Recenze ASUS TUF Gaming GeForce RTX 5060 Ti 16 GB GDDR7 OC
Napsal: stř 1. črc 2026, 21:38
Letošní rok je trošičku nešťastný s ohledem na nákup – obecně – celého počítače, ale taktéž v případě grafických karet. Konkurenční výrobce AMD se s cenami pere znatelně lépe, soustředění výrobních kapacit nVidie směrem k AI dává hold smysl, vzhledem k tomu že je stále ještě v celosvětovém zastoupení AI akcelerátorů leaderem trhu.
O to větší smysl dávají grafické karty spíše ve střední třídě, kam patří RTX 5060 Ti, spousta uživatelů se aktuálně uchýlí spíše k 8 GB variantám, ale s ohledem vyšší rozlišení 1440p, ray tracing, vyšší kvalitu textur, a hlavně i na budoucnost je 16 GB varianta praktičtější. V této recenzi se na jeden takový kousek podíváme, nicméně se zdaleka nejedná o nejlevnější edici této grafické karty, ba spíše o tu prémiovou.
Samotná karta od ASUSu spadá do série TUF Gaming, která se nesnaží být tak extravagantní jako modely ROG Strix, ale stále nabízí nadstandardní zpracování, velký chladič, tři ventilátory, kovovou výztuhu, dual BIOS a ARGB podsvícení. Jde tedy o kartu, která necílí pouze na základní provedení čipu, ale spíše na uživatele, kteří chtějí tišší provoz, lepší chlazení a rezervu pro dlouhodobější používání.
SPECIFIKACE
NVIDIA GeForce RTX 5060 Ti je postavena na architektuře Blackwell. Oproti předchozí generaci Ada Lovelace přináší nové Tensor jednotky páté generace, RT jednotky čtvrté generace a podporu novějších technologií, jako je DLSS 4 (4.5) s Multi Frame Generation. Karta je vybavena 4608 CUDA jádry a v 16 GB variantě používá paměti GDDR7 s efektivní rychlostí 28 Gb/s na 128bitové sběrnici.
V tabulce výše jsou uvedené základní specifikace stanovené výrobcem grafického čipu. V recenzi však máme nereferenční model ASUS TUF Gaming GeForce RTX 5060 Ti 16 GB GDDR7 OC Edition, jehož některé parametry se liší zejména taktem grafického jádra, chlazením, rozměry a napájecí výbavou.
Testovaná ASUS TUF Gaming OC Edition nabízí v základním režimu Boost frekvenci 2662 MHz. Po přepnutí do OC režimu v aplikaci ASUS GPU Tweak III může karta dosahovat Boost frekvence až 2682 MHz. To je proti referenčnímu boostu RTX 5060 Ti mírné navýšení a ukazuje, že ASUS zde kartu neosadil pouze základním BIOSem, ale snaží se využít i rezervy chlazení.
POPIS KARTY
Z názvu ASUS TUF Gaming GeForce RTX 5060 Ti 16GB GDDR7 OC Edition je zřejmé, že jde o továrně přetaktovanou edici. Karta je fyzicky výrazně větší, než by samotný 180W grafický čip vyžadoval, což je ale u edice TUF Gaming spíše výhoda. ASUS zde používá velký chladič se třemi ventilátory Axial-tech a konstrukci, která zabírá 3,1 slotu. Celkové rozměry karty činí 302 × 133,5 × 62 mm a váží 1131 g.
Chlazení je schované pod masivním kovovým/plastovým krytem v typickém TUF designu. ASUS u této karty používá tři ventilátory Axial-tech s dvojitými kuličkovými ložisky. Dva krajní ventilátory se otáčí opačným směrem než prostřední, čímž má docházet ke snížení turbulencí a lepšímu směrování vzduchu skrz pasiv. Ventilátory se při nízké zátěži zcela zastavují, takže karta může být v běžném provozu, na ploše nebo při sledování videa zcela tichá. Podle nastavení výrobce se ventilátory zastaví při teplotě GPU pod 50 °C a znovu roztočí při překročení 55 °C.
ASUS zmiňuje také technologii MaxContact, tedy přesnější opracování kontaktní plochy chladiče pro lepší přenos tepla z grafického jádra. Velký pasiv je navíc doplněn o dobře odvětranou konstrukci a kovový backplate, který zároveň slouží jako výztuha celé karty. Zadní část backplatu obsahuje průduchy, které pomáhají průtoku vzduchu skrz konec chladiče.
Na hřbetu karty se nachází přepínač dual BIOSu, díky kterému lze volit mezi tišším režimem a výkonnostním režimem. V praxi se bude rozdíl týkat především křivky ventilátorů a akustického projevu. Pro běžné používání a hraní bude pravděpodobně vhodnější Quiet režim, zatímco Performance režim může dávat smysl při testování, přetaktování nebo v hůře odvětrané skříni.
Napájení je řešeno jedním 16pinovým konektorem. V balení se nachází také napájecí redukce, takže kartu lze použít i se starším zdrojem, pokud má dostatečnou kvalitu a potřebné PCIe napájecí větve. ASUS pro tuto kartu doporučuje zdroj o výkonu 550 W. U sestav s výkonnějšími procesory nebo vyšším počtem disků bych však doporučil ponechat určitou rezervu a použít kvalitní zdroj s certifikací alespoň 80 Plus Gold.
Obrazové výstupy tvoří tři DisplayPorty 2.1b a jeden HDMI 2.1b. Maximálně lze připojit čtyři monitory.
