mr.qeg píše:Pokud si spávně pamatuju, tak no-x jako první tady na fóru psal,že by těch(tehdy těžko uvěřitelných) 800 shaderů nemuselo být nereálných. Dokonce to tu aji načtrtával a vysvětloval, jak toho docílit.
Ano, byl jsem jediný, kdo zmiňoval, že by tak vysoká čísla mohla být velmi snadno dosažitelná, protože architektura byla na podobné rozšíření připravená.
foboss píše:Predstav si , že by nVidia niekedy v lete uviedla 40nm GT200 s GDDR5 256bit, čo by robila potom ATI ? Myslíš , že by jej nataktované RV770 stíhalo ? Áno tento segment je vďaka finančnej kríze nie až tak podstatný (aj keď na konkurenčom slovenskom fóre radia užívatelia v cenovej hladine 200 eur IBA GTX260-216SPs) ,ale to ešte po vypustení RV770 a započatí vývoja jeho vylepšenca nemohli vedieť.
Ta 40nm GT200 měla být právě na té výkonnostní pozici, jako je GTX260-216, nebo ke bude GTX275. Ten čip by nepřinesl vyšší výkon, ale nižší cenu (něco jako G80 a G92). Užší sběrnice a nižší počet ROPs by nedovolily, aby se dostal nad výkon GTX285.
Federmann píše:Přetaktovanou RV770 a ječtě mnohem výše mají již téměř rok.
Nevidím žádnou souvislost mezi výrobním procesem a šířkou sběrnice, to bychom mohli tvrdit že pro 40nm je limitující 128bit, pro 25nm 64bit a pro 22, 15 .. 10nm již jenom 2bit sběrnice? Je to pouze a pouze o topologii a následném návrhu čipu.
AMD není Intel ani Nvidia, aby vydalo papírový čip, který bude či nebude postupně dostávat do výroby a pak do prodeje, jeho vydání znamená, že bude na pultech! Ty 40nm se právě naplno vyrábí!
• TSMC avizovalo 40nm výrobní proces na 2. Q. 2009.
• TSMC nic nepřeskočilo, jen nejde cestou 90→65→45nm, ale 80→55→40nm, čímž se nyní GPU AMD vyrábí vyspělejším výrobním procesem jak CPU.
• Die-shrink, nedá ve vývoji téměř žádnou práci, ale při těchto rozměrech již nefunguje, viz pokusy Nvidie vydat 40nm čipy současně s AMD.
• Výtěžnosti nemá AMD nikdy špatné, u TSMC se rovněž nepustí do výroby dříve než...
Pardon, ale tohle je nesmysl za nesmyslem.
Plocha křemíku, která je v kontatku s balením čipu má určité konečné rozměry a jimi je přesně vymezen maximální možný počet pads, které křemík spojuje s balením (a následně zbytkem systému). Samozřejmě se používají různé systémy na rozmístění pads, různé způsoby, jak jejich počet redukovat, ale hranice prostě jsou. Musí být dostatek kontaktů pro sběrnici, napájení čipu, PCI-E, sekundární sběrnice (SLI/CF/side-porty), pak pro vstupy a výstupy a obvykle ještě thermal pads pro odvod tepla z konkrétní oblasti. Minimální rozměry jádra pro možnost implementace určité sběrnice jsou:
pro 128bit čip - min. 95-100 mm2
pro 256bit čip - min. 190-200 mm2
pro 512bit čip - min. cca 400 mm2
RV770 má 256mm2. Zmenšením na 40nm by teoreticky byl 1,89x menší, tzn. měl by necelých 140mm2 (zřejmě o něco víc, ne všechny části čipu lze zmenšovat lineárně). Každopádně by neměl 200mm2, takže by nebylo KUDY z čipu tu 256bit sběrnici vyvést
Samozřejmě, že TSMC 45nm přeskočilo. 90, 65 a 45 jsou full-nodes, tedy základní stupně výrobních procesů, které se používají pro výrobu CPU. Specialitou TSMC navíc(!) jsou tzv. half-nodes, tedy mezikroky, kterým původně nebyla věnována moc velká pozornost, ale protože se časem majorita výrobních kapacit TSMC začala využívat na grafické čipy, jejichž vývoj je rychlejší než u CPU, tak i mezikroky přišly vhod. Nikdy nebyly tak kvalitní co se dosažitelnosti vysokých frekvencí týče, ale byly levnější. Stejně tak je TSMC nenabízelo v tolika verzích jako full-nodes a nenabízelo ani možnosti jako třeba low-k (130nm low-k existovalo, na 110 nikoli). Stejně tak 55nm na tom není lépe, než 65nm a dosud nejvýše taktované oficiální verze čipů (RV630 na cca 800-830MHz) pocházejí z 65nm produkce (a nikoli z 55nm). Šlo tedy vždy o vedlejší ekonomicky orientované řešení. TSMC v souvislosti s 40 a 45nm výrobou ohlásilo, že je s vývojem tak daleko, že by bylo zbytečné (a pro TSMC jen finančně náročnější) vydávat 45nm proces a krátce nato 40nm verzi. Takže se chystá 40nm produkce doplněná o možnosti, které měly být uvedené s 45nm procesem.
Die-shrink se dá realizovat pouze při přechodu z full-node na half-node, tzn 90->80nm, 65->55nm a podobně. Z 55nm produktů se udělat nedá. Je třeba přepracovat návrh a vzhledem k tomu, že jde o skok výrazný a většinu 256bit čipů by zmenšil tak, že by potřebovaly 128bit sběrnici, tak se výrobcům vyplatí vydat raději od začátku nový produkt, který potenciálu 40nm produkce může využít úplně.
Navíc ani shrinks nejsou tak nenáročné, jak se často (chybně) tvrdí - dementoval to v rozhovoru na Beyond3D Eric Demers.