Nebudu tu psát rozsáhlé nové texty a překopčím to sem z modding.czJak již název projektu napovídá, bude se jednat o požární vůz Avia. Snad každý z vás již nějaké hasičské auto ve svém životě viděl a nejinak tomu samozřejmě bylo i u mne. Celá myšlenka úpravy počítače do hasičského designu mě napadla již v počátcích mého počínání na poli casemoddingu, avšak stále nebyl čas ji dovést do konce. Jelikož jsem však na loňskou sezónu potřeboval vytvořit nějaký další projekt a zároveň se neustále rozrůstala má spolupráce s jedním místním hasičským sborem, padla při výběru z připravených návrhů pro modding projekty volba právě na Avii. Když se tedy poté u nás doma ukázal švagr Zed, kterého někteří znají z modding srazů, dílo se začalo tvořit. Zed byl totiž vždy při složitějších záležitostech jak u počítačů, nebo automobilů mým vrchním svářečem. Nejinak tomu bylo i v počátcích konstrukce tohoto nového projektu, kdy jsem jeho výpomoc rád uvítal, jelikož poté dílo ubíhalo přece jen rychleji. Navíc jako u každé mé práce vypomáhal i věrný pomocník Max, kterého také vidíte na fotce. Posuňme se tedy k samotnému popisu výroby case.
Jakmile padla volba stavby nového projektu právě na Avii, bylo nutné vše důkladně naplánovat a zdokumentovat. Na jednom z hasičských tréninků jsem tak pobíhal s foťákem a metrem kolem naší hasičské Avie, která měla sloužit jako předloha pro vytvoření přesné kopie ve zmenšeném měřítku jak jste si již u některých mých projektů mohli zvyknout. Poté co se vše nafotilo a byly přeměřeny veškeré detaily, přenesla se konstrukce avie a její rozměry do počítače, aby bylo možné snadněji definovat rozměry jednotlivých částí vozu. Stejným zůsobem ostatně vždy začínám své projekty, které nejsou pouhou úpravou běžné case, ale spadají do kategorie casecons, tedy stavby zcela nové case.
Když byly známy veškeré potřebné rozměry v měřítku, mohlo se začít se samotnou konstrukcí. Ke slovu tak opět přišly tabule plechu, bruska a svářečka. Vzhledem k tomu, že má dílna disponuje pouhými několika metry čtverečními a často mi v ní chybí nějaké vybavení, veškeré tvraování a přípravy materiály probíhaly vesměs na dílenském stole společně s úpravami ve svěráku pomocí rlzně vytvářených přípravků. Jelikož jsem si zvykl všechnu “plechařinu” spojovat svařováním COčkem, ani tentokráte tomu nebylo jinak. Právě zde zdárně pomáhal Zed a já tak téměř nemusel na svářečku v prvních fázích konstrukce sáhnout. Přichystaly se tedy plechy základních konstrukcí Avie a mohlo se začít svařovat. Nejprve přišla na řadu zadní nástavba Avie, kde je pro hasičské účely schováváno veškeré potřebné náčiní spolu s prostorem pro cestující.Právě tato část jehlavním prostorem pro umístění komponent počítače.
Když byla tato část svařena, mohlo se začít s překreslováním a vyřezáváním potřebných otvorů. Aby byl vytvořen co nejlepší dojem reálného designu prvků Avie, byly tak vyřezány nejen nutné otvory pro shield základní desky a přídavné karty spolu se zdrojem, ale vytvořily se také výřezy dveří zadní nástavby.
Zároveň se pracovalo také na konstrukci podvozku zadní části a na přípravě kabiny vozu. Byl vytvořen také prostor pro žebříček na střechu nástavby, který bude později sazen jednotlivými stupačkami. Když už bylo v plánu mít na case výřezy otvorů dveří a oken nástavby, byla by škoda toho nevyužít ještě více. Troje boční dveře tak byly vytvořeny jako otevíravé, čímž se jednak zvýšila efektivnost samotné case, ale především se zlepšil přístup k některých částem komponent z boční strany. Aby mohly být dveře otevíravé, muselo se však pod základní plech boční konstrukce nástavby vevařit ještě podkladový plech, který bude tvořit zárubeň dveří. Nedovoluje tak tedy jednak pohyb dveří dovnitř, ale hlavně funguje stejně jako u reálných dveří, tedy zabraňuje vzniku průsvitné spáry mezi dveřmi.
