PCTuning fórum

Témat k téhle taktovací legendě je tady hodně, ale nic co by mi pomohlo, tak se zkusím zeptat.
Měl jsem thoroughbred A0 1700+ (133*11), ten mi běžel hodně let na 166*11, při napětí 1,75. Teď se mi do ruky dostal thoroughbred B0 2200+ (133*13,5). Chtěl jsem ho dát taky na 166*13,5 ale nechytá se. Proběhne post, pak nabíhá windows a končí. Ještě jsem si všiml, že tak nejdou ramky. Mám 2x256 pc2700 a 1x256 pc3200. Při taktu 166*13,5 mi naběhne jenom 256mb. Teď to mám 150*13,5. To se mi moc nelíbí kvůli taktu pci/agp, čipovou sadu mám KT333. Teplota 40°C (net, TV)
Napětí mám pořád 1,75, co sem četl tak by to mělo stačit.

up

Zvys napeti klidne na 1,85 V (pokud mas odpovidajici chladic), to by mohlo stabilitu zlepsit.

Je nestabilni protoze to vychazi na 2250 MHz, coz mel nejvyssi vydany model, ale v praxi byl zcela nedostupny protoze takovou frekvenci proste uz tyhle cipy nezvladaly.
Chce to snizit nasobic, a nastavit treba 166x12, a proboha i to napeti, 2,0GHz mi behalo na defaultnich 1,5V, 40 stupnu v klidu nic neznamena, ten cip ma plochu jen 0,74 cm2 a je devitivrstvej, takze prenos tepla na chladic je mizernej, takze v zatezi nebyl problem se dostat pri napeti 1,5V na 80 stupnu pri stribrne paste a medenem chladici.
Padat to muze tedy taky naopak z duvodu prehrivani.
A dalsi varianta je, ze uz je v haji, a muze za to prave vysoke napeti/vysoka teplota, ten muj odesel po peti letech - pri 1,5V, byl extremne nestabilni, padal taky pri nabehu windows, podarilo se mi ho jeste rozchodit, ale nebezel uz ani na standardnich 1,5GHz, ale jen 1,0 GHz.

2,25 GHz uz nemusi kazdej kus zvladat, to je fakt. Prave proto je potreba poradne zvysit napeti.

v zatezi nebyl problem se dostat pri napeti 1,5V na 80 stupnu pri stribrne paste a medenem chladici.

Tak to tezko, pri 2,16 GHz a 1,85 V jem nameril maximalne kolem 60°C s hlinikovym chladicem s medenym jadrem.

prenos tepla na chladic je mizernej

Rozhodne je mnohem lepsi nez u pozdejsich A64 a core2, tam je chladic studenej a teploty jader leti do nebes...

Ten procesor mám z práce, kde jel celou dobu podtaktovaný, v minimální zátěži. Myslel jsem, že těch 166*12,5 zvládne skoro každý, takže asi ne. Napětí mu teda snížím, ale chladí se mi dobře, přes 45°C jsem se nedostal.
Násobič měnit nejde, je zamčený.
ještě by mě zajímalo co je s tou ramkou? při 150*12,5 jede všech 3x256, při 155*12,5 jede jenom 1x256, everest sice hlásí obsazené všechny sloty, ale funguje jenom jeden.

havli -

Prenos tepla na chladic neni u Athlonu 64 horsi, prave naopak, ten ma mnohem vetsi plochu, ma 4x vetsi L2 cache, a integrovany pametovy radic, navic ma heatspreader, pokud je procesor teply, a chladic studeny, znamena to spatny kontakt mezi chladicem a procesorem, bud je spatne nasazeny, takze ma kontakt napriklad jen s jednim rohem, nebo chybi teplovodiva pasta.