Součástí karty je také ARGB podsvícení kompatibilní s ASUS Aura Sync. Podsvícení není přehnaně výrazné, ale v prosklené skříni doplňuje vzhled celé sestavy. U série TUF Gaming je design obecně decentnější než u řady ROG Strix, což může být pro mnoho uživatelů výhoda.
BALENÍ
Balení je zpracované standardně v duchu série TUF Gaming. Na krabici se nachází základní informace o modelu, použité paměti, podpoře DLSS, ray tracingu a dalších technologiích NVIDIA RTX.
Uvnitř balení se kromě samotné grafické karty nachází stručný instalační manuál, podpěra grafické karty (není na fotkách), TUF Gaming certifikát, děkovací karta a napájecí redukce pro 16pinový konektor. Přítomnost podpěry je vzhledem k rozměrům a hmotnosti karty užitečná, protože takto dlouhá a tříslotová grafická karta může bez podpory časem více zatěžovat PCIe slot základní desky.
TESTOVACÍ SESTAVA
Veškeré hry a benchmarky běží za stejných podmínek na monitoru s rozlišením 1920x1080 a obnovovací frekvencí 144 Hz. Využívám plně aktualizovaný systém Windows 11 s aktivovaným režimem řízení spotřeby vysoký výkon. Grafický adaptér řídí ovladač NVIDIA GeForce Game Ready Driver ve verzi 610.47.
Procesor v testované sestavě není žádný rychlík, jedná se spíše o budget variantu z několika předešlých let, a i proto bude zajímavé například srovnání s AMD RX 9070, jestli procesor bude nedostatečný už pro RTX 5060 Ti anebo jestli dokáže využít výkonu navíc výrazně výkonnější AMD grafiky.
Na obrázku níže je možné vidět základní informace o grafické kartě z aplikace GPU-Z.
BENCHMARKY A HERNÍ TESTY
Výkon grafické karty testuji pomocí vybrané sady her a benchmark utility 3DMark, testu Steel Nomad a TimeSpy Extreme (4K rozlišení).
Ve hrách využívám integrované benchmark utility tam, kde jsou dostupné. U ostatních titulů používám záznam snímkové frekvence pomocí utility Intel PresentMon během hraní ve stejné scéně. Veškeré grafy snímkových frekvencí jsou testovány na „power mode“ verzi BIOS.
Dying Light: The Beast
Nastavení detailů jsem volil výhradně nejvyšší, s nejvyšší kvalitou RT. Nativní vykreslování TAAU bylo pro tuto grafiku příliš náročné, a tak přichází vhodnější spíše varianta DLSS v nejvyšší kvalitě, přičemž hra dosahuje hratelných 74 FPS v průměru. Ani v jednom případě nedochází k žádnému bottlenecku ze strany procesoru. Frame Genu jsem v tomto případě nevyužil ani jej neměřil. Výsledek by sice v grafu vypadal lépe, nicméně hra se poměrně dosti trhala a již bylo měřitelné omezení ze strany procesoru.
DOOM The Dark Ages
Perfektní řezačka démonů s dobrou optimalizací je rovněž pro grafické karty výzvou, a proto jsem tuto hru zvolil i pro měření provozních vlastností. V této hře jsem pro srovnávací grafy využil integrovaného benchmarku v lokaci „Hebeth“. Spojnicový graf je pak 12minutovým záznamem z arény Ripatorium. I zde platí, že bez DLSS gameplay není příliš příjemný, ačkoli oproti jiným titulům tato hra vypadá pocitově plynulejší i při nižších FPS než jiné tituly. Volil jsem Ultra nightmare předvolbu detailů s RT, který však standardně ponechává deaktivovaný path tracing pro odlesky a vodu. Na škodu není ani použít FrameGen, pokud základní snímková frekvence dosahuje alespoň 60 FPS.
Překvapivě ani zde nedochází k žádnému bottlenecku ze strany CPU, pouze minimálně v případě 4x FG s již vysokými FPS – graf působí trošičku zvláštně z důvodu zjevně špatného logování Intel PresentMon s 4x FG, nicméně křivka zcela odpovídá průběhu.
Vyzkoušel jsem rovněž nativní render s DLAA vyhlazováním, což mělo za výsledek pouze nepatrný propad výkonu oproti méně kvalitnímu TAAU. Stejně tak jako jsem zkoušel DLAA + 4x FrameGen, což zde neuvádím záměrně, protože číslo v grafu bude vypadat jako krásných 100 FPS, ale v realitě se obraz hrozně trhá a inputlag nezachraňuje ani Nvidia Reflex.
Subnautica 2
Tato hra je aktuálně v alpha verzi, tedy ne v plnohodnotné verzi, je tedy možné, že do budoucna se toho ještě mnoho může změnit včetně optimalizace, neboť její náročnost bych řekl neodpovídá grafickému zpracování. Nicméně opět je potřeba pro lepší herní zážitek využít DLSS – Quality s nejvyšším nastavením detailů. Z testovaných her je to však první hra, kde se, byť i se 71 průměrnými FPS vyskytuje mírná limitace ze strany CPU. Snížení detailů, resp. zvýšení snímkové frekvence nad tuto hranici povede k výraznějšímu bottlenecku.
The Last of Us: Part I
Jedná se sice o starší hru, ale už snad třetí její vydání, resp. druhý remaster – tentokrát i pro PC. Hra je dobře hratelná s maximální úrovní detailů i bez DLSS v nativu, či lépe v DLAA, kde podává pouze o malinko horší výsledky. Z měření bylo patrné velmi občasné počátky bottlenecku ze strany procesoru.