Jako podvozek zadní nástavby byl použit jackelový upravený profil s kluzným uložením hřídele, na kterou budou později osazena kolečka. Jak již bylo zmíněno, vzhledem k tomu, že dveře měly být funkční, osadily se malými panty a vše se řádně přivařilo. Na podvozku nástavby se dále pokračovalo s konstrukcí a začal tak vznikat prostor pro připevnění mechaniky a disku do spodních partií Avie, kde nebudou opticky ničemu vadit. Začaly se také vyrábět některé detaily zadních částí nástavby, jako míst pro světla, nebo konstrukce s tažným zařízením.
Pokračovalo se také v konstrukci kabiny vozu, která se musela postupně skládat z několika vrtev kvůli její tvarové složitosti. Při důkladném tvarování a přivařování dalších částí tak postupně vznikal obraz finálního vzhledu kabiny.
Pracovalo se také na horní části zadní nástavby, která měla sloužit jako odklopné víko prosnadný přístup ke komponentám počítače. Ta byla svařena z naohýbaného plechu vyztuženého půlměsícovými výztuhami. Na tento poklop poté byla navařena “zahrádka” které bude později doplněna o některé další nezbytnosti. Dodělávala se také řada detailů, které musely být hotovy ve fázi svařování a základní konstrukce, než se bude moci začít pokračovat s jinými než železnými materiály, které by mohly být teplem svařování ovlivněny. Dodělaly se tak například kliky otevíravých dveří, přední nárazník kabiny, konzolky pro zrcátka, rozšíření blatníků, nebo přední náprava vozu. Ta již nebyla provedena v tak jednoduché variantě jako zadní náprava, ale vytvořila se rovnou funkční náprava pro možnost natáčení kol.
Do přední část nástavby byly vyřezány otvory pro ventilátory, které zajišťují ideální přísun vzduchu ke komponentám. Protože je Avie hasičského tématu, nechtěl jsem použít nějaký obyčejný tvar fan otvorů a tak padla volba na výřezy plamenů. Spodní partie nástavby poté byly ještě doplněny o kompletní držáky disku a mechaniky společně s potřebnými otvory provedení kabeláže.
V této fázi byla tedy hotova základní kovová konstrukce Avie a měl jsem tak již před sebou nějakou hmotnou formu case, na které však ještě zbývalo množství práce, aby vypadala dle mých představ.
Když byla hotova kompletní plechařina projektu a nehrozilo nebezpečí, že by se ještě muselo něco nadále svařovat, mohlo se začít s dalšími postupy, které by svařování ovlivňovalo. Mohlo se tedy začít s přípravami na úpravné aplikace. Nejprve bylo nutné veškeré svary dokonalevybrousit a zahladit. Zde tedy hlavní slovo dostalo několik druhů brusek, ať už to byly flexy, dremely, vibrační, či rotační brusky a podobně. Díky nemalé tvarové složitosti Avie se na každou část pro dokončení povrchu plechůhodil jiný nástroj. Když bylo vše řádně vyhlazeno, musel ke slovu nutně přijít tmel. Po důkladném odmaštění plechů se tak vše řádně přetmelilo tmelem se skelnými vlákny. Tmelem bylo také nutné dotvarovat některé detaily, které by nešly v tak malém měřítku jinak vyrobit. Většinou se tedy jednlo o náběhy k některým dílům, nebo náběhové přetmelení bočních partií kabiny vozu ke kterému se ještě dostaneme. Po vyrovnání nerovností tmelem se skelnými vlákny bylo nadále použito ještě doladění finiš jemným tmelem.
Společně s tmelením přišla opět na řadu mnou tradičně používaná metoda výroby falešených prolisů. Protože nelze jednoduchým způsobem vytvořit prolisy karoserie v tak malém měřítku, bylo tedy opět zvolenonalepování plastů, jako jste již mohli dříve na některém z projektů vidět. Toto nalepování se týkalo především kabiny vozu, kde bylo nutné prostorově vyzdvihnout prolis střechy, nebo přední prolis tažený pod čelním sklem přes celou šířku karoserie až za roh. Dále se nalepením plastů vytvořilo ještě větší rozšíření blatníků, které by při použití plechu bylo zbytečně těžké. Lepením plastů se vytvořilo i několik detailů jako jsou schůdky žebříčku výlezu na střechu zadní nástavby, nebo panty předních dveří. Na všechny lepené spoje bylo používáno osvědčené dvojsložkové lepidlo vytvrzující do 30 minut. Každý z dílů byl tedy podlepen, zafixován a ponechán k vytvrzení. Díky vzniku těchto nových partií kabiny samozřejmě bylo poté nutné tyto díly dále ještě dotmelit, aby vznikl co možná nejlepší efekt prolisu.
