Stránka 1 z 1
spustitelné soubory v /bin
Napsal: pon 20. pro 2004, 07:33
od Miroslav
chtěl jsem se zeptat, jaktože když umístím nějaký spustitelný soubor v Linuxu do třeba /usr/bin nebo /bin tak jim systém vžycky spustí automaticky a ví kde je, vyhledávací cestu a vidí je ať jsem kdekoli? Je to asi něco jako windows/system, že jo??
Napsal: pon 20. pro 2004, 08:31
od tosuja
DOS (a potazmo Windows) okopirovaly koncept existujici uz v UNIXu - cesty. Takze jak v windows, tak v UNIXu/Linuxu je promenna PATH, ve ktere je uveden seznam cest, ve kterych ma system hledat spustitelne programy. S nejakym windows/system to nema spolecne vubec nic (krome toho, ze ten je v promenne PATH uveden taky)
Napsal: pon 20. pro 2004, 11:58
od Miroslav
a kde najdu v Linuxu seznam těch cest?
Napsal: pon 20. pro 2004, 12:33
od tosuja
kdyz zadaz v konzoli prikaz "set", vypise to aktualne nastavene promenne. Jinak take "echo $PATH". Konfigurovat cesty lze v /etc/profile, /etc/bash.bashrc a ve tvem domovskem adresari soubory .profile a .bashrc.
Napsal: pon 20. pro 2004, 15:26
od Miroslav
dík, hele ty bys taky mohl vědět, jaktože se mi hned nezobrazí příkazy co jsem zadal v shellu v souboru bash_history. Vžycky se tam objeví až následující den, ať jsem root/bash_history nebo obyčejnej uživatel home/mirek/bash_history
moderátoři právě říkali, že by se to mělo objevit hned, ale mě se to objevuje až následující den
Napsal: úte 21. pro 2004, 08:45
od tosuja
Po pravde receno, nevim. Ono je to ukladani historie trosku slozitejsi - ted jsem na to postval lehky testik a vypada to, ze historie se do .bash_history uklada ve chvili, kdy se ukonci dany shell. Ted je samozrejme otazka, jak se to zachova, kdyz mas (treba jako ja) bezne otevrene aspon tri terminaly. Podle mne ma kazdy interaktivni shell v pameti svoji verzi historie prikazu a pri ukonceni ji zapise do souboru. Takze v .bash_history je historie posledne ukonceneho shellu.
Napsal: úte 21. pro 2004, 09:24
od Miroslav
máš 100% pravdu. taky mi tak fachčí. Hele prosimtě, tady kolem když neco nevíš tak jseš lama, ale aby někdo fakt pořádně poradil to ne. Vysvětli mi prosímtě proč můžu mít ve třídě C na posledním oktetu jenom 254 adres? A né 256? Slyšel jsem že 1 je pro sítovku(ale to znamená, pro kterou sítovku?) a druhá pro broadcast(ale co to znamená??).
Napsal: úte 21. pro 2004, 12:44
od tosuja
Adres je samozrejme 256, ale nektere jsou automaticky pouzite. Vzdycky je jedna adresa zabrana adresou site (napr. 192.168.1.0 je adresa site, ne IP adresa pocitace), dalsi byva na broadcast - vsesmerove vysilani (DHCP/BOOTP requesty, NetBios, . Obvykle to byva nejvyssi adresa v danem rozsahu. Takze dve adresy jsou nepouzitelne.
Napsal: úte 21. pro 2004, 13:10
od Miroslav
díky moc. Konečně někdo, kdo neříká lamo, ale vysvětlí!!! Ještě jsem se tě chtěl zeptat na porty. V Linuxu je seznam všech portů co se používaj, tzn 0-65535 v etc/services. Tam se taky píše o organizaci,(IANA) která ti může jednotlivý porty zaregistrovat. A jsou tam taky porty dělený do třech skupin. První se jmenuje well known ports od 0-1023, druhá The registered ports 1024-49151 a ta třetí je Dynamic or Private ports, rozsah od 49152-65535
Doom má třeba 666. znamená to teda, že ID software nebo někdo kdo chtěl pařit Dooma po netu si musel nechat zaregistrovat port u týhle organizace a oni mu teda přidělili 666??? Je to teda něco jako přidělování IP od organizace RIPE to ISP?????????????
Jenom mě to strašně zajímá
Napsal: stř 5. led 2005, 14:47
od Psychoz
jaky porty provozujes na svy ip adrese je jenom tvoje vec, muzes si vybrat nikdo te omezovat nebude, jestli se to nak registruje to nevim, a je to docela nepodstatny, bude to fungovat bez problemu i kdyz to registrovany nebude
kolize nevznikaji protoze v kazdem paketu je cislo ip na ktery smeruje a az paket dorazi k cili tak teprve potom se bere v uvahu cislo portu na ktery je urcen