Diablo IV
Graficky hezky zpracované RPG s velkým množstvím efektů a nepřátel na jedné kupě. I tuto hru zvládla grafika relativně s přehledem s maximálními detaily, aktivním RayTracingu, a to v nativním rozlišení, ač tedy viditelné záškuby se ve hře vyskytovaly. Dle měření bych tyto záškuby připnul spíše již častější limitaci ze strany procesoru.
Battlefield 6 RedSec
Jedná se o první kompetitivní titul, avšak je poměrně nový a graficky hezky zpracovaný. Bojoval jsem s programy pro záznam snímkových frekvencí, takže mám pouze výsledek benchmark funkce z utility AfterBurner běžného gameplaye battleground matche.
S ultra předvolbou detailů a DLAA vyhlazování bylo dosaženo průměrných 77 FPS a 1 % minim činilo 64 FPS.
Se stejnou úrovní detailů, akorát s DLSS – performance vykreslováním stouply průměrné FPS na 124 a 1 % minim pak 91 FPS.
Předpokládám, že ani zde nebude limitace ze strany procesoru nějaký vážný problém, vzhledem k tomu, že hra je i pocitově „supersmooth“ v obou variantách.
Counter-Strike 2
Druhým kompetitivním titulem jsem zvolil Counter-Strike z důvodu metodické honby za FPS u hráčů. S plynulostí zde problém není na jakékoli nastavení detailů ovšem bottleneck ze strany CPU je opravdu masivní. Při nejvyšších detailech změna nativního renderování za FSR – Performance vede pouze k tomu, že využití GPU klesne, ale snímková frekvence se ani o píď nehne. Procesor je tak jasnou stopkou potenciálu grafické karty.
3DMark
Osvědčený benchmark pro otestování RAW výkonu grafické karty s minimálním vlivem procesoru. V souhrnných grafech je pak uvedený průměr ze čtyř opakovaných měření.
PROVOZNÍ VLASTNOSTI
Grafická karta disponuje dvěma BIOSy, mezi kterými lze přepínat pomocí hardwarového přepínače na jejím hřebu. Tyto BIOSy jsou označené jako Q – quiet (tichý) a P – power (výkonný).
V praxi se jedná pouze o jiné nastavení chladící křivky. Provedl jsem několik testů her, včetně benchmarku 3DMark a nebyly mezi nimi prakticky žádné rozdíly výkonnostní (maximálně na úrovni chyby měření).
Quiet BIOS, jak je z názvu zřejmé preferuje tichost. Tichost je dána nižšími otáčkami ventilátorů a s tím jsou spojeny mírně vyšší teploty grafické karty.
Power BIOS, považujme spíše za standardní, který má nastavené vyšší otáčky ventilátorů v závislosti na dalších okolnostech, a tedy je grafická karta chladnější.
Provozní vlastnosti včetně frekvencí jsou zaznamenávány aplikací Intel PresentMon a z důvodů problémům s otáčkami ventilátorů jsem pro tento účel použil integrovaný log v oficiální nvidia aplikaci dodávané s ovladači. Pokojová teplota se pohybovala během měření mezi 21-23°C.
Velký chladič ASUS TUF Gaming má u grafické karty s takto nízkou spotřebou dostatečnou rezervu. To se projevuje hlavně nižšími otáčkami ventilátorů a příjemnějším akustickým projevem. Výhodou je také režim 0dB, kdy se ventilátory při nízké zátěži úplně zastavují.
Vzhledem k minimálním rozdílům mi dává smysl použít pro běžné používání Quiet BIOS. Na verzi Power BIOS bych přepínal pouze v případě, že skříň je opravdu velmi špatně odvětraná a grafická karta prokazatelně dosahuje výrazně horších teplot, nebo v případě přetaktování.
PŘETAKTOVÁNÍ
Na stránkách výrobce je možné ke grafické kartě stáhnout utilitu ASUS GPU Tweak III, ve které je možné měnit vlastnosti grafické karty, zejména její frekvence, limit spotřeby, otáčky ventilátorů či napětí grafického jádra.
Aplikace mimo jiné umožňuje i monitoring, a to i ve formě OSD při hraní.
U testované grafické karty je možné navýšit limit spotřeby o 30 %, tedy na 130 %, frekvenci pamětí na 34 000 MHz efektivně (skutečná: 2125 MHz / 34 Gbps) a boost frekvenci jádra maximálně na 3015 MHz – což ve výsledku znamenalo kolem 3150 MHz v průměru. Napětí grafického jádra sice jde zvýšit v procentech, ale dle měření defaultní napětí činí 1035 mV a po navýšení o 20 % vzroste pouze na 1045 mV, což je o necelé 1 %.
Frekvence šla navyšovat i více, ovšem jádro již začalo být nestabilní, frekvence pamětí šla rovněž nastavit výše, ale ve skutečnosti se již dále neposouvala a na zvyšování nereagovala.
Ve shrnutí tedy jde o navýšení:
Power Limit: +30%
Frekvence GPU: +353 MHz
Frekvence grafických pamětí: +6000 MHz (skut.: +375 MHz)
Přínos přetaktování na výkon grafické karty pak činil v průměru 11,8% (9-15%).
Přetaktování je vždy individuální kusová záležitost. Každá grafická karta má jiné stabilní frekvence a uživatel musí počítat s tím, že změnou parametrů nese riziko nestability nebo poškození hardwaru.