Pokud mate pri spotrebe vyssi o 52% teplotu nizsi o 20 stupnu, tak je to nejspis chyba cidla ktera byla v te dobe bezna, cidla byla jeste v plenkach, obvykle byla cidla umistena pod procesorem, a nemely ani kontakt s pouzdrem cipu.
Je to prave mala plocha cipu ktera se neda obejit, a ktera dela teploty nezavisle na kvalite chladice, prechod z hlinikoveho na medeny chladic u me vedl ke snizeni teploty jen o smesne 2 stupne, proste plosna hustota energie je pres 100W na centimetr ctverecni, coz nema obdoby ani dnes, i graficka jadra maji mene, a jejich teploty jsou take bezne pres 80 stupnu celsia, i pres vysoke otacky vetraku.

jerzy -

Teplotu merte v zatezi, napriklad pri Prime95, to vam otestuje i stabilitu, a na cisla ani nekoukejte, proste procesor zatizte, a po deseti minutach na chladic pritisknete prst, a pocitejte do peti, jestli ho tam udrzite, je teplota nizka, jestli se vam vypali zebra do prstu, tak mate teplotu vysokou jako ja.
Nasobic je zamceny pouze smerem nahoru, smerem dolu jde snizit vzdy.
Ty pameti nebehaji protoze zvladaji jen 333MHz, ale pri nastaveni FSB na 150 jsou aktivovany nasobice jako pri 266/133MHz, takze pameti misto 333 bezi na 375 MHz, a to uz nejspis nezvladaji, ten posledni modul zvlada 400MHz, takze ten bezi.

Prenos tepla u A64 je prave horsi. Vetsi jadro se projevi kladne, to je pravda. Heatspreader ne, prenos tepla mezi HS a jadrem je mizernej a tim padem jsou teploty vysoky a chladic studenej. Napriklad u opteronu 165 jsem tyhle problemy resil. Freezer 64 byl studenej, teploty sly k 60°. Zkousel jsem ruzny chladice, pasty, ale nic nepomohlo.


Ten athlon XP jsem provozoval na dvou deskach a na obou byly teploty +- stejne. Ani na jedny desce pro socket 462 jsem nevidel cidlo v patici, pokud me pamet neklame, tak vsechny athlony xp meli interni cislo primo v jadre (ikdyz jeho kvalita muze byt pochybna).


ad pameti:

U teto platformy nema smysl nastavovat rychlost vetsi nez ma FSB, vykon to nezlepsi, spis naopak. Nejlepsi je nastavit delicku 1:1, tj. synchronne s FSB.

Ten heatspreader je tam prave pro lepsi prenos tepla, od toho taky ten nazev, ale tim se to vysvetluje, athlon 64 mel 60 stupnu a studeny chladic, to je taky v poradku, protoze 60 stupnu neni moc, to je normalni teplota v zatezi, vlastne je to tedy presne obracene - tedy rikate ze vas Athlon XP mel pri stejne teplote mnohem teplejsi chladic, coz je samozrejme nemozne, a prave to dokazuje ze vam to teplotu u Athlonu XP ukazovalo spatne - mnohem nizsi nez ve skutecnosti byla, zatimco athlon 64 ji ukazuje spravne.

e/
Ostatne nejslabsi Athlon64 mel 89W TDP, zatimco nejvyssi model Athlonu XP mel necelych 70W, takze i kdyby dosahovali oba stejne teploty, svedci to o lepsim prenosu tepla u Athlonu 64.

Heatspreader je u A64 a novejsich hlavne proto, aby ochranil jadro pred znicenim pri instalaci chladice. HS ale rozhodne nemuze zlepsit prenos tepla, vzdyt to odporuje logice.

1. jadro -> pasta -> heatspreader -> pasta -> chladic
2. jadro -> pasta -> chladic

Podle vas varianta 1 odvede teplo z jadra lepe nez varianta 2? To snad neni ani fyzikalne mozne.

tedy rikate ze vas Athlon XP mel pri stejne teplote mnohem teplejsi chladic, coz je samozrejme nemozne

Neni to nemozne...

predpoklady:
chladic na AXP je mene vykonny nez ten na A64
AXP na 1,85V vyprodukuje vice tepla nez A64
A64 na def. napeti vyprodukuje mene tepla nez AXP


AXP - vyprodukuje urcite mnozstvi tepla. To se prenese do chladice -> chladic je teply, jadro je o neco teplejsi
A64 - vyprodukuje mensi mnozstvi tepla nez AXP. Do chladice se prenese pouze cast -> chladic je studenejsi, jadro je vyrazne teplejsi

Spread - rozsirit, ma tedy prave zvetsit kontaktni plochu pro prenos tepla, navic jeho pritomnost by rusila jen v pripade ze by jeho tepelna vodivost byla horsi nez vodivost chladice, neni, totez plati pro pastu.

