), či "Diablo 2" (to je skutečně vzorový příklad "RPG"... ), nám na základě této své "nemalé" herní zkušenosti (na základě Diabla 2 si jistě vytvoří hodnověrný obrázek o RPG...) předkládá svojí nesmírně zjednodušenou představu o RPG, se kterou pochopitelně nelze souhlasit. shadow píše:Podobné zkreslené představy o RPG může mít jen člověk, který RPG nikdy nehrálWilik píše:Naopak me nebavi chodit bezduse krajinout, zabijet na co prijdu a vykecavat se... kazdemu dle chuti.
//edit Wilik - pokud napr. Diablo2, TES3 nejsou RPG, tak potom mas pravdu... jinak jsem nic jineho v tech hrach, krome pobihani na mape sem a tam, zabijeni + mluveni nedelal...
Pominu-li tu skutečnost, že v takových strategiích jsou obvykle Vaše herní možnosti ještě mnohem omezenější a mnohdy i v RPG je zastoupen silný taktický prvek, nebo že Wilik naprosto opomíjí ty nejdůležitější., skutečně definující, prvky RPG, a to postupný vývoj postavy, tj. "budování charakteru", obrovské množství využitelných předmětů a kouzel (sil) všemožných efektů a jejich strategické využívání, pravidly pevně ovládané souboje, systém questů a většinou i silně zastoupený příběh a svět, ve kterém se RPG odehrává nebo jeho zkreslené představy o "bezduchém pobíhání po mapě", kdy Wilikovi asi nic neříká slovo "quest", tak si dovolím pro začátek odcitovat definice žánru od našich kolegů z forum.doupe.cz, neboť jsou velice trefné..
http://forum.doupe.cz/viewtopic.php?t=5 ... sc&start=0
Já jen doporučím Wilikovi ještě např. Wizardry VIII, aby se poučil a poznal, co znamená skutečné RPG... http://www.shadowblog.cz/?p=57 , a přestal žít ve svých představách založených na nějaké povrchní zkušenosti ze dvou her, navíc když jedna z nich, a to Diablo, se snad ani pod klasické RPG zařadit nedá, a to ještě troufám si tvrdit, jen "zkušenostech" párminutových nebo snad Wilik hrál Morrowind soustavně 3 měsíce jako já včetně obou oficiálních datadisků a bezpočtu modů ?
. Na základě dvou minut si skutečně nelze udělat hodnověrný obrázek Obvykle též platí, že RPG je více pro skutečné "hard-core" hráče, které mu neváhají obětovat svůj čas. K RPG se hráči dostávají až postupně, po zdolání obvykle uživatelsky jednodušších titulů.. zde ale nemám třeba na mysli jednoduché hack&slash Diablo, ale třeba Baldur's Gate...
EDIT: V RPG jde dělat spoustu věcí, viz třeba Oblivion, to je skutečný role-playing.. a o tom právě RPG je... jde páčit zámky, vytvářet magické předměty, provádět alchymii, číst knihy, prodávat, kupovat, a to i domy, koně a spoustu dalších věcí, okrádat nebo i provozovat sex, kouzlit pomocí naučených spellů, ze svitků, přesvědčovat ostatní, využívat všemožné schopnosti postavy, augmentace, volit strategie porážky nepřítele, pokud to hra umožní, tak i volit a rozhodovat ve vývoji příběhu a questů, a tak v konečném důsledku rozhodovat o konečném vyústění hry, v RPG lze prožít i milostný románek (viz Planescape). Je toho prostě spousta. Záleží na hře.
David Sláma píše: Já bych vycházel z té zkratky samotné. RPG je tedy role-playing game. Hra, v níž na sebe bereme úlohu někoho jiného, a to do té míry, že zcela příjmáme toto alter-ego. Podle této definice je tak RPG každá hra, kde máme nějakou postavu/skupinu postav, jež ovládáme. Takže budeme konkretizovat.
Kromě přijmutí cizí role se RPG vyznačují určitou charakteristikou postav. Obvykle číselně se vyjadřuje jejich fyzické, psychické a další vlastnosti, jejich schopnosti, znalosti apod. V průběhu hry dochází k vývoji těchto hodnot. Tím jsme se zbavili strategií, stříleček, simulátorů a podobných věcí, jež sice mohou obsahovat RPG prvky, ale nejedná se o RPG. Zkusíme tedy malé shrnutí.