Provozní vlastnosti se o malinko zhoršily, ovšem chování ventilátoru bylo chaotické. Zároveň pro mě překvapivé, jak moc se zvýšila hlučnost při vrcholných 1682 otáčkách, kdy grafická karta o sobě najednou dala vědět, i dokonce byla mírně slyšitelná ze zavřené odhlučněné PC skříně.
SOUHRN BENCHMARKŮ
Ze srovnání je zřejmé, že se nachází ve výběru hned několik titulů, u kterých je zisk výkonu navíc s Radeon RX 9070 minimální, až nulový, což je dáno limitací výkonu procesoru tzv. „bottleneck“, který – ač se nemusí jednat vždy o pravidlo – se vyskytuje zejména při snímkové frekvenci blížící se k hranici 100 FPS. Výjimku pak tvoří Doom Dark Ages, kde si zjevně RTX 5060 Ti poradila s CPU overhead mnohem lépe a k limitaci zde na rozdíl od konkurenční RX 9070 nedocházelo ani při relativně nízkých 60 FPS. Však je zjevné, že přínos RX 9070 je i tak dosti veliký a s vyšším rozlišení se tento rozdíl bude prohlubovat více i s takto „slabým“ CPU.
HLUČNOST
Měření hlučnosti jde ruku v ruce s teplotami a spotřebou. Měření probíhalo pomocí aplikace pro měření hlučnosti na iPhone 12 Pro, který byl umístěn 30 od grafické karty, což je prakticky jediná vzdálenost, na kterou jsem postřehl, že karta nějaký zvuk vydává. V jednu hodinu ráno, kdy nic v okolí nevydávalo žádný postřehnutelný zvuk, ukazovala aplikace míru hluku 30,4 dB – tato hodnota beze sporu neodpovídá reálné hodnotě, avšak pro porovnání poslouží.
Jelikož mám ve skříni i další ventilátory, které by výsledek zkreslovali, krátkodobě jsem tak veškeré ventilátory včetně chladiče procesoru odpojil. Jediný ventilátor, který se v době měření mohl točit byl ze zdroje, ovšem jeho hluk jsem rovněž nepostřehl. Měření probíhalo tak, že jsem využil několika úrovní otáček ventilátorů, které korespondovaly s měřeními pro docílení představy, jak asi může být karta hlučná při různém nastavení.
ZÁVĚR
ASUS TUF Gaming GeForce RTX 5060 Ti 16 GB GDDR7 OC Edition je povedeně zpracovaná grafická karta střední třídy, která staví hlavně na moderní architektuře Blackwell, 16GB paměti GDDR7, rozumném příkonu a robustním chlazení. Proti starším generacím přináší nejen vyšší hrubý výkon, ale i novější technologickou výbavu a podporu DLSS 4.5 s Multi Frame Generation.
Největší smysl bude dávat hráčům, kteří cílí na Full HD s vysokými FPS nebo na 1440p s vyššími detaily. Stojí za to i zmínit, že ve většině testovaných hrách překračovalo využití grafických pamětí přes 8 GB s nejvyšším nastavením detailů a zapnutým RayTracingu. DLSS v některých případech nepatrně pomohl snížit využití pamětí hrou, nicméně i přesto, že se nejedná většinou nejedná o nejnovější tituly, a ještě v nízkém fullHD rozlišení, tak 8GB varianta by byla už i teď na hraně, ba spíše limitována. V Battlefield 6 RedSec i přes nízké fullHD rozlišení dosahovalo využití grafické paměti až 11,8 GB grafické paměti.
Mezi silné stránky testovaného modelu patří především kvalitní chladič, tichý chod v nízké zátěži, dual BIOS, pevná konstrukce, kovový backplate a decentní ARGB podsvícení. Nevýhodou může být větší 3,1slotové provedení, které se nemusí vejít do každé menší skříně, a také použití 16pinového napájecího konektoru, kvůli kterému bude u starších zdrojů nutné použít redukci a možná i trochu užší PCIe sběrnice omezená na pouze 8 linek. Ve standardu PCIe 5.0 to s největší pravděpodobností nebude žádné omezení, ale pro majitele starších sestav s PCIe 4.0, který má nižší propustnost už to nějaké malinké jednotky procent výkonu strhnout může.
Pro závěr si dovolím citovat kamarádovu větu „perfektní vlastnosti za tragickou cenu“. Cenou se totiž tato karta aktuálně přibližuje spíše ke 20 000 Kč, za což lze pořídit výrazně výkonnější AMD RX 9070 XT. Chyba ovšem není ani tak na straně výrobce ASUS, jako spíš do větší míry nVidie a prodejcům v obchodním řetězci z důvodu paměťové krize a přesunu velké části výroby z herních komponent na AI akcelerátory. Rozčilovat se nad cenou však v tuto chvíli smysl nemá, zdražení potkalo i další komponenty a ten, kdo nutně grafickou kartu – obzvláště GeForce – potřebuje, na výběr příliš nemá. Rozhodně se ani nejedná o kartu do levných budget buildů, ale spíše do hezčích sestav s důrazem na perfektní provozní vlastnosti, tedy ticho.
Pro majitele slabších procesorů o podobném výkonu jako mám já AMD Ryzen 5 5600 je RTX 5060 Ti zcela rozumnou koupí/upgradem i pro 1080p rozlišení. V případě vyšších bude mít procesor i slušnou rezervu pro výkonnější. Není od věci ani vyšší třída typu Radeon RX 9070, limitace ze strany procesoru tam zcela jistě je, ale takto výkonná grafická karta se hodí spíše už pro vyšší rozlišení 2k, při kterém limitace CPU bude opět minimální až žádná – tuto kombinaci vlastním již ¾ roku bez znatelných problémů.