AXP nevyprodukuje ani pri 1,85V vice tepla nez A64
Vykon chladice nehraje roli, protoze pri spravnem kontaktu vzdy nabere teplotu odpovidajici jadru, pokud by byl chladny chladic, bylo by i jadro chladne.

A posledni dve vety vychazi take z predpokladu ze je prenos u A64 horsi, ale neni, ostatne nikdo by na procesor nedaval HS kdyby branil prechodu tepla.

Spread - rozsirit, ma tedy prave zvetsit kontaktni plochu pro prenos tepla, navic jeho pritomnost by rusila jen v pripade ze by jeho tepelna vodivost byla horsi nez vodivost chladice, neni, totez plati pro pastu.

HS je medeny, zakladna chladice je obvykle taky medena. Prenos jadro -> HS -> chladic nemuze byt lepsi nez jadro -> chladic.
Nejvetsi problem HS je spatny prechod tepla mezi jadrem a HS. Pasta je nekvalitni a mnohdy spatne nanesena. U intelu je jadro pripajene a proto je prenos tepla dobry.

AXP nevyprodukuje ani pri 1,85V vice tepla nez A64

AXP tbred pri takovemto napeti urcite topi vic nez rekneme 90nm a64 na zakladnim napeti. Napriklad ted tady mam opteron 144 (90nm ; 1,8 GHz ; 1,4V) a ten ma psano TDP 67 W

Vykon chladice nehraje roli, protoze pri spravnem kontaktu vzdy nabere teplotu odpovidajici jadru, pokud by byl chladny chladic, bylo by i jadro chladne.

Pri nulovem proudeni vzduchu a po dostatecne dlouhem case urcite. V realnych podminkach rozhodne ne.

A posledni dve vety vychazi take z predpokladu ze je prenos u A64 horsi, ale neni, ostatne nikdo by na procesor nedaval HS kdyby branil prechodu tepla.

Ano, to vychazi, protoze to tak ve skutecnosti je. HS prechodu tepla brani, ale ne tolik, aby nebylo mozne procesor na zakladni frekvenci a napeti provozovat.


A ted trochu dukazu, ze HS chlazeni rozhodne nepomuze:

http://www.svethardware.cz/art_doc-E5F8 ... FAFB8.html
http://pctforum.tyden.cz/viewtopic.php? ... &view=next
http://www.overclockersclub.com/guides/ihsremoval/2.htm

Prenos pres HS ale take neni horsi.
Kdyby byla pasta nekvalitni, nebyly by napriklad Phenomy chladnejsi nez CPU Intelu.
O pajeni nebo svarovani procesoru jsem jeste neslysel, to u kremiku dost dobre nepujde.

Serverove CPU neudavaji maximalni spotrebu, ale typickou, ta je nizsi.
A64 zacinal na 89W, AXP pri 1,85V ma spotrebu nizsi.
AXP mel pri 1,65V 68W, tedy 1,85:1,65=1,12. 1,12 na druhou je 1,257. 68W x 1,257 = 85,48W, tedy mene nez A64.

Pri nulovem proudeni vzduchu by byl chladic horky a s nim i jadro, tedy porad plati zavislost teploty jadra a chladice, to je ostatne princip funkce chladice.

Prvni odkaz - prvni pripad - rozdil 3 stupnu celsia pri vodnim chlazeni, netreba komentar.
Druhy pripad - dve jadra se lisi teplotou o 10 stupnu, vhledem k tomu ze jde o jeden kus kremiku, je to malo pravdepodobne.

