Lapování

Jafido · Příspěvek od **Jafido** » stř 25. čer 2003, 18:11

Zásady: Lapuje se namokro, na rovném podkladu (např. sklo) a mělo by se lapovat do tvaru čísla 8.

http://www.pctuning.cz/index.php?option ... &Itemid=51

-HoNY- · Příspěvek od **-HoNY-** » pon 13. zář 2004, 18:48

Ještě přidávám 2 takové drobné radu:
1.)K eloxovaným chladičům
eloxování zvětšuje jeho plochu->vzduch lépe přejímá teplo.
Ale u styčných ploch je na škodu- brzdí rychlý přesun tepla z jádra CPU na chladič proto je lepší odstranit jej lapováním. (mluvím o styčné ploše nikoli o celém chladiči)
2.)Před lapováním
Pokud znáte někoho kdo má frézu a může vám chladič ofrézovat při velmi vysyokých otáčkách, udělejte to- chladič se téměř leskne jako zrcadlo a stačí jej pouze vyleštit

trodas · Příspěvek od **trodas** » úte 21. pro 2004, 23:35

Jafido - vidim, ze jsi uvedl ten link co jsem nasel a podle kreho jsem si pocital radiator

Good work!
Pro ostatni - vypocital jsem, nechal udelat a FUNGUJE to vic nez dobre, doporucuji

-HNY- - k tomu lapovani bych mel zajimavou zkusenost, a sice ze pri lapovani 1500 papirem se mi povrch z leskleho pri pouziti 800 zmatnel...

Nejaka idea, cim to muze byt a ceho se zacatecnik ma vyvarovat?

masakr_cz · Příspěvek od **masakr_cz** » stř 9. bře 2005, 16:59

2 -HoNY- :
Upravil bych trochu vyznam eloxovani.
-Plochu chladice nevim jestli zvetsuje, ale je to mozny.
-Hlavni duvod je ze na povrchu kazdeho kovu se vytvari oxid (vcetnu Cu i Al), tyto oxidy vetsinou maji spatnou tepelnou vodivost a proto se vytvari oxid umele (elox) ktery ma tepelnou vodivost vetsi.
Druhy vyznam je ten ze cerna telesa lepe vyzaruji teplo nez telesa svetla.

Slezman · Příspěvek od **Slezman** » stř 9. bře 2005, 17:04

polemika: barva tělesa začíná mít vliv tehdy kdy se teplo přenáší zářením (postaru sáláním). To u teplot povrchu cca 80°C max nehraje prakticky žádnou roli (záření je stěžejním mechanismem až při stovkách °C)
bavíme se o intenzifikaci vedení tepla vedením (u waterblocků i prouděním)

Maxtor · Příspěvek od **Maxtor** » stř 9. bře 2005, 20:35

jen jedno upresneni... lapovat na skle... hmm... bacha na to... neni sklo jako sklo... ona totiz tabulka, kterou vam urizne sklenar moc rovna neni...
The best are mramorove lestene desky... ty jsou rovne, jak je treba a kdyz uz teda sklo, tak ne moc tenky.. tj 5mm min. a ne zase moc tlusty.. tj. 1cm max.. (tenky bejva prohnuty a tlusty zase takovy.. "baculaty")
Jo a lidi.. hlavne to delejte pomalu.. lapovani v domacich podminkach neni prace na dve hodiny u televize... ze zacatku to pujde rychleji, ale jakmile se srovnaji rohy a zacne se brousit vetsi plocha, tak to cacne zatracene trvat...
Verte tomu, ze si po case zacnete rikat, proc jste se do toho vubec pousteli...

Dejte tomu tak 10-20 hod... pomalicku.. netlacit.. do osmicky.. po napr. 10ti minutach chladic otacejte... a menit smirek az na to nejsilenejsi cislo, co sezenete (vodni smirky jdou do nekolika tisicu)...
A mala rada na zaver.. az to budete mit vylapovany.. vemte hadrik (s vetsimi vlakny) napnete si ho na nejakou podlozku a naneste na nej obyc. zubni pastu (ne, ted si nedelam srandu.. fakt to funguje) a bruste tak 2 hodinky na ty zubni paste... budete muset pastu docela casto pridavat a prilevat vodu aby vam to netuhlo, ale zarucuju vam, ze se ten chladic pak bude lesknout jak blbej.. Proste zubni pasta je nejjemnejsi brusna pasta, za kterou nebudete muset nic platit...
Good Luck a spoustu trpelivosti....