O to větší smysl dávají grafické karty spíše ve střední třídě, kam patří RTX 5060 Ti, spousta uživatelů se aktuálně uchýlí spíše k 8 GB variantám, ale s ohledem vyšší rozlišení 1440p, ray tracing, vyšší kvalitu textur, a hlavně i na budoucnost je 16 GB varianta praktičtější. V této recenzi se na jeden takový kousek podíváme, nicméně se zdaleka nejedná o nejlevnější edici této grafické karty, ba spíše o tu prémiovou.
Samotná karta od ASUSu spadá do série TUF Gaming, která se nesnaží být tak extravagantní jako modely ROG Strix, ale stále nabízí nadstandardní zpracování, velký chladič, tři ventilátory, kovovou výztuhu, dual BIOS a ARGB podsvícení. Jde tedy o kartu, která necílí pouze na základní provedení čipu, ale spíše na uživatele, kteří chtějí tišší provoz, lepší chlazení a rezervu pro dlouhodobější používání.
SPECIFIKACE
NVIDIA GeForce RTX 5060 Ti je postavena na architektuře Blackwell. Oproti předchozí generaci Ada Lovelace přináší nové Tensor jednotky páté generace, RT jednotky čtvrté generace a podporu novějších technologií, jako je DLSS 4 (4.5) s Multi Frame Generation. Karta je vybavena 4608 CUDA jádry a v 16 GB variantě používá paměti GDDR7 s efektivní rychlostí 28 Gb/s na 128bitové sběrnici.
V tabulce výše jsou uvedené základní specifikace stanovené výrobcem grafického čipu. V recenzi však máme nereferenční model ASUS TUF Gaming GeForce RTX 5060 Ti 16 GB GDDR7 OC Edition, jehož některé parametry se liší zejména taktem grafického jádra, chlazením, rozměry a napájecí výbavou.
Testovaná ASUS TUF Gaming OC Edition nabízí v základním režimu Boost frekvenci 2662 MHz. Po přepnutí do OC režimu v aplikaci ASUS GPU Tweak III může karta dosahovat Boost frekvence až 2682 MHz. To je proti referenčnímu boostu RTX 5060 Ti mírné navýšení a ukazuje, že ASUS zde kartu neosadil pouze základním BIOSem, ale snaží se využít i rezervy chlazení.
POPIS KARTY
Z názvu ASUS TUF Gaming GeForce RTX 5060 Ti 16GB GDDR7 OC Edition je zřejmé, že jde o továrně přetaktovanou edici. Karta je fyzicky výrazně větší, než by samotný 180W grafický čip vyžadoval, což je ale u edice TUF Gaming spíše výhoda. ASUS zde používá velký chladič se třemi ventilátory Axial-tech a konstrukci, která zabírá 3,1 slotu. Celkové rozměry karty činí 302 × 133,5 × 62 mm a váží 1131 g.
Chlazení je schované pod masivním kovovým/plastovým krytem v typickém TUF designu. ASUS u této karty používá tři ventilátory Axial-tech s dvojitými kuličkovými ložisky. Dva krajní ventilátory se otáčí opačným směrem než prostřední, čímž má docházet ke snížení turbulencí a lepšímu směrování vzduchu skrz pasiv. Ventilátory se při nízké zátěži zcela zastavují, takže karta může být v běžném provozu, na ploše nebo při sledování videa zcela tichá. Podle nastavení výrobce se ventilátory zastaví při teplotě GPU pod 50 °C a znovu roztočí při překročení 55 °C.
ASUS zmiňuje také technologii MaxContact, tedy přesnější opracování kontaktní plochy chladiče pro lepší přenos tepla z grafického jádra. Velký pasiv je navíc doplněn o dobře odvětranou konstrukci a kovový backplate, který zároveň slouží jako výztuha celé karty. Zadní část backplatu obsahuje průduchy, které pomáhají průtoku vzduchu skrz konec chladiče.
Na hřbetu karty se nachází přepínač dual BIOSu, díky kterému lze volit mezi tišším režimem a výkonnostním režimem. V praxi se bude rozdíl týkat především křivky ventilátorů a akustického projevu. Pro běžné používání a hraní bude pravděpodobně vhodnější Quiet režim, zatímco Performance režim může dávat smysl při testování, přetaktování nebo v hůře odvětrané skříni.
Napájení je řešeno jedním 16pinovým konektorem. V balení se nachází také napájecí redukce, takže kartu lze použít i se starším zdrojem, pokud má dostatečnou kvalitu a potřebné PCIe napájecí větve. ASUS pro tuto kartu doporučuje zdroj o výkonu 550 W. U sestav s výkonnějšími procesory nebo vyšším počtem disků bych však doporučil ponechat určitou rezervu a použít kvalitní zdroj s certifikací alespoň 80 Plus Gold.
Obrazové výstupy tvoří tři DisplayPorty 2.1b a jeden HDMI 2.1b. Maximálně lze připojit čtyři monitory.
Součástí karty je také ARGB podsvícení kompatibilní s ASUS Aura Sync. Podsvícení není přehnaně výrazné, ale v prosklené skříni doplňuje vzhled celé sestavy. U série TUF Gaming je design obecně decentnější než u řady ROG Strix, což může být pro mnoho uživatelů výhoda.