RPG je hra, v níž hráč přijímá roli někoho jiného. Někoho, jehož vlastnosti jsou číselně dané a během hry se vyvíjí. Cílem hry je tak vedle postupu v příběhu i vývoj hráčova alter-ega. Dále jsou RPG svázána spoustou vnitřních pravidel - zbraně mají jasně definované množství zranění, které mohou způsobit, stejně tak zbroje zvyšují o konkrétní hodnoty šanci postavy vyhnout se ráně nebo ji pohltit. Souboje jsou řešeny vnistřním systémem, obvykle na základě hodů virtuální kostkou (kostkami). Dalo by se říci, že veškeré dění v RPG je určeno spoustou čísel, jež se schovává v pozadí.
Mno... spíše než nějaká definice je to nepříliš uspořádaný souhrn věcí, které bývají obsaženy v RPG. Na druhé straně čistokrevné žánry už prakticky neexistují a to je vlastně dobře. Těžko tedy definovat něco, co prakticky neexistuje.
Petr Kolář píše: RPG, tento překrásný žánr, bych nejspíše definoval podle toho, jak prapůvodně vznikl. A asi bych zašel daleko do minulosti, kdy vzinkaly šachy a podobné hry, kdybych nevěděl, že je to zcela zbytečné. Vrátím se pouze ke stařičkému systému Dungeons and Dragons (případně pak ve verzi Advanced), popřípadě GURPS, což je ještě trefnější.
Zkratka GURPS totiž značí Generic Universal Role-Play System. A tak je asi jasné, že na základě jeho metod se vyvinuly mnohé počítačové hry, o kterých se zde bavíme. Klasické stolní verze různých her měly několik společných vlastností. Každou vedl GM (Game Mastre, možno také DM, PJ, ...), který popisoval a často i ukazoval hráčům dění kolem jejich imaginárních postav. Každá tato postava nebyla pouze shlukem náhodných čísel, ale i dalších vlastností (kdo hrál Fallout, matně nahlédl při tvorbě postavy), které z oné hromady čísel udělaly osobnost.
A to je dle mého klíčová hranice žánru RPG. Dokud máte hromadu čísel, ketrá pouze chodí a zabíjí, jedná se o Smajlíkapusté Hack and Slash (které nezatracuji, je jistě velmi zábavné a vhodné pro odreagování), jakmile je však vdechnut život postavě s minulostí, obavami, ale i cíli, začínáme mluvit o RPG.
Jasně pak vyplývá členění a dle mého je Diablo akční hra, Doom akční hra, Deus Ex RPG, Fable RPG (ač neobsahuje hory čísel), Dungeon Master akce (a zde budu asi kamenován, protože postavy mají historii, ale ta se ve hře nijak neodrazí).
Mr.Lister píše: Pro mne je naprosto zásadní prvek vývoj postav(y), bez tohoto hru nepovažuji za RPG, i když to pravděpodobně nezbytný prvek RPGček není... Ale jako správný šílenec, který před více než desíti lety házel šurikeny a jiné vrhací zbraně v Dunegon Masterovi proti schodům pořad dokola je pro mě hláška o postupu postav(y) na další úroveň naprosto zásadní a nezbytná u každé hry, která má být správným RPGčkem. A taky miluju statistiky, čím víc tím líp.... mraky a mraky čísílek... A pořádnou porci zbraní a jiných předmětů s bohatými statistikami..... hodinu spekulovat, jestli je lepší helma +10 AC nebo +5 VIT nebo třeba koruna moudrosti zvyšující sílu ohnivých kouzel... to je prostě ten pravý RPG orgas... Ačkoliv poslední dobou, co jsem okusil konzolová RPG hlavně od japončíků připouštím, že skvělé RPG lze udělat i bez hromady čísel a statistik
SCobra píše:
Neee, vy jste ještě nepochopili smysl RPG, který je v získávání zkušeností a ve vývoji dovedností postavy podle její aktuální úrovně. Samozřejmě, že takhle jednoduché to není. Vy totiž vytrhujete jednotlivé vlastnosti RPG z kontextu těch ostatních, jako jsem to udělal já v prvním souvětí. K tomu získávání zkušeností a úrovní se musí přidat ještě to rozdělování bodů, silný příběh, rozhovory a qesty, za které dostáváte odměnu a hlavně vliv vaší aktuální zkušenosti na vlastnosti postavy a možná bych sem zařadil i výběr speciálních dovedností. Inventář a podobné prvky hlavně RPG bych nazval spíše okrajovými - zrovna inventář má každá druhá hra.