Druhy odkaz, pan si stezuje ze vykonne 90nm dvoujadro za 11 tisic ma teplotu 55 stupnu, komentar netreba.

Pokud se vyskytuji vadne kusy se spatne namontovanym HS, pak je to na reklamaci presne jak je zmineno ve druhem odkazu, ale generelne neplati ze heatspreader zhorsuje chlazeni, jedine realne jsou ty 3 stupne, a pri chlazeni vzduchem to budou jen 1-2 stupne, a proti vlivu plochy cipu je to zcela zanedbatelne.

Kdyby byla pasta nekvalitni, nebyly by napriklad Phenomy chladnejsi nez CPU Intelu.

Ja ale mluvim o K8, ne o phenomech.

O pajeni nebo svarovani procesoru jsem jeste neslysel, to u kremiku dost dobre nepujde.

http://www.tomshardware.com/reviews/wol ... 777-6.html

Tom's hardware píše:With the 45 nm Core 2 Duo Wolfdale, you need to be more careful than before, as the heat spreader is physically soldered to the processor die. Look at the photo below if you want to know what happens when you try to remove the heat spreader without desoldering it beforehand.

Serverove CPU neudavaji maximalni spotrebu, ale typickou, ta je nizsi.
A64 zacinal na 89W, AXP pri 1,85V ma spotrebu nizsi.

Tak jinak:
http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_AM ... C_90_nm.29

wikipedia píše:Athlon 64 3500+ 2200 MHz 512 KB 1000 MHz 11x 1.35/1.40 V 67 W Socket 939 April 4, 2005 ADA3500DAA4BP (E3)
ADA3500DAA4BW (E6

Pri nulovem proudeni vzduchu by byl chladic horky a s nim i jadro, tedy porad plati zavislost teploty jadra a chladice, to je ostatne princip funkce chladice.

Ano, ale pokud je chladic ofukovan ventilatorem bude jeho teplota vzdy nizsi nez teplota jadra. O kolik zalezi na tepelne vodivosti prechodu CPU -> chladic.

Prvni odkaz - prvni pripad - rozdil 3 stupnu celsia pri vodnim chlazeni, netreba komentar.

SHW píše:Jeden z uživatelů porovnal výsledky před sundáním Heat Spreaderu a po této akci. O chlazení se staral vodní chladič Asetek Waterchill. S kovovým plíškem měl procesor taktovaný na 2900 MHz s napětím 1.60V klidovou teplotu 33 stupňů.

SHW píše:Po sundání IHS teplota klesla na 30 stupňů. Ovšem pozor, tato teplota je v zátěži pomocí Prime95 a to při zvýšené frekvenci na 3000 MHz a při zvýšeném napětí na 1.65V ! Reálný pokles teploty je tedy gigantický.

Druhy pripad - dve jadra se lisi teplotou o 10 stupnu, vhledem k tomu ze jde o jeden kus kremiku, je to malo pravdepodobne.

To je prave dusledek spatne nanesene pasty mezi HS a jadrem.

Druhy odkaz, pan si stezuje ze vykonne 90nm dvoujadro za 11 tisic ma teplotu 55 stupnu, komentar netreba.

Kvuli HS, ktery spatne odvadi teplo...

Pokud se vyskytuji vadne kusy se spatne namontovanym HS, pak je to na reklamaci presne jak je zmineno ve druhem odkazu

Reklamovat CPU kvuli vysokym teplotam a tim padem mizernemu OC nelze....

Pochybuju ze AMD pouziva neco jineho u Phenomu nez u A64.
Kov neprilne ke kremiku snadno, navic ne pokud je vystaven tak nizkym teplotam ktere neposkodi cip, pujde o jiny zpusob uchyceni.

90 nm cipy venice, budiz, ty jsou spotrebou na urovni AXP, a teplotou jsou hluboko pod K7 -
http://www.zive.cz/Poradna/Nejvyssi-tep ... tanswers=1

Pokud ma chladic dobry kontakt, nemel by byt rozdil mezi nim a CPU velky, ostatne jde o kov tam vodivost tepla souvisi s vodivosti elektrickou.

