní činí 6,2 % v rozlišení 1080p a 3,9 % v rozlišení 1440p.
Red Dead Redemption 2 (Favor performance, 1080p/1440p)
Red Dead Redemption 2 je hrou poměrně náročnou na hardware, ale vhodným nastavením grafiky se dá dosáhnout plynulosti. Pro samotné hraní dává smysl vyladit poměr vzhled/grafika pomocí podrobného nastavení (např. Reflection Quality anebo Volumetric Quality), pro naše účely změření rozdílů jsem nastavil úroveň detailů na „Favor performance“ (4/10) a do detailů se nepouštěl. Průměrné fps v API Vulkan se u obou sestav pohybuje nad 80, nicméně minimální je jen těsně nad 30 fps, takže o moc víc detailů bych asi nepřidával. Rozdíly mezi starou a novou sestavou jsou poměrně významné, v rozlišení 1080p se jedná o 28,3 % a v rozlišení 1440p potom 26,2 %.
Závěry
Závěrem se vrátím k otázkám položeným v úvodu a zkusím na ně odpovědět + přihodit jednu bonusovou.
Dokážu poznat výkonnostní rozdíl po instalaci nových komponent?
Bez měření spíše ne. Rozdíl do 10 % pouhým okem nepoznám a žádný program/hra z těch, které používám pravidelně, neždíme sestavu úplně na maximum, aby byl posun okamžitě vidět.
V čem je lepší deska s čipsetem X570 oproti (o dvě generace starší) X370?
Vylepšení není málo, kromě již zmíněné podpory nadcházející generace procesorů AMD, která by takřka s jistotou na desce s X370 neběžela, jde jak o výkonnostní posuny (PCIe 4.0 vs 3.0), více rychlejších USB (3.2 a USB-C), tak o druhý M.2 slot, kam se budou pravděpodobně ubírat moje další kroky při upgradu, jakmile budou k dispozici relevantní PCIe 4.0 SSD se slušným nárůstem výkonu. ASUS ROG Strix X570-E Gaming je celkově velmi slušná deska s výborným dílenským zpracováním, má solidní zvukový čip SupremeFX S1220A a větráček chladící čipset je takřka neslyšný. Určitě spokojenost.
Je třetí generace procesoru AMD Ryzen měřitelně rychlejší oproti druhé generaci?
Jak v čem. V některých hrách (Gears Tactics, Far Cry 5) je rozdíl do 10 %, což se dá dohnat jinak (přetaktování CPU/GPU/RAM, vyčištění systému od balastu). V jiných herních titulech (zejména náročných na celkový výkon systému) se pak dostáváme přes 15 % a občas i přes 20 %, což už poznat jde. Podobné je to i u pracovních benchmarků, v některých jde výkon nahoru velmi zřetelně, v jiných moc ne. Určitě dává smysl v těchto případech nejdřív hledat na internetu testy/zkušenosti s konkrétním programem a až pak přemýšlet o koupi.
Jak hodnotím sestavu po skoro půl roce provozu?
Především jako naprosto bezproblémovou, za tu dobu nedošlo k jedinému pádu systému/nestabilitě. Všechno funguje, jak má, procesor s grafikou počítají, disk svižně zapisuje, zdroj dodává šťávu, USB porty jedou. Možnosti dalších upgradů do budoucnosti jsou relativně široké (určitě mnohem širší, než pokud bych desku nevyměnil), ale minimálně nějaký čas nemám důvod se v ní znovu vrtat.
PS: Drtivou většinu práce (měření, text) jsem spáchal v srpnu 2020, pak materiály odložil, ať už kvůi jiným povinnostem anebo lenosti. Snažil jsem se vše upravit tak, aby text odpovídal roku 2021, ale možná mi tam ještě něco uteklo. Snad i přesto někomu poslouží.
A křivka průběhu napětí je se správným LLC taky hladší než za použití klasického doubler designu fází.
