Stránka 3 z 4
Napsal: pon 18. čer 2007, 13:31
od mungo
Ano woyto, ale len v pripade destilovanej vody, na ktoru su tieto tabulky stavane. Ale mieris dobre
Ale pokial nezijes na vysocine s nadmorskou vyskou ~1000 a viac metrov, tak tych 200-300 metrov nesposobi az tak zasadny pokles tlaku a naopak, pridavok rozpustenych latok teplotu varu zvysuje - to uz bude platit aj pre vodu z vodovodu s relativne malym mnozstvom soli.
A kedze tie pokovovacie kupele obsahuju nemale mnozstvo rozpustenych soli, dosiahnutelna teplota kupela by mala byt primerane cez 100 st. celzia.
Takze sporak ani rura, za predpokladu primeraneho tepelneho vykonu nerozhoduju o vyslednej teplote kupela, ta zavisi len od vlastnosti kupela samotneho.
Vyhoda rury ale je - ak mam kupel v prostredi, kde teplota je vyssia ako 100 st. C, tak sa prehreje cely kupel, kdezto na sporaku, kde sa ohrieva len dno a okolo stien je ~20-25 st. C ta rovnomernost bude o cosi horsia.
Napsal: pon 18. čer 2007, 14:40
od myom
mungo píše:Skusim trosku predpokladat, ale pokovovanie ozaj nie je moj obor.
Galvanicke pomedenie - pokovovany predmet ide na zaporny pol. Samozrejme jednosmerny prud, ale ci je rozdiel medzi 5V alebo 12V neviem, 12V by mozno mohlo zabezpecit rychlejsi pohyb ionov v roztoku. Doba pokovenia je ale zavisla od prudu, nie od napatia.
Ak sa bojis, ze ten kupel zaposobi ako skratovaci mostik, zapoj do obvodu nejaky "spotrebic".
Stretol som sa aj s odporucanim pridat do roztoku male mnozstvo etanolu - vraj to zlepsi prilnavost vylucenej medi.
Druha elektroda nech je alebo cista med, alebo inertna - uhlik. Inak sa jej material bude redukovat a prechadzat do roztoku.
Negalvanicke pokovenie - mechanizmus funkcie netusim, navyse som nikdy nepozeral navod na pouzitie. Takze alebo dojde k chemickej reakcii, pri ktorej sa vyluci prislusny kov, alebo sa sustava bude chovat ako galvanicky clanok (nepravdepodobne - maly "vykon").
V tom prvom pripade by ta reakcia mohla byt katalyzovana tymi pridanymi klincami ci pokovovanym materialom. V danom pripade tazke kovy sa naozaj chovaju ako katalyticke jedy.
na galvanicke pokovovani potrebujes specialni zdroje napeti (labolatorni zdroje), ktere jaou na tohle stavene a nedojde u nich ke skratu (problem je, ze jsou strasne drahe) a ver mi, ze to nepribiha ani pri 5V ani pri 12V, ale pri daleko vetsim napeti - ono teoreticky na tom nezalezi, ale vyssi napeti je nutne pro pruchod proudu. a pripojeni spotrebice do elektrolytu ti nepomuze.
bezproude pokovovani pracuje na principu chemickych reakci kde se v roztoku vylucuje konkretni kov, ktery se musi samozrejme na necem vyloucit. bud se vylouci uplne na vsem s cim je ve styku nebo k necemu, co ma nejaky potencial (coz maji vsechny kovy) proto se doporucuje pridavat k predmetu ktery chceme pokovit nejaky kov, ktery ma vyssi potencial aby se pokoveni usnadnilo a proto se doporucuje s temi laznemi pracovat ve skle (dielektrikum).
Napsal: pon 18. čer 2007, 14:59
od mungo
Galvanicky som "pokovoval" v labaku, ono to funguje aj bez specialneho zdroja (no, zas tak uplne obycajny nebol) ale napatie ak si spominam bolo vyssie, v tomto pripade 18-24 V.
Vysledny povrch ale nebol nijako zazracny, aj ked to ani nebolo cielom pokusu.
Kazdopadne domace galvanicke pokovovanie bez dobreho zdroja a najma ozaj cistych chemikalii len tazko povedie k dobremu vysledku.