Vodivost je primo ovlivnena prechodovou plochou, vice nez odporem pasty, HS, ci neceho jineho, ostatne prave ja zvysil vodivost vymenou chladice za medeny, a rozdil byly 2 stupne, tedy rozdil minimalni, plocha je mnohem dulezitejsi.

Pokud jde o extremni rozdily teplot, jde o vyrobni vadu, ne o vlastnost HS.

Spatne nanesena pasta by zpusobila narust tepla cipu jako celku, ne jen casti kremiku, pokles 10 stupnu na 1 cm vzdalenosti v ramci monolitickeho kusu mineralu je nerealna.

"Druhy odkaz, pan si stezuje ze vykonne 90nm dvoujadro za 11 tisic ma teplotu 55 stupnu, komentar netreba" - komentar netreba protoze nejde o vadu HS, protoze teplota 55 stupnu vubec neni vysoka, zvlast kdyz cip ma maximalni teplotu 85 stupnu celsia, to je jako by si clovek s teplotou 7 stupnu celsia stezoval ze ma horecku.

Ja taky nemluvil o OC, ale o VADNYCH KUSECH, tedy pokud vyrobek ve standardnim provozu presahuje maximalni povolenou hodnotu, to samozrejme na reklamaci je.

U K7 jsou teploty mnohem vyssi nez u K8 kvuli extremne male plose.

Vodivost je primo ovlivnena prechodovou plochou, vice nez odporem pasty, HS, ci neceho jineho, ostatne prave ja zvysil vodivost vymenou chladice za medeny, a rozdil byly 2 stupne, tedy rozdil minimalni, plocha je mnohem dulezitejsi.

Ano, s tím souhlasím, ale jiste uznate, ze ani za idealnich podminek nemuze HS prenos tepla zlepsit. Kdyz mezi jadrem a chladicem bude dalsi vrstva kovu, nemuze byt prenos lepsi, nez kdyz bude chladic na jadre primo.

Souhlasim s Havlim, HS je tzv. kompromis mezi ochranou spotrebitele pred znicenim cpu a pripadnou reklamaci a zaroven brani prenosu tepla, ktere je ale v "norme" tudíž je toto řešení akceptovatelné.

Kde su tie casy ked som na 1600+(1400mhz) palomine vodivym lakom lakoval mostiky aby som ho vyhodil na vytuzenych 1750mhz xD
A.. Thoroughbred.. -)
Tam to bolo jednoduche
AXP1700+ DUT3C +EPOX NF3 doska + galaxiho CPU.WB + kadett radiatoriky + eheim compact600 a vysledok +-2350mhz bol zaruceny. Skoda toho CPU.
Kde su tie casy ked z cpu za par smeti slo urobit cpu o 100% vykonnejsie 1466@2350 //1700+@2800+//
Dalsim benjaminkom boli mobilne bartoniky, ale to uz je iny pribeh
A co takto opteron 144/146 1800@~2950

GulDucat píše:
jerzy -

Teplotu merte v zatezi, napriklad pri Prime95, to vam otestuje i stabilitu, a na cisla ani nekoukejte, proste procesor zatizte, a po deseti minutach na chladic pritisknete prst, a pocitejte do peti, jestli ho tam udrzite, je teplota nizka, jestli se vam vypali zebra do prstu, tak mate teplotu vysokou jako ja.
Nasobic je zamceny pouze smerem nahoru, smerem dolu jde snizit vzdy.
Ty pameti nebehaji protoze zvladaji jen 333MHz, ale pri nastaveni FSB na 150 jsou aktivovany nasobice jako pri 266/133MHz, takze pameti misto 333 bezi na 375 MHz, a to uz nejspis nezvladaji, ten posledni modul zvlada 400MHz, takze ten bezi.

Pro mě nová a důležitá informace o násobiči i frekvenci RAM. Děkuji.

PS.: Tak se tady rozběhla celkem pěkná diskuze