No a teď se podívejte na Deus Ex - za plnění qestů získáváte zkušenostní body, kterými vylepšujete dovednosti svojí postavy, rozhovory pomáhají odhalovat silný příběh, kvůli kterému si tato hra získala všechny svoje příznivce a ocenění. Speciální dovednosti postavy potom ovlivňují nanoaugmentace. A rozhodně nikdo nemůže říct, že by počet rozdělených bodů (zkušenost postavy) neměl vliv na dovednosti postavy - zkuste si bez dovednosti "pušky" na nízké úrovni strefit sniperkou ve sniper modu pohybujícího se vojáka - jde to, ale hooodně špatně.
Nevažte se zbytečně na tu vaši str, dex, int, vit atd. Tyhle statistiky jsou třeba i v Hidden & Dangerous a to rozhodně není RPG, ale taktická strategie nebo akční (podle stylu hraní). Nebo třeba Jagged Alliance taky není RPG, protoře je tam moc velký důraz na taktiku bitev a moc malý důraz na rozhovory. Uznejte, že v RPG si při bitvách tolik hlavu nenamáháte, jako spíš ve volbě odpovědí na jednotlivé otázky. Což je další aspekt RPG společně s aspoň částečně svobodnou volbou postupu ve hře.
Pokud stanovíme pravidlo, že RPG splňuje alespoň 50% těchto vlastností, tak nám sem zapadne i rozporuplné Diablo, které navíc splňuje poměrně velkou část vlastností akční hry a proto se řadí do podžánru akční RPG - nazývat ho čistým RPG je nesmysl, to uznávám, jako je nesmysl nazývat ho akční hrou.
Jagged Alliance bych potom řadil do taktických strategií, protože to je podle mě jasně definovaný žánr a jeho součástí jsou často i bohaté RPG prvky.
GTA San Andreas potom řadím mezi akční s RPG prvky, protože je tam příliš malý důraz na RPG prvky a nezískávají se tam žádné zkušenostní body ani úrovně a zkušenost postavy má příliš malý vliv na schopnosti postavy. Ani příběh a rozhovory tam nemají rozhodující slovo.
Glutton píše: Já osobně při posuzování vycházím z významu slov. Takže pokud je to RPG - Role-Play game - tedy hra ve které mám možnost se vžít do své postavy a jednat s ní tak jak chci já (a ne lineárně, jak mi předurčili autoři - i když jsem samozřejmně taky omezenej autorama, ale v RPG mi dávají větší volnost v řešení problémů).
Proto pro mě například Deus Ex je RPG. Protože se můžu rozhodout jakým způsobem situace vyřeším, má to nějakej větší důledek na budoucí scény atd. Takže můžu hrát docela jak chci = RPG.
I když s tím hodně lidí nebude souhlasit, tak ze stejnýho důvodu je pro mě RPG i novej Fahrenheit. Taky mi umožňuje řešit situace, tak jak chci já a děj se podle toho rozlišně vyvýjí až k různým šesti koncům - tohle je pro mě RPG.
ALe třeba Diablo, já osobně za RPG nepovažuju. Tak se s postavou prostě vůbec nesžiju. Je to jednoduchá klikací mlátička. Ale nějaká volnost řešení problémů a větvení děje tam vůbec nehrozí. Nemám možnost se převtělit do Avatara - to pro mě není RPG.
Osobně nevím proč hodně lidí uplatňuje rovnici: Čím víc čísel, tím víc RPG. Ale myslím, že to není pravda. Samozřejmně že hodně RPG používá vývoj postav pomocí hromady statistik a čísel, prtoože to hezky umožní se sžít s postavou. Ale pro mě prostě čísla neznamenají RPG.
Než mě začnete kamenoat, tak si prosím zkuste sami přeložit co znamená RPG, zamyslet se nad tím co by jste si pod takovým významem představili, když se odprostíte od předsudků z toho co už jste četli a hráli.