U bezprudoveho pokovenia, kde sa kov vyluci v dosledku chemickej reakcie moze teoreticky vylucit aj v objeme samotneho roztoku. Pokial je ale ta reakcia katalyzovana samotnym pokovovanym materialom, resp. vlozenim nejakeho dalsieho kovu vytvorim potencialovy rozdiel medzi nim a pokovovanym povrchom, tak to skutocne pobezi na tom povrchu.
Napsal: pon 18. čer 2007, 15:37
od myom
ja jsem delal elektrolyzu pri 50V...
Napsal: pon 18. čer 2007, 15:42
od socket
ja pri 4V a islo to dokonale a pomerne rychlo
pokovovanie pri 9V a vydarilo sa
Napsal: čtv 6. zář 2007, 18:55
od Maddogg
Prosím Vás , muže mi někdo dát odkaz na ten roztok z GME , co se v něm "vaří" ? Nějak to nemužu najít
Edit: Tak jsem to našel , teda předpokládám že to je
tohle , ještě bych se chtěl zeptat , jestli nebude problém , když je víčko bloku už má na sobě elox (ale porušený) , když ho odmastím , chytne ten nikl dobře?
Napsal: pát 7. zář 2007, 20:12
od Jafido
Maddogg píše:Prosím Vás , muže mi někdo dát odkaz na ten roztok z GME , co se v něm "vaří" ? Nějak to nemužu najít
Edit: Tak jsem to našel , teda předpokládám že to je
tohle , ještě bych se chtěl zeptat , jestli nebude problém , když je víčko bloku už má na sobě elox (ale porušený) , když ho odmastím , chytne ten nikl dobře?
nevim jestli je dobry napad davat na hlinik nikl, ono to totiz nechytne. Zkus si to nechat spise opiskovat a nechat udelat novy elox.
Napsal: pát 7. zář 2007, 20:58
od Maddogg
Jafido píše:
nevim jestli je dobry napad davat na hlinik nikl, ono to totiz nechytne. Zkus si to nechat spise opiskovat a nechat udelat novy elox.
Ja bych rád , jenže jaká firma v ostravě mi to udělá?
Napsal: pát 7. zář 2007, 23:53
od myom
elox ti nereknu, ale myslim, ze jsou na to taky lazne. muzes zkusit komaxid coz se dava bloky. tohle si spousta lidi plete, elox je chemicka uprava povrchu hliniku proti korozi a je bile az stribrne barvy (dost tvrda a odolna vrstva), ale veskera barva je komaxid, coz je palena praskova barva a tu ti udela kazda lepsi lakovna. normalne by jsi to nezaplatil, protoze se barva prodava na kila, ale kdyz nejakou oslovis a pozadas, jestli ti to neudela s nejakou jinou zakazkou, kde jim zbyde barva, tak te to mozna vyjde levneji.
\\jo a jestli ti to chytne na ten elox - nechytne, a ani nevim, jestli ti to chytne na hlinik. pokud je mi znamo, tak hlinik je v tomhle specialni a pokovovani se na nem dela tryskanim roztavenym kovem za tlaku
Napsal: sob 8. zář 2007, 12:55
od Woyta
Anodickou oxidací tzv. eloxováním se na povrchu hliníkových součástí případně součástí z hliníkových slitin vytvoří vrstvička oxidu hlinitého o tloušťce 8 – 20 µm, která má strukturu korundu. Je tudíž velmi tvrdá a otěruvzdorná.
Dá se vybarvovat organickými nebo anorganickými barvivy na různé barevné odstíny.
Jako závěrečná operace se provádí u eloxovaných dílců tzv. „utěsňovávání“. Tímto se rovněž docílí vysoké barevné stálosti.
Utěsňování vrstev je prováděno jak studena, tak i za horka
http://www.elox.cz
Napsal: sob 8. zář 2007, 13:05
od Highlander
No hlavně v tom roztoku z GME se hliník zacne jaxi rozpadat... Už jsem si s tím hrál a začne to sním nějak divně reagovat a začne to do něj delat dírky...