Nyní se opět dostáváme k popisovanému tmelení kabiny. Právě toto tmelení na kabině bylo nutným krokem pro možnost znázornění dělení karoserie a dveří. Jelikož otevíravé dveře na kabině by byly zbytečné vzhledem k jejím účelům a zároveň by zásadně snížily její pevnost, byla zvolena právě varianta vytvoření falešného designu dveří. Po stranách kabiny se tedy dotmelila plošná slabá vrstva tmel, do níž byly vryty drážky imitující rozhraní dveří a karoserie. Vryp do samotného plechu by nešel provést natolik výrozně, přičemž by se opět zbytečně snižovala pevnost kabiny. U tohoto falešeného vrypu musím uvést, že v případě jeho použití je nutné počítat s tím, že se vryp musí vytvořit dostatečně výrazný, jelikož jej poté z části zaplní barva. Musí být tedy vytvořen o něco větší než bude požadovaný výsledek. Při vytvoření vrypu malého se vám může stát, že se téměř celý zaleje barvou a ztratí tedy na významu.Na následujících obrázcích můžete již také vidět namontovanou vzpěru střechy zadní nástavby, která byla jako tradičně použita z favoritu.
Jak jistě všichni víte, fáze tmelení, broušení a dolaďování povrchu jsou vcelku zdlouhavé a proto mezery v čekání vyplňovaly další práce na detailech Avie. Jako první jsem se tak mohl pustit do výroby čelní masky kabiny. Jelikož nelze sehnat perforovný plech s potřebným natolik malým rozměrem perforací jaký by byl pro vytvoření kopie masky potřeba, musela přijít na řadu vlastní výroba. Jelikož by plech byl pro výrobu zbytečně tuhý, byl opět zvolen plast. Spojením Dremelu, plastu, vteřinového lepidla a chvilky trpělivosti tak vznikla imitace přední masky Avie, která obsahuje i otvory pro přídavná světla.
Nejinak tomu bylo i při výrobě dalšího z detailů přední strany kabiny. Tímto nutným doplňkem byly světla vozu. Opět při použití plastu (zde namísto mnou tradičně používaného 1mm plastu přišel na řadu 10mm plast). Z nařezaných hranolků plastu byl vyhrézován základní tvar světla, který byl postupně dolaďován. Podle tvarování světlometu bylo přiříznuto také plexi, do kterého byly vygravírovány čáry lomu světla, které originální světlomet samozřejmě obsahuje. Celé světlomety byly potom nastříkány stříbrnou barvou a zkompletovány.
Jedním z posledních detailů ve fázi výroby základních prvků bylo vytvoření stupačky a palivové nádrže k zadní nástavbě. Tento kompletní díl je umístěn pod prvními dveřmi nástavby, kde je běžně část určena pro přepravu osob. Právě tento díl je krytkou mechaniky, kterou se vždy snažím nějakým způsobem skrýt. Krápě proto, že díl bude vyjíždět na mechanice, muselo se jednat o co možná nejlehčí konstrukci, aby nedocházelo ke svěšování mechaniky. Opět tak byl použit milimetrový plast, ze kterého jsem poslepoval tvarování tohoto dílu. Jako víčko nádrže pak zdárně posloužil upravený ventilek z pneumatiky.
Po kompletním vytmelení a zabroušení všech dílů již nezbývalo nic jiného, než začít s nástřikem tmelu. Samotnému stříkání však předcházela ještě fáze nalepení imitací jemných prolisů na všech dveřích zadní nástavby a několika lemů na části přední. Byly použity reklamní autonálepky, které mají velmi dobrou přídržnost, nevadí ji přestřik barvou a především mají větší tloušťku než běžné nálepky. Po jejich přestříkání pak vznikne 3D efekt výstupků. Vzhled těchto doplňků bude více viditelný až v závěrečné fázi výroby Avie. V několika vrstvách tak byl aplikován stříkací tmel, který byl následně po vytvrzení přebroušen pod vodou, aby mohly být dotmeleny případné nerovnosti finiš tmelem.