BALENÍ
Balení je zpracované standardně v duchu série TUF Gaming. Na krabici se nachází základní informace o modelu, použité paměti, podpoře DLSS, ray tracingu a dalších technologiích NVIDIA RTX.
Uvnitř balení se kromě samotné grafické karty nachází stručný instalační manuál, podpěra grafické karty (není na fotkách), TUF Gaming certifikát, děkovací karta a napájecí redukce pro 16pinový konektor. Přítomnost podpěry je vzhledem k rozměrům a hmotnosti karty užitečná, protože takto dlouhá a tříslotová grafická karta může bez podpory časem více zatěžovat PCIe slot základní desky.
TESTOVACÍ SESTAVA
Veškeré hry a benchmarky běží za stejných podmínek na monitoru s rozlišením 1920x1080 a obnovovací frekvencí 144 Hz. Využívám plně aktualizovaný systém Windows 11 s aktivovaným režimem řízení spotřeby vysoký výkon. Grafický adaptér řídí ovladač NVIDIA GeForce Game Ready Driver ve verzi 610.47.
Procesor v testované sestavě není žádný rychlík, jedná se spíše o budget variantu z několika předešlých let, a i proto bude zajímavé například srovnání s AMD RX 9070, jestli procesor bude nedostatečný už pro RTX 5060 Ti anebo jestli dokáže využít výkonu navíc výrazně výkonnější AMD grafiky.
Na obrázku níže je možné vidět základní informace o grafické kartě z aplikace GPU-Z.
BENCHMARKY A HERNÍ TESTY
Výkon grafické karty testuji pomocí vybrané sady her a benchmark utility 3DMark, testu Steel Nomad a TimeSpy Extreme (4K rozlišení).
Ve hrách využívám integrované benchmark utility tam, kde jsou dostupné. U ostatních titulů používám záznam snímkové frekvence pomocí utility Intel PresentMon během hraní ve stejné scéně. Veškeré grafy snímkových frekvencí jsou testovány na „power mode“ verzi BIOS.
Dying Light: The Beast
Nastavení detailů jsem volil výhradně nejvyšší, s nejvyšší kvalitou RT. Nativní vykreslování TAAU bylo pro tuto grafiku příliš náročné, a tak přichází vhodnější spíše varianta DLSS v nejvyšší kvalitě, přičemž hra dosahuje hratelných 74 FPS v průměru. Ani v jednom případě nedochází k žádnému bottlenecku ze strany procesoru. Frame Genu jsem v tomto případě nevyužil ani jej neměřil. Výsledek by sice v grafu vypadal lépe, nicméně hra se poměrně dosti trhala a již bylo měřitelné omezení ze strany procesoru.
DOOM The Dark Ages
Perfektní řezačka démonů s dobrou optimalizací je rovněž pro grafické karty výzvou, a proto jsem tuto hru zvolil i pro měření provozních vlastností. V této hře jsem pro srovnávací grafy využil integrovaného benchmarku v lokaci „Hebeth“. Spojnicový graf je pak 12minutovým záznamem z arény Ripatorium. I zde platí, že bez DLSS gameplay není příliš příjemný, ačkoli oproti jiným titulům tato hra vypadá pocitově plynulejší i při nižších FPS než jiné tituly. Volil jsem Ultra nightmare předvolbu detailů s RT, který však standardně ponechává deaktivovaný path tracing pro odlesky a vodu. Na škodu není ani použít FrameGen, pokud základní snímková frekvence dosahuje alespoň 60 FPS.
Překvapivě ani zde nedochází k žádnému bottlenecku ze strany CPU, pouze minimálně v případě 4x FG s již vysokými FPS – graf působí trošičku zvláštně z důvodu zjevně špatného logování Intel PresentMon s 4x FG, nicméně křivka zcela odpovídá průběhu.
Vyzkoušel jsem rovněž nativní render s DLAA vyhlazováním, což mělo za výsledek pouze nepatrný propad výkonu oproti méně kvalitnímu TAAU. Stejně tak jako jsem zkoušel DLAA + 4x FrameGen, což zde neuvádím záměrně, protože číslo v grafu bude vypadat jako krásných 100 FPS, ale v realitě se obraz hrozně trhá a inputlag nezachraňuje ani Nvidia Reflex.
Subnautica 2
Tato hra je aktuálně v alpha verzi, tedy ne v plnohodnotné verzi, je tedy možné, že do budoucna se toho ještě mnoho může změnit včetně optimalizace, neboť její náročnost bych řekl neodpovídá grafickému zpracování. Nicméně opět je potřeba pro lepší herní zážitek využít DLSS – Quality s nejvyšším nastavením detailů. Z testovaných her je to však první hra, kde se, byť i se 71 průměrnými FPS vyskytuje mírná limitace ze strany CPU. Snížení detailů, resp. zvýšení snímkové frekvence nad tuto hranici povede k výraznějšímu bottlenecku.
The Last of Us: Part I
Jedná se sice o starší hru, ale už snad třetí její vydání, resp. druhý remaster – tentokrát i pro PC. Hra je dobře hratelná s maximální úrovní detailů i bez DLSS v nativu, či lépe v DLAA, kde podává pouze o malinko horší výsledky. Z měření bylo patrné velmi občasné počátky bottlenecku ze strany procesoru.
Diablo IV
Graficky hezky zpracované RPG s velkým množstvím efektů a nepřátel na jedné kupě. I tuto hru zvládla grafika relativně s přehledem s maximálními detaily, aktivním RayTracingu, a to v nativním rozlišení, ač tedy viditelné záškuby se ve hře vyskytovaly. Dle měření bych tyto záškuby připnul spíše již častější limitaci ze strany procesoru.