Napsal: sob 8. zář 2007, 13:10
od Maddogg
Takže ten roztok z gme raději ne . Každopádně to víčko bloku od viscoolu to nebyl snad elox , ale nějaká barva , dal jsem to na noc do toluenu a všecko to slezlo , takže mám čistý hliník. Skusím asi ten elox no , hydroxid sodný , destilovanou vodu i kyselinu syrovou mám. Dám vědět jak to dopadlo , pokud to teda někdy uskutečním
Napsal: sob 8. zář 2007, 13:12
od Highlander
Maddogg píše:Takže ten roztok z gme raději ne . Každopádně to víčko bloku od viscoolu to nebyl snad elox , ale nějaká barva , dal jsem to na noc do toluenu a všecko to slezlo , takže mám čistý hliník. Skusím asi ten elox no , hydroxid sodný , destilovanou vodu i kyselinu syrovou mám. Dám vědět jak to dopadlo , pokud to teda někdy uskutečním
na vsechno ostatní jako je med,cin atd to je v poho ale hlinik s tim fakt neudelas.... Kazdopadne dej vedet co a jak, protoze me zajima jak ten elox bude odolnej...
Napsal: sob 8. zář 2007, 13:28
od myom
nechtel jsem to tady psat tak jak to postnul woyta, ale elox je oxid hlinity a a zvlastni struktury tohoto oxidu vytvareji plodrahokam s nazvem korund. co je ale podstatne, tak korund je jeden z nejtvrdsich nerostu na svete s tvrdosti (na mohsove stupnici tvrdosti) 9, takze jeho odolnost je velmi vysoka coz muzu potvrdit z praktickych zkusenosti. kdo si chce o tom neco precist, tak
http://cs.wikipedia.org/wiki/Korund
Napsal: sob 8. zář 2007, 13:33
od Highlander
más pravdu já spis myslel chemickou odolnost... ,kdyz se podivas na apogge GTX ,tak ten je taky eloxovanej a má na sobe tuhle vrstvu pod tou cernou srackou a jak je videt ,tak to moc nepomaha :E
Napsal: sob 8. zář 2007, 13:41
od myom
no, zajimalo by me, jak je to mozne, ze ten elox slezl z toho hliniku (pokud tam teda byl jak rikas). kdyz pouzivas destilku, tak jedina vec muze byt zbrouseni vodou, ale to se mi moc nechce verit. to ze slezl ten komaxid, to me neplekvapuje, to je mekke blato ktere podres nechtem.
btw: nechces prejmenovat dred na neco ve smyslu "povrchove upravy bloku" at nejsme OT...
\\edit Gr8 Vivec: done...
Napsal: sob 8. zář 2007, 14:23
od Maddogg
myom píše:no, zajimalo by me, jak je to mozne, ze ten elox slezl z toho hliniku (pokud tam teda byl jak rikas). kdyz pouzivas destilku, tak jedina vec muze byt zbrouseni vodou, ale to se mi moc nechce verit.
No ja ten blok koupil tady , takže nebyl nový i když s největší pravděpodobností býl používan s destilovanou vodou. No elox to asi nebyl , spíš mi to pripadálo jako akrylátová barva. Jinak našel jsem tady jednu firmu co dělá elox na nějaké hliníkové časti , tak jsem tam napsal mail , uvidím jak to dopadne.
Re: Poniklování,postříbření a jiné povrchové úpravy kovů
Napsal: ned 21. zář 2008, 14:55
od scream
Zdravim precital som si tento thred...pravdepodobne budem potrebovat povrchovo upravit hlinikove vicko viscool bloku a napadlo ma ci by nestacil nejaky antikorozny nater na zelezo, pripadne nejaky lak ktory by odizoloval vodu.... financne by to vyslo omnoho lacnejsie ako eloxovanie a ucel by to podla mna splnilo kedze na vicku nejde o tepelnu vodivost....len sa bojim ci by to chytilo na cisty hlinik...
Re: Poniklování,postříbření a jiné povrchové úpravy kovů
Napsal: ned 21. zář 2008, 17:58
od Flegy
eloxovani ale neni vubec drahy. dalsi moznost je treba komaxit...
Re: Poniklování,postříbření a jiné povrchové úpravy kovů
Napsal: ned 21. zář 2008, 18:16
od Vivec
eloxování stojí kolem 5,- za dm^2