PCTuning fórum

Pročítal jsem dokumentaci od Intelu a nechápu, jaktože ty desky maj podporu tri-sli apod. když ten procák umí jen jeden 16x, případně "bifurcated" 2x8. Oni maj např. 3x16 + 4 na PhysX

A co už vůbec nechápu, jaktože je u desek např. od Asusu v QVL pro paměti uvedeno, že lze např. paměti s napětím 1.9V apod. když v dokumentaci je uvedeno absolutní max pro DDR3 1.65V.

Ňák mi to hlava nebere. To na těch deskách jsou nějaký spešl obvody, čipy či co?

DDR3 chipy zvladaji az 1,9V problem je pry v procesoru kdy vice jak 1,65V "pry muze" poskodit procesor, tohle je i u s1366 a na netu o tomhle jsou nejake diskuze, pry neoficialne z intelu uniklo ze to je nesmysl, tady na pct jsem cetl ze ty dve casti by mely byt oddelene, nicmene to riskovat asi vetsina uzivatelu nebude

edit: k tomu tri-sli nevim, ale pokud ta deska ma jen 2 Pcie tak to asi nepujde, a pokud ma 3 tak ma mozna nejaky prepinac jako na GTX295 ktera je prakticky two-sli v jednom Pcie

Právě, že z dokumentace nevyplývá, že to je nějak oddělené. Je tam těch 1.65V Max.

dokumentaci jsem bohuzel necetl ale na deskach se s1366 urcite jde nastavit vice nez 1,65V jelikoz nektere moduly na 1,65V nebezi na vysokych frekvencich (1600+ dejme tomu), takze predpokladam ze i na s1156 deskach to urcite pujde

No nastavit to napětí asi půjde, otázka je, co to udělá. V recenzi psal, že max 1.65V.

Další věc je, že v dokumentaci je, že proce podporujou 1GB a 2GB moduly, max 16GB, a u desek klíďo píšou, že prej i 4GB moduly, max 24GB. Fakt nechápu.

osobne si myslim ze 1,7V tzn rozdil 0,05V a nebo 1,8V tzn rozdil 0,15V zadny devastujici efekt mit nebude, dlouhodobe bych to ale neriskoval

ad. k tem modulum ... pokud pisou v dokumentaci o desce ze bere moduly 4GB tak to plati ciste na desku tzn ze kdyby na ni byl procesor ktery to podporuje tak to bude fungovat, pokud ale i5 (atd) ma ve specifikaci 2GB tak bych se dival spis na to co podporuje procesor, tak to vidim ja

No tak uvidíme, na fórech EVGA tam právě testoval tri-sli na P55 desce a skoro stejný jako na X58, tak by mě právě zajímalo co na tý desce je, že to jde.

Pak v dokumentaci od Intelu nechápu pojem Graphics Attach - 2 grafiky v x8 módu, co to jako je za pojem.
Ale to tri-sli mi nedá spát teda. Prostě věta

Intel® Core™ i7-800 and i5-700 desktop processor series with Intel 5 Series Chipset SKUs support:
One 16-lane PCI Express port configurable to two 8-lane PCI Express ports intended for Graphics Attach.

Co je na tom nepochopitelne ? CPU poskytuje 16 PCI-E 2.0 liniek. Ak pouzivas jednu graficku, tak ide naplno, x16. Ak mas dve, idu na polovicu, kazda ma x8. Tri-SLI sa riesi bud cez pridavny PCI-E radic NF200 alebo pouzitim pomalsich PCI-E liniek z chipsetu. To je cela veda ohladne PCI-E na P55.

Zdravím já bych měl dotaz ohledně napájení této desky: GIGABYTE P55-UD3.V e-shopu se píše:Napájení:
1 x 24 pinů ATX 2.0
1 x 8 piny ATX 12 V

ale u své starší desky mám napajení:1 x 24 pinů ATX 2.0 a 1 x 4 piny ATX 12 V...bude stačit nějaká redukce nebo se musí koupit nový zdroj?

faugusztin píše:alebo pouzitim pomalsich PCI-E liniek z chipsetu. To je cela veda ohladne PCI-E na P55.