Battlefield 6 RedSec
Jedná se o první kompetitivní titul, avšak je poměrně nový a graficky hezky zpracovaný. Bojoval jsem s programy pro záznam snímkových frekvencí, takže mám pouze výsledek benchmark funkce z utility AfterBurner běžného gameplaye battleground matche.
S ultra předvolbou detailů a DLAA vyhlazování bylo dosaženo průměrných 77 FPS a 1 % minim činilo 64 FPS.
Se stejnou úrovní detailů, akorát s DLSS – performance vykreslováním stouply průměrné FPS na 124 a 1 % minim pak 91 FPS.
Předpokládám, že ani zde nebude limitace ze strany procesoru nějaký vážný problém, vzhledem k tomu, že hra je i pocitově „supersmooth“ v obou variantách.
Counter-Strike 2
Druhým kompetitivním titulem jsem zvolil Counter-Strike z důvodu metodické honby za FPS u hráčů. S plynulostí zde problém není na jakékoli nastavení detailů ovšem bottleneck ze strany CPU je opravdu masivní. Při nejvyšších detailech změna nativního renderování za FSR – Performance vede pouze k tomu, že využití GPU klesne, ale snímková frekvence se ani o píď nehne. Procesor je tak jasnou stopkou potenciálu grafické karty.
3DMark
Osvědčený benchmark pro otestování RAW výkonu grafické karty s minimálním vlivem procesoru. V souhrnných grafech je pak uvedený průměr ze čtyř opakovaných měření.
PROVOZNÍ VLASTNOSTI
Grafická karta disponuje dvěma BIOSy, mezi kterými lze přepínat pomocí hardwarového přepínače na jejím hřebu. Tyto BIOSy jsou označené jako Q – quiet (tichý) a P – power (výkonný).
V praxi se jedná pouze o jiné nastavení chladící křivky. Provedl jsem několik testů her, včetně benchmarku 3DMark a nebyly mezi nimi prakticky žádné rozdíly výkonnostní (maximálně na úrovni chyby měření).
Quiet BIOS, jak je z názvu zřejmé preferuje tichost. Tichost je dána nižšími otáčkami ventilátorů a s tím jsou spojeny mírně vyšší teploty grafické karty.
Power BIOS, považujme spíše za standardní, který má nastavené vyšší otáčky ventilátorů v závislosti na dalších okolnostech, a tedy je grafická karta chladnější.
Provozní vlastnosti včetně frekvencí jsou zaznamenávány aplikací Intel PresentMon a z důvodů problémům s otáčkami ventilátorů jsem pro tento účel použil integrovaný log v oficiální nvidia aplikaci dodávané s ovladači. Pokojová teplota se pohybovala během měření mezi 21-23°C.
Velký chladič ASUS TUF Gaming má u grafické karty s takto nízkou spotřebou dostatečnou rezervu. To se projevuje hlavně nižšími otáčkami ventilátorů a příjemnějším akustickým projevem. Výhodou je také režim 0dB, kdy se ventilátory při nízké zátěži úplně zastavují.
Vzhledem k minimálním rozdílům mi dává smysl použít pro běžné používání Quiet BIOS. Na verzi Power BIOS bych přepínal pouze v případě, že skříň je opravdu velmi špatně odvětraná a grafická karta prokazatelně dosahuje výrazně horších teplot, nebo v případě přetaktování.
PŘETAKTOVÁNÍ
Na stránkách výrobce je možné ke grafické kartě stáhnout utilitu ASUS GPU Tweak III, ve které je možné měnit vlastnosti grafické karty, zejména její frekvence, limit spotřeby, otáčky ventilátorů či napětí grafického jádra.
Aplikace mimo jiné umožňuje i monitoring, a to i ve formě OSD při hraní.
U testované grafické karty je možné navýšit limit spotřeby o 30 %, tedy na 130 %, frekvenci pamětí na 34 000 MHz efektivně (skutečná: 2125 MHz / 34 Gbps) a boost frekvenci jádra maximálně na 3015 MHz – což ve výsledku znamenalo kolem 3150 MHz v průměru. Napětí grafického jádra sice jde zvýšit v procentech, ale dle měření defaultní napětí činí 1035 mV a po navýšení o 20 % vzroste pouze na 1045 mV, což je o necelé 1 %.
Frekvence šla navyšovat i více, ovšem jádro již začalo být nestabilní, frekvence pamětí šla rovněž nastavit výše, ale ve skutečnosti se již dále neposouvala a na zvyšování nereagovala.
Ve shrnutí tedy jde o navýšení:
Power Limit: +30%
Frekvence GPU: +353 MHz
Frekvence grafických pamětí: +6000 MHz (skut.: +375 MHz)
Přínos přetaktování na výkon grafické karty pak činil v průměru 11,8% (9-15%).
Přetaktování je vždy individuální kusová záležitost. Každá grafická karta má jiné stabilní frekvence a uživatel musí počítat s tím, že změnou parametrů nese riziko nestability nebo poškození hardwaru.
Provozní vlastnosti se o malinko zhoršily, ovšem chování ventilátoru bylo chaotické. Zároveň pro mě překvapivé, jak moc se zvýšila hlučnost při vrcholných 1682 otáčkách, kdy grafická karta o sobě najednou dala vědět, i dokonce byla mírně slyšitelná ze zavřené odhlučněné PC skříně.