Když byly veškeré nutné části nastříkány tmelem a bylo ověřeno srovnání všech detailů, mohlo se přejít k finálnímu lakování. Byl tedy zvolen jeden ze dvou druhů barevných odstínů používaných pro nástřiky hasičských vozů, který nese označení RAL3000, tedy ohnivá červená. Po odmaštění všech dílů adůkladné přípravě nástřikového prostředí byla pomocí vzduchové stříkací pistole nanesena v několika vrstvách barva na celý povrch všech dílů. Poté již nezbývalo, ženechat všechny díly dostatečně dlouho uschnout. Vše se tak na dlouhou dobu schovalo do v té době nepoužívané kotelny, kde měla barva dostatek času a klidu na řádné vytvrzení.
Mezitím jsem však nenechal prací na projektu, ale začal řešit ještě řadu dalších detailů, které bylo nutno vyrobit, nebo sehnat pro kompletaci Avie. Protože se zároveň blížil termín Modding srazu 2009, bylo také nutné vše sehnat a vyrobit, aby byl projekt na tuto akci připraven.V reklamní agentuře tak podle dodaných návrhů vytvořili veškeré nutné polepy Avie, kterými bude dotvořen kompletní design a mohlo se začít lepit.Společně s lepením přišlo na řadu ještě barvení některých částí karoserie do jiných než červených odstínů. Přebarvil se tak například nárazník, schůdek vyjížděcí části mechaniky, blatníky vozu, zadní tažné zařízení, držáky zrcátek a další. Na řadu přišla také výroba dalšího z doplňků, kterým byl výfuk umístěný mezi kabinou a zadní nástavbou. Ten je vyroben z vyleštěné brzdové trubky, které byla právě leštěním různých částí a následným přelakováním dodána patina reálného vzhledu výfuku. Protože originální Avie obsahuje na tomto výhuku také zavírací klapku v horní části, nemohla ani na tomto case klapka chybět. Vytvořením maličkých svařenců a kyvného ústrojí tak vznikla funkční pohyblivá klapka výfuku.
Jedním ze zásadních dílů, od jejichž výroby jsem nakonec upustil a vrhnul se na díl komerčně prodávaný byly kola Avie. Prvotním plánem byl odlitek vlastních kol, avšak vzhledem k tomu, že se podařilo sehnat téměř dokonalé kopie kol, bylo od této varianty upuštěno. Po dohodě s prodejcem jsem se tak rozjel na pár set kilometrový výlet, abych si přímo na místě mohl ověřit vhodnost koleček pro můj projekt. Ač mi u výrobce mále přecházel zrak z mnoštví vyráběných produktů, výběr nakonec padl na jednu ze dvou vybraných variant a já vesele odjížděl domů s nakoupeným materiálem. Po cestě jsem se ještě rovnou zastavil v Gumexu pro několik dalších nezbytností amohlo se opět pokračovat v domácí výrobě dalších prvků. Ani kolečka však nemohla zůstat bez úpravy a tak se z originálních produktů vytvořily opravdové kopie kol Avie. K tomu byl však zapotřebí soustruh, kterým doma nedisponuji. Pomohl však soustruh u známého, na němž již bylo jednoduché vše řádně doupravit. Jednalo se především o úpravy nábojů, vytvoření kluzných ložisek, odstranění přepáček kol pro zadní dvojmontážku a několik dalších menší úprav. Na přední kola byly ještě vyrobeny imitace disků, na zadní kolečka poté imitace středových nábojů. Kolečka tak byla definitivně připravena k montáži na Avii.
Jako další dokončovací část bylo nutné vyrobit interiér kabiny. Podle fotek originálu tak z vyřezaných tvarů platové krabičky začala slepováním vznikat palubní deska. Z dalších plastů byl vyřezán volant a další doplňky k palubce a mohla se zkompletovat. Protože kabina je centrální jednotkou pro veškeré ovládací obvody elektroniky Avie, musela se vytvořit také plastová podlaha, která odděluje prostor spodku kabiny, kde jsou umístěny veškeré obvody (vesměs založeny na čipech ATmega) a horní prostor, který měl vypadat jako originál. V kabině tak ještě chybělo dodělat sedačky. Použil jsem tedy tvrzený polystyren, ze kterého s evyřezaly a poslepovaly základní tvary sedaček. Ty potom byly potaženy látkou, aby dotvořily celkový design. Veškeré díly poté byly namontovány do kabiny.