Třetí PCI-E slot (velikostí 16x) jede u P55 zpravidla v režimu PCI-E v.2.0 4x, což by mělo v pohodě stačit pro karty na herní fyziku.

Dominik556 píše: ale u své starší desky mám napajení:1 x 24 pinů ATX 2.0 a 1 x 4 piny ATX 12 V...bude stačit nějaká redukce nebo se musí koupit nový zdroj?

Nevím jak Gigabyte, ale Asus mívá na tom osmipinu víčko, normálně do toho konektoru píchneš čtyřpin ze zdroje, to víčko tam je, abys to dal do správnýho místa, když máš osmipin tak víčko odendáš a píchneš osmipin.

Shit píše:Třetí PCI-E slot (velikostí 16x) jede u P55 zpravidla v režimu PCI-E v.2.0 4x, což by mělo v pohodě stačit pro karty na herní fyziku.

Na to pozor ! PCI-E linky zo cipsetu maju iba polovicnu rychlost :


Ako vidiet na obrazku, priame linky maju 1GB/s na linku. Tie na P55 maju iba 500MB/s na linku.

Tak jsem zjistil jak je to s tim napetim procesoru 1156 versus pameti. Stacilo si precist datasheet. Procesor ma vyvedeny zvlast napajeni jadra (abs.max=1.55V) a I/O budicu pameti (abs.max=1.65V). Pokud ma vystup z pameti (pri cteni) vic nez 1.65V, je to spatny protoze pretezuje vstupy procesoru. V praxi je ale na vystupu vzdycky o neco mensi napeti nez je napajeci vlivem ubytku na vystupnim mosfetu (typicky 0.05-0.1V), takze treba pri napajeni pameti 1.7-1.75V se jeste nic nedeje. Zajimavy ze procesor 1366 ma I/O abs.max=1.875V pricemz technologie je stejna. Melo by to teda (snad) tohle napeti vydrzet. To at si ale zkusi kazdej sam...

Dodatek: je to jeste horsi nez to vypada - pri absolutne maximalni hodnote 1.65V pametovyho radice procesor sice jeste pracuje ale se zkracenou zivotnosti. Pro beznej provoz nesmi byt vetsi nez max=1.5V (pro 1156). To ovsem znamena ze i pameti s napetim 1.6V jsou uz moc a jejich pretaktovani nelze provest protoze vetsinou vyzaduje zvyseni napeti pameti. Tim vestsi je zahadou ze treba Asus na novych P55 deskach ma mechanickej switch pro zvyseni napeti pameti az na 2.5V. Jediny vysvetleni je ze Asus to ma osetreny prevodnikama napetovy urovne mezi pameti a procesorem coz by ovsem znamenalo ze tam muzu nacpat libovolnou pamet DDR3 a dat do ni co snese (to by bylo idealni). Pri vyberu a taktovani pameti pro 1156 je zrejme treba v prvni rade vzit v uvahu co umi v tomhle smeru zakladni deska...

zhor píše:Tak jsem zjistil jak je to s tim napetim procesoru 1156 versus pameti. Stacilo si precist datasheet. Procesor ma vyvedeny zvlast napajeni jadra (abs.max=1.55V) a I/O budicu pameti (abs.max=1.65V). Pokud ma vystup z pameti (pri cteni) vic nez 1.65V, je to spatny protoze pretezuje vstupy procesoru. V praxi je ale na vystupu vzdycky o neco mensi napeti nez je napajeci vlivem ubytku na vystupnim mosfetu (typicky 0.05-0.1V), takze treba pri napajeni pameti 1.7-1.75V se jeste nic nedeje. Zajimavy ze procesor 1366 ma I/O abs.max=1.875V pricemz technologie je stejna. Melo by to teda (snad) tohle napeti vydrzet. To at si ale zkusi kazdej sam...