SOUHRN BENCHMARKŮ
Ze srovnání je zřejmé, že se nachází ve výběru hned několik titulů, u kterých je zisk výkonu navíc s Radeon RX 9070 minimální, až nulový, což je dáno limitací výkonu procesoru tzv. „bottleneck“, který – ač se nemusí jednat vždy o pravidlo – se vyskytuje zejména při snímkové frekvenci blížící se k hranici 100 FPS. Výjimku pak tvoří Doom Dark Ages, kde si zjevně RTX 5060 Ti poradila s CPU overhead mnohem lépe a k limitaci zde na rozdíl od konkurenční RX 9070 nedocházelo ani při relativně nízkých 60 FPS. Však je zjevné, že přínos RX 9070 je i tak dosti veliký a s vyšším rozlišení se tento rozdíl bude prohlubovat více i s takto „slabým“ CPU.
HLUČNOST
Měření hlučnosti jde ruku v ruce s teplotami a spotřebou. Měření probíhalo pomocí aplikace pro měření hlučnosti na iPhone 12 Pro, který byl umístěn 30 od grafické karty, což je prakticky jediná vzdálenost, na kterou jsem postřehl, že karta nějaký zvuk vydává. V jednu hodinu ráno, kdy nic v okolí nevydávalo žádný postřehnutelný zvuk, ukazovala aplikace míru hluku 30,4 dB – tato hodnota beze sporu neodpovídá reálné hodnotě, avšak pro porovnání poslouží.
Jelikož mám ve skříni i další ventilátory, které by výsledek zkreslovali, krátkodobě jsem tak veškeré ventilátory včetně chladiče procesoru odpojil. Jediný ventilátor, který se v době měření mohl točit byl ze zdroje, ovšem jeho hluk jsem rovněž nepostřehl. Měření probíhalo tak, že jsem využil několika úrovní otáček ventilátorů, které korespondovaly s měřeními pro docílení představy, jak asi může být karta hlučná při různém nastavení.
ZÁVĚR
ASUS TUF Gaming GeForce RTX 5060 Ti 16 GB GDDR7 OC Edition je povedeně zpracovaná grafická karta střední třídy, která staví hlavně na moderní architektuře Blackwell, 16GB paměti GDDR7, rozumném příkonu a robustním chlazení. Proti starším generacím přináší nejen vyšší hrubý výkon, ale i novější technologickou výbavu a podporu DLSS 4.5 s Multi Frame Generation.
Největší smysl bude dávat hráčům, kteří cílí na Full HD s vysokými FPS nebo na 1440p s vyššími detaily. Stojí za to i zmínit, že ve většině testovaných hrách překračovalo využití grafických pamětí přes 8 GB s nejvyšším nastavením detailů a zapnutým RayTracingu. DLSS v některých případech nepatrně pomohl snížit využití pamětí hrou, nicméně i přesto, že se nejedná většinou nejedná o nejnovější tituly, a ještě v nízkém fullHD rozlišení, tak 8GB varianta by byla už i teď na hraně, ba spíše limitována. V Battlefield 6 RedSec i přes nízké fullHD rozlišení dosahovalo využití grafické paměti až 11,8 GB grafické paměti.
Mezi silné stránky testovaného modelu patří především kvalitní chladič, tichý chod v nízké zátěži, dual BIOS, pevná konstrukce, kovový backplate a decentní ARGB podsvícení. Nevýhodou může být větší 3,1slotové provedení, které se nemusí vejít do každé menší skříně, a také použití 16pinového napájecího konektoru, kvůli kterému bude u starších zdrojů nutné použít redukci a možná i trochu užší PCIe sběrnice omezená na pouze 8 linek. Ve standardu PCIe 5.0 to s největší pravděpodobností nebude žádné omezení, ale pro majitele starších sestav s PCIe 4.0, který má nižší propustnost už to nějaké malinké jednotky procent výkonu strhnout může.
Pro závěr si dovolím citovat kamarádovu větu „perfektní vlastnosti za tragickou cenu“. Cenou se totiž tato karta aktuálně přibližuje spíše ke 20 000 Kč, za což lze pořídit výrazně výkonnější AMD RX 9070 XT. Chyba ovšem není ani tak na straně výrobce ASUS, jako spíš do větší míry nVidie a prodejcům v obchodním řetězci z důvodu paměťové krize a přesunu velké části výroby z herních komponent na AI akcelerátory. Rozčilovat se nad cenou však v tuto chvíli smysl nemá, zdražení potkalo i další komponenty a ten, kdo nutně grafickou kartu – obzvláště GeForce – potřebuje, na výběr příliš nemá. Rozhodně se ani nejedná o kartu do levných budget buildů, ale spíše do hezčích sestav s důrazem na perfektní provozní vlastnosti, tedy ticho.
Pro majitele slabších procesorů o podobném výkonu jako mám já AMD Ryzen 5 5600 je RTX 5060 Ti zcela rozumnou koupí/upgradem i pro 1080p rozlišení. V případě vyšších bude mít procesor i slušnou rezervu pro výkonnější. Není od věci ani vyšší třída typu Radeon RX 9070, limitace ze strany procesoru tam zcela jistě je, ale takto výkonná grafická karta se hodí spíše už pro vyšší rozlišení 2k, při kterém limitace CPU bude opět minimální až žádná – tuto kombinaci vlastním již ¾ roku bez znatelných problémů.
.V zadnem pripade bych ji nebral.RX 9070 za 13-14K bude rychlejsi.