Poté bylo nutné dokončit také horní část víka nástavby. Zde byly z balzy vyřezány a poslepovány imitace dřevěných nosníků, které v praxi fungují jako podklad pro sací vedení (savice). Balzové komplety byly poté ještě nalakovány do palisandrového odstínu, aby více se více přiblížily designu originálu. Když už byly hotovy dřevěné plochy, mohlo se začít také s výrobou samotných savic, které se v požárním sportu běžně používají pro nasávání vody. K jejich výrobě byly použity takzvané elektrikářské husí krky, které byly nastříkány do barev soutěžních savic. Spojovací příruby savic byly vytvořeny funkční z vyfrézovaných a vybroušených šroubových spojů.
V dokončovacích fázích přišla řada také na dořešení držení dvířek nástavby. Ty byly od počátku situovány pro možnost otevírání s magnetickým zajištěním. Proto byly do připravených držáků připevněny magnety, které většinou znáte z nábytku. Tyto magnety fungují vždy pouze směrem vystouplých kovoých plošek a neovlivňují tak nijak jinak své okolí, jelikož nejsou příliš silné. Pro uchycení dvířek a vytvoření správného potřebného tahu k otevření dveří však bohatě stačí. Držáky byly navíc uzpůsobeny tak, aby šlo s magnety částečně pohybovat a regulovat tak sílu tahu magnetu a dveří pro možnost nejlepšího nastavení.
Od zadních dveří se vrátíme zpět ke dveřím kabiny. U těch stále chyběly venkovní kliky, které bylo nutno dodělat. Protože se vždy snažím ovládací tlačítka maskovat, aby nenarušovala celkový design, ani zde tomu nebylo jinak. Tlačítko pro zapínání počítače je tak umístěno právě v klice předních dveří, která je ve shodném místě v originálu určena k otevření dveří po zmáčknutí. V mém případě tedy po zmáčknutí dojde k zapnutí počítače. Jelikož kliky v tomto měřítku jsou velmi malé, bylo nutné je vyrobit z pevného, avšak dobře opracovatelného materiálu. Zvolil jsem tedy plexi a pomocí dremelu z něj kliky vyrobil. Středovým otvorem jsou poté vedeny mačkací hřídelky z 1mm drátu, které spínají kontakt umístěný z vnitřní strany kabiny. Aby bya zajištěna co největší pevnost klik a nestalo se, že je někdo utrhne, byly kliky nejen přilepeny dvousložkovým lepidlem, ale právě v místě mačkacích hřídelek jsou kliky přišroubeny. Toto spojení je provedeno pomocí šroubu se závitem M3, který je provrtán a skrze něj prochází zmíněné hřídelky. Do plexi kliček se tedyzařezal závit apři jejich lepení se přišroubovaly ke kabině. Byla prostrčena hřídelka se zajištěním pro krátký pohyb dovnitř, aby nemohla vypadnout z kliky a za ni umístěn tlačítkový spínač.
Jako jedny z posledních prvků konstrukce Avie bylo nutné dodělat doplňky jako jsou maják, přídavná světla, blinkry a další drobnosti. Samozřejmě když už na Avii tyto věci měly být, byla by škoda jich nevyužít. Všechny jsou tedy ve funkčním provedení a Avie dokáže klikat blinkry, svítit všemi druhy světel, blikat výstražnými přídavnými světly. Všechny tyto funkce obsatrává několik obvodů založených na čipech ATmega, které mají naprogramovány specifické funkce pro každé z druhů světel. Veškeré svícení a doplňky řešené obvody je spínáno řadou spínačů umístěných ve spodní části kabiny ihned za předním nárazníkem. Zde spínače nejsou vidět, ale jsou lehce přístupné. Světla byla vyrobena z rozbitého zadního světla Audi, které se mi válelo na půdě. VYfrézováním a poslepováním různých částí tak vznikly přední rohové blinkry, výstražná přednís větla v masce, zadní skupinové svítilny, mlhovka, nebo osvětlení spz. Všechny tyto prvky jsou osazeny doidami příslušných barev, které jsou ovládány již zmíněnými obvody. Samozřejmě tyto efekty využívám pouze v případě, kdy si Avii někdo prohlíží ať už doma, nebo na akcích, či výstavách. Pro domácí použití by neustálé blikání a svícení nebylo jistě vhodné.