Dodatek: je to jeste horsi nez to vypada - pri absolutne maximalni hodnote 1.65V pametovyho radice procesor sice jeste pracuje ale se zkracenou zivotnosti. Pro beznej provoz nesmi byt vetsi nez max=1.5V (pro 1156). To ovsem znamena ze i pameti s napetim 1.6V jsou uz moc a jejich pretaktovani nelze provest protoze vetsinou vyzaduje zvyseni napeti pameti. Tim vestsi je zahadou ze treba Asus na novych P55 deskach ma mechanickej switch pro zvyseni napeti pameti az na 2.5V. Jediny vysvetleni je ze Asus to ma osetreny prevodnikama napetovy urovne mezi pameti a procesorem coz by ovsem znamenalo ze tam muzu nacpat libovolnou pamet DDR3 a dat do ni co snese (to by bylo idealni). Pri vyberu a taktovani pameti pro 1156 je zrejme treba v prvni rade vzit v uvahu co umi v tomhle smeru zakladni deska...

Zjistím dnes u Asusu, já pouštím do pamětí 1.75 a nic se neděje, při ukrutně nízkém časování ..
jinak jak psal Zdeněk v pondělním článku, „ U DDR3 je již téměř nepodstatný, moduly s CL7 nebo CL9 podávají velmi podobné výsledky. Pokud nový systém, jedině s DDR3.„ Takže ve výsledku bych to tak nehrotil a 1.8 U DDR3 je již téměř nepodstatný, moduly s CL7 nebo CL9 podávají velmi podobné výsledky. Pokud nový systém, jedině s DDR3. „1.8 jim dlouhodobě neuškodí...

2bandita:pamětem to neuškodí, ale může to uškodit procáku...o tohle tu jde...paměti by vydržely i 2V, ale už to nemusí zvládnout procák, resp ta část, co tu vysvětloval zhor

ale procáku neuškodí ani 1.8 V do pamětí ...možná jsem to blbě interpretoval,ale myslel jsem to tak.

Testoval jsem pameti pres memtest86 abych zjistil kolik z nich max. muzu dostat pri ruznym nastaveni. Ty Corsairy co mam (viz podpis) garantujou 1600/8-8-8-24/1.65V a to taky 100% splnujou jak potvrdil memtest. Stacilo ale zvednout frekvenci jen na 1680 a v tu ranu tisice chyb a nepomohlo ani zvyseni napeti na 1.7V. Nastavil jsem tedy 9-9-9-24 a najednou 1800(BCLK=150) pri 1.6V a 100% stabilita! Pritom rychlost cteni v Everestu pres 17400 a latence 43 zatimco pri 1600/8-8-8-24 asi 14300/46. Je tedy evidentni ze u DDR3 ma frekvence daleko vetsi vliv na propustnost nez casovani. Myslim ze se lze na casovani klidne vyprdnout a jit cestou co nejvyssi frekvence protoze to zrejme prinese vetsi efekt...

2zhor:při normálním používání stejně nepoznáš rozdíl také záleží, o kolik tu frekvenci zvedneš...pokud by jsi při CL9 měl třeba jen o 50MHz vyšší frekvenci, než u CL8, tak by to výkonem bylo buď stejné a nebo by paměti při CL9 byly méně výkonnější

Lidi tak jak to teda je s tema Ramkama , Chci koupit i7-860 , a provozovat ho chci na P7P55D , ale vetsina Ramek prodavanych v Alfe maji provozni napeti 1.7 - 1.9 V ??? Tak co s tim ???

Crumb píše:Lidi tak jak to teda je s tema Ramkama , Chci koupit i7-860 , a provozovat ho chci na P7P55D , ale vetsina Ramek prodavanych v Alfe maji provozni napeti 1.7 - 1.9 V ??? Tak co s tim ???

koupit RAMky s 1.65V...ale ani paměti s 1.7V by tomu nic neudělaly...nicméně je lepší koupit 1.65V