Potom myslím že Diablo prostě RPG (ve symslu této zkratky) není a Fahrenheit je.
Nechci vyvolávat flame, ale jsem zvědavej na vaše názory.
AnachronyX píše: Myslím, že se tu zatím pomíjí jeden dost podstatný faktor, kterým je čas, respektive rychlost dění. V jakémkoliv RPG je pro rozvoj příběhu, vývoj postavy, změnu událostí atd. potřeba určité množství času. Řada věcí je časem přímo podmíněna a rozhodně se vše odehrává více zvolna než v libovolné akční hře. DM proto není a nemůže být akční hra - nevalí se na vás stovky nepřátel, většinou nestačí vzít novou zbraň / bonusový předmět, abyste se stali okamžitě o 100 % rychlejší / silnější atd. V akční hře často čas nehraje podstatnou úlohu (maximálně je potřeba dohrát tohle kolo za 200 sekund apod.).
Mimochodem, čas je jedna z důležitých kategorií v literatuře a RPG není vlastně nic jiného než hraní určité role v nějakém příběhu. V Diablu mi přišlo celkem dost jedno, který z úkolů splním dřív, občas jsem taky splnil úkol, aniž mě o to kdo žádal. V klasickém RPG ale jeden čin podmiňuje druhý, řečeno nadneseně - člověk je strůjcem vlastního osudu. Ostatně i vzpomínaný DM měl svůj příběh, i když bylo celé dobrodružství v duchu dřevního d&d, tzn. hack'n'slash.
+ Japonská RPG.SCobra píše: U mě je tady jeden problém - já jsem schopen se s postavou nebo postavami zžít v jakékoliv hře a nejen v RPG, takže takhle to pro sebe rozlišovat nemůžu.
Mě zase souboje v Deus Ex až tak akční nepřijdou - jsou stejně akční jako třeba v Gothicu nebo Arx Fatalis a to jsou beze sporu RPG. Těžiště Deus Ex nejni v zabíjení, ale v příběhu, běhání, vyřizování, zkušenostech a to překračuje rámec akčních her, ve kterých je těžištěm zabíjení, příp. jiná likvidace protivníků.
A tento rámec překračuje i Diablo, takže se ho nebojím zařadit do RPG.
Podle těžiště to taky nemůžeš rozlišovat, protože těžiště třeba Planescape je v rozhovorech a taky to nejni adventura.
Ale Deus Ex je pro mě o poznání čistší RPG než Diablo, takže bych je určil asi takto DE - RPG s prvky akce a Diablo - akční RPG.
Já se snažím jen upozornit na to, že RPG těžko rozlišíme, když budeme jeho jednotlivé vlastnosti vytrhovat z kontextu těch ostatních. Těžko můžu říct, že když jsou ve hře obsaženy statistiky str., int., dex., tak je to RPG a stejně nemůžu říct, že každá hra s vývojem postavy je RPG. Ono zrovna RPG je na definici nejsložitější žánr a dnes se navíc RPG prvky objevují v každé druhé hře.
Já pro sebe rozlišuju 4 typy RPG - akční RPG (Diablo, Sacred, Dungeon Siege, Revenant, Kult, Dark Stone ...), Dungeony (Might & Magic, Wizardry, Stonekeep, Dungeon Master, Eye of Beholder, Arx Fatalis ...), tradiční RPG (Fallout, Planescape, Baldurs Gate, Icewind Dale, Neverwinter Nights, Arcanum ...) a 3D RPG - RPG v moderním stylu (Gothic, Deus EX, Morrowind ...).
Další spousty názorů zde: http://forum.doupe.cz/viewtopic.php?t=5 ... c&start=30xgandalf píše: jab: K japonským RPG - já to spíš uvedl, jako takový nejtypičtější a nejznámější případ - ale ať sem hrál jakékoliv japonské RPG (FF série, Grandia série, Chrono Cross, Xenogears apod.), tak sem nikdy moc nezkoumal vývoj postav jako takový - tj vývoj statistik s postupem levelů - maximálně HP a MP. Vývoj postav u japonských RPG podle mě na tomhle opravdu není založen - hlavně proto, že je to příběhové RPG a tyhle statistiky tam nehrajou tak velkou roli. Bohužel sem nehrál FF X, kde je to prý už jinak, ale kolik takových japonských RPG opravdu je?