masakr_cz · Příspěvek od **masakr_cz** » stř 9. bře 2005, 20:53

Slezman(CZE) píše:polemika: barva tělesa začíná mít vliv tehdy kdy se teplo přenáší zářením (postaru sáláním). To u teplot povrchu cca 80°C max nehraje prakticky žádnou roli (záření je stěžejním mechanismem až při stovkách °C)
bavíme se o intenzifikaci vedení tepla vedením (u waterblocků i prouděním)

Prave ze pri predavani tepla do vzduchu z chladice je salani dost podstatne.
I pomerne chladne teleso vyzaruje infracervene parsky (sala teplo).

PR.: Jasny pripad je topeni atp.

Buddha · Příspěvek od **Buddha** » stř 9. bře 2005, 21:06

Maxtor píše:A mala rada na zaver.. az to budete mit vylapovany.. vemte hadrik (s vetsimi vlakny) napnete si ho na nejakou podlozku a naneste na nej obyc. zubni pastu (ne, ted si nedelam srandu.. fakt to funguje) a bruste tak 2 hodinky na ty zubni paste... budete muset pastu docela casto pridavat a prilevat vodu aby vam to netuhlo, ale zarucuju vam, ze se ten chladic pak bude lesknout jak blbej.. Proste zubni pasta je nejjemnejsi brusna pasta, za kterou nebudete muset nic platit...
Good Luck a spoustu trpelivosti....

souhlasim, mam velmi podobne zkusenosti s pastou na lesteni autolaku TEMPO, jsou 2 varianty, ta hrubsi na stary lak je srovnatelna s cca 2000kou papirem a ta jemnejsi nakonec udela dokonale zrcadlo

Slezman · Příspěvek od **Slezman** » stř 9. bře 2005, 22:52

OT:
2masakr: u běžného topení (teplovodní např.) se teplo přenáší přirozeným prouděním vzduchu od podlahy vzhůru kolem topidla (proto má topení cvelkou plochu (ne aby zářila sama na sebe, ale aby kanály proudil vzduch. radiace je zde zanedbatelná.
Radiace se už značně projevuje například u kamen (například oblíbené Petry)

Pajax · Příspěvek od **Pajax** » pon 14. bře 2005, 11:14

Buddha píše: souhlasim, mam velmi podobne zkusenosti s pastou na lesteni autolaku TEMPO, jsou 2 varianty, ta hrubsi na stary lak je srovnatelna s cca 2000kou papirem a ta jemnejsi nakonec udela dokonale zrcadlo

JJ. Já používal 3 vodní papíry od 200 do 600(jemnější jsem v té době nesehnal). Pak TEMPO na starý lak. TEMPO na rozdíl od silichromu mě nikdy neškráblo. Dělám to na skle, u kterého je jedno jestli je trochu zvlněné, ale musí být větší(aby se zprůměrovaly ty nerovnosti). Na konci s tím TEMPOem dám na to sklo ještě obyčejný papír do tiskárny(pasta se v něm chytne). Pak to leštění trvá jen krátce.
//ještě detail, po vyleštění mě ten povrch vůbec neoxidoval(po roce je úplně stejně lesklý).

martin850 · Příspěvek od **martin850** » úte 26. dub 2005, 21:17

tak som si to vyskusal, posledny som pouzil 1200 smirgel, ale povrch ostal matny a ked o potocim na svetle, vidim obluciky od smirglu. je to normalne? ma to tak byt pred pouzitim pasty, alebo mam este obrusit nejako lepsie?

Pajax · Příspěvek od **Pajax** » stř 27. dub 2005, 08:12

martin850 píše:tak som si to vyskusal, posledny som pouzil 1200 smirgel, ale povrch ostal matny a ked o potocim na svetle, vidim obluciky od smirglu. je to normalne? ma to tak byt pred pouzitim pasty, alebo mam este obrusit nejako lepsie?