Co by to ale bylo za hasičské auto, kdyby nemělo maják. Samozřejmě ani na této case tak maják na kabině vozu nesmí chybět. K jeho výrobě pomohlo modré víčko od deodorantu společně s vyrfézovanou poslepovanou podkladovou částí, která je v reálu určena pro zvuk. Spodní hrana majáku byla navíc opatřena proužkem stříbrného lemu, který imituje kovovou obrubu pravého majáku. Ani maják samozřejmě nemohl zůstat pozdau za světly a musel také fungovat. To vyřešila vytvořená hvězdice z párů led diod, jejichž točivou funkci majáku opět obstaral obvod ATmega čipu. Maják bez zvuku by ale také nebyl tím pravým. Proto byl ze spodní části střechy kabiny do prostoru heligonu majáku umístěn reproduktor zvukového modulu hasičské sirény, která je taktéž samostatně spínaná. Avie tak umí veškeré světelné a zvukové funkce jako originál.
Když byly hotovy všechny prvky na kabině, mohlo se začít s osazováním skel. Zde bylo použito 2mm plexi, které bylo vhodně za tepla natvarováno do potřebných ohybů a tvarů. Poté bylo přilepeno a obtmeleno čirým silikonem. Na čelním skle se navíc umístila lemovka z gumexu, která imituje originální lemování okna. Na kabině chybí pouze boční okénka a Avie tedy vypadá, jako by je měla stažená. Ty nebyly aplikovány proto, jelikož jsem očekával, že si jistě bude každý chtít sáhnout do interiéru a zatočit volantem (a měl jsem pravdu
). Jako poslední detail kabiny poté chybělo dodělat zrcátka. Opět byl použit černý plast z jedné krabičky, ze kterého se vyfrézovaly zrcátka a jejich upevnění ke konzolám. Jako odrazná plocha zrcátek poté byla použita chromovaná lepící páska, která hravě zvládá funkci zrcadlení. Samozřejmě nemohou chybět ani stěrače a tak ještě jednou ke slovu přišla svářečka, díky které vznikly miniatury stěračových ramének.
Avie tedy byla zcela hotová a nezbývalo než ji osadit hardwarem. Zde musím dodat, že je celá case vytvořena dle běžných rozměrů komponent a není tedy problémem do ní osadit jakýkoli hardware. Současná konfigurace se do Avie přemístila z BlueWindu, protože nyní jako pc používám právě Avii. Chlazení počítače zajišťuje airflow vytvořené nasáváním z čelní strany nástavby pomocí dvojice 120mm fanů Enermax Magma, které jsou regulovány pomocí pwm regulace, jelikož jejich průtok vzduchu na maximální otáčky byl až příliš vysoký a mohly se tedy ještě více ztišit. Ty posílají chladný vzduch na chladič procesoru, který se v mém případě poté zvládá chladit pasivně. Pro lepší efekt a náhled do vnitřku nástavby společně s jistotou jeho automatického zvyšování otáček při případném zahřátí byl přesto na chladič cpu umístěn svítící kouřový chladič od Revoltecu. Stejný chladič byl dále umístěn před pasivně chlazenou grafiku, aby byla co nejlépe chlazena. Ohřátý vzduch z procesoru a grafiky poté vyhází ven odsáváním fanem zdroje. Na fotkách je nafocena ještě první testovací konfigurace s dvojitým chlazením procesoru a chladičem Coolermaster Gemin II, jelikož nebylo zcela jasné, jak bude navržené chlazení fungovat. To však bylo posléze vyměněno za elegantnější a naprosto postačující současnou konfiguraci.Projekt byl tedy hotov a nezbývalo než vyrazit na první akci, kde byl pokřtěn. Tou akcí byl Modding sraz 2009.
Co by to ale bylo za projekt, kdyby nebyl řádně zdokumentován nejen fotkami, ale také videem. Právě proto představuji závěrečné video projektu AVIA, které shrnuje celý průběh stavby a v několika minutách představuje hlavní body celé konstrukce. Shlédněte tedy z pohodlí svého domova jak se takový projekt staví od prvního říznutí do plechu až po závěrečné kompletování.
LINK NA VIDEO
. Můj šálek čaje to neni, ale je to perfektní práce se smyslem pro detail.
..masakr.. palec nahoru..