Jestli jsi to dělal pod vodou, tak ke konci na to zkus méně tlačit. Jestli tě nebaví vykružovat osmička tak musíš často měnit směr(resp.otáčet blok). Jemné škrábance se vyleští pastou(i hrubé, ale trvá to déle).
Jo a bacha na nehty. Po půlhoďce broušení na 600 jsem zjistil, že mě chybí půlka prstu

.

martin850 · Příspěvek od **martin850** » stř 27. dub 2005, 15:52

uz som to porobil, pastou som to vyhladil, je to pekne, ale aj tak ked sa nato sustredim si tam male skrabance. predavaju sa nejake jemnejsie pasty ako silichrom? da sa to necim vylestit uplne, ze to bude vyzerat ako pochromovane?

Pajax · Příspěvek od **Pajax** » stř 27. dub 2005, 21:46

martin850 píše:uz som to porobil, pastou som to vyhladil, je to pekne, ale aj tak ked sa nato sustredim si tam male skrabance. predavaju sa nejake jemnejsie pasty ako silichrom? da sa to necim vylestit uplne, ze to bude vyzerat ako pochromovane?

Dokonalého lesku jsem dosáhl jenom na brusce s leštícím kotoučem. Ale i "ruční" lesk mě připadá slušný... Taky něco nechej teplovodivé pastě

.

-- DiL -- · Příspěvek od **-- DiL --** » pon 9. kvě 2005, 08:07

...mě se při lapování osvědčil následující postup (na jeho konci zrcadla blednou závistí

):
- pasiv upnu do svěráku
- z kousku zrcadla spáchám rovnostranný trojúhelník o straně cca 25mm
- tenhle kousíček zabalím do smirku o zrnitosti 240 a krouživými pohyby zbrousim pozůstatky po frézování
- pak následuje stejné přebroušení smirkem o zrnitosti 600 / 1200
- nakonec trojúhelník zabalím do kousku bavlněné látky a s použitim TEMPA leštim a leštim a leštim...

pokud brousíte způsobem, že chladičem pohybujete po brusné podložce, zkuste si pak změřit rovinnost broušené plochy - z původně rovné ale drsné vznikne seriózní čočka.

Pajax · Příspěvek od **Pajax** » pon 9. kvě 2005, 13:54

-- DiL -- píše:...
pokud brousíte způsobem, že chladičem pohybujete po brusné podložce, zkuste si pak změřit rovinnost broušené plochy - z původně rovné ale drsné vznikne seriózní čočka.

Po stranách jo, ale uprostřed to je skoro rovné. Hlavně musí být natažený brusný papír, jinak před blokem jede vlnka, která, než se srovná, bere víc materiálu.

-- DiL -- · Příspěvek od **-- DiL --** » úte 10. kvě 2005, 08:57

...jj, to máš pravdu - střed je relativně rovnej, pro procy typu AthlonXP to určitě stačit bude ale co proc s většim chipem? taky bude záležet na velikosti heatsinku a tvaru chladiče, protože si třeba nedokážu představit, jak bych lapoval AC Freezer...

...(kterej to mimochodem potřebuje jak sůl)...druhá věc je čas. pokud jsem lapoval standartním způsobem, trvalo mi to půlku odpoledne - právě kvůli tomu, že okraje jsou ve finále zbroušený víc než střed, tzn. než se k němu dostaneš, ruka bolí jak prase...kdežto když ho pořádně chytneš do svěráku, máš to hotový za půl hoďky...

masakr_cz · Příspěvek od **masakr_cz** » úte 10. kvě 2005, 12:40

Slezman píše:OT:
2masakr: u běžného topení (teplovodní např.) se teplo přenáší přirozeným prouděním vzduchu od podlahy vzhůru kolem topidla (proto má topení cvelkou plochu (ne aby zářila sama na sebe, ale aby kanály proudil vzduch. radiace je zde zanedbatelná.
Radiace se už značně projevuje například u kamen (například oblíbené Petry)

I kdyz pred topeni postavis sklo a za to sklo neco das, tak se ti to za tim sklem ohreje, jasny je ze to vedenim, nebo proudenim nebylo.

Flegy · Příspěvek od **Flegy** » pát 22. črc 2005, 22:00

co taklhle zalapovat to na filcaku?

-- DiL -- · Příspěvek od **-- DiL --** » sob 23. črc 2005, 17:53

Flegy píše:co taklhle zalapovat to na filcaku?

...to zkus a uvidíš tu čočku...muhehe