Když je tu řeč o GF4, jedna věc mi utkvěla v paměti a dodnes se mi na ní nepovedlo najít odpověď.
Měl jsem jako první grafiku MX440 64MB od Manli, která měla paměti čtvercového tvaru, vypadaly už jako novější GDDR2 nebo 3. Jiné karty s GDDR1 pamětmi měly čipy obdélníkové s kontakty kolem dokola.
Byl to jen jiný typ zapouzdření čipu kvůli menší velikosti nebo to mělo i další výhody jako třeba vyšší frekvenci, lepší časování atd.?
Tehdy jsi měl 3 typy pouzdření, ty obyč co se často nacházej třeba na GF4 TI 4200, nebo Radeonu 9800 non-PRO 128-bit, FX5700 vanilla a pod, najdeš je také na většině desktop RAM. Pak jsi měl BGA ala to samé jen v jinym pouzdře, funkčnost jinak stejná. A pak jsi měl SGRAM paměti místo SDRAM. SGR měly piny po všech 4 hranách a byly krychlový viz tvé foto. Ty byly technicky odlišné a měly oproti SDRAM pár featur navíc jako block writing, bit masking a pod.
Bohužel ale jak v SDR tak DDR1 generaci se benefit SGRAM pamětí prakticky neprojevil, vždy to bylo v rámci chyby měření, benefity minimální a fyzická podoba těch pamětí byla problém protože zbytečně dělala PCB složitější a cesty delší.
Z toho samého důvodu se pak časem BGA pouzdření stalo dominantní, protože je menší tzn umožňuje dát paměti blíže a použít kratší vodiče. V dobách DDR1 to bylo fuk ale v budoucnu se to stalo zásadní věcí. U DDR1 je jediná věc co tě zajímá počet nanosekund, čím menší číslo tím lepší kvalita čipů a větší šance na dosažení solidní frekvence.
Na GF4MX se obvykle dával odpad, ale občas měl člověk štěstí a dalo se dosahnout masivního OC, právě proto že stock takty počítaky se shit čipy.
Postupem času roli kterou se snažily hrát SGRAM převzal GDDR standard, kterej tak trochu klame názvem, kdy třeba GDDR5 a DDR5 spolu nemaj vůbec nic společného (a to druhé šlo na trh už v roce 2008). Od CCA roku 2004 se GPU optimalizujou primárně pro GDDR paměti, které maj menší densitu, kapacitu a soustředěj se na maximální frekvence. Typicky GPU uměj obsluhovat i dobové desktopové RAM, obvykle je ale tagédie když k něčemu takovému dojde, viz třeba GT1030 DDR4 edition a pod.
Na první fotce jsou DDR v pouzdře BGA. Na druhé v pouzře TQFP. Obojí má obvykle šířku sběrnice 32bit na každý chip. V té době byly běžnější DDR v pouzdře TSOP (užší obdélník, vývody jen na dvou stranách), které mají 16 bitů / chip.
Na MX440 se BGA DDR vyskytovaly zřídka. Běžné byly až na MX 460 a GF4 Ti4400 a vyšších.
Výhody to vesměs nemá žádné. Ano, obvykle v BGA provedení byly rychlejší chipy, ale pravidlo to není. Mám třeba jednu MX440 se 4,5ns kousky - to znamená 440 MHz nominálně.... čili o nic lepší než normální TSOP. Naopak nevýhoda je, že tyhle rané BGA DDR častěji umírají... Je to jeden z důvodů, proč je taková úmrtnost GF4 Ti rychlelších než 4200, Radeonů R300 a podobně.
DDR v TFQP jsou celkem v pohodě, ale nikdy se moc nezozšířily. Pokud si dobře vzpomínám, používaly se v letech 2000-2002 cca a pak už ne. Právě MX440 je asi poslední karta, která je používá. Předtím se hojně vyskytovaly na GeForce 256 DDR, GeForce2 GTS/Pro/Ti a Radeonech 7200.
Ryzen 7 7700 ; Asus B650E-F Gaming Wifi ; 64 GB DDR5 6000 ; Inno3D RTX 4070 Super ; Samsung 990 Pro 4 TB, MX500 4 TB ; Corsair RM850i ; Dell G3223Q Retro PC: Core i3-3250, Quadro 5000, 4 GB DDR3, X-Fi, WinXP + 7 x64; Pentium 4 3.06 @ 3.33 GHz, Voodoo5 5500 AGP, 512MB DDR, Audigy, Win98SE; VIA C3 1000, 512MB DDR, ESS Solo-1 + DreamBlaster X2 GS, Win98SE & DOS Retro PC: Celeron 220, Voodoo4 4500 PCI, 512MB DDR2, Win98SE; 2× Pentium Pro 233/256, Voodoo Graphics, 1024MB EDO, AWE32 28MB (CT3980), Win98SE & DOS Retro NTB: IBM ThinkPad 600, ThinkPad T20; Toshiba Satellite Pro 430CDT, 460CDT, Portege 3010CT HW museum.cz - muzeum grafických karet a procesorů
DOC_ZENITH píše: ↑stř 15. dub 2026, 15:17
Tak zrovna FX5900ultra je o niče když oclá 5900XT udělá stejnou službu. Ale víš co, já nejsem sběratel do vytríny, protože co je ve vytríně tak je fuk jestli je toi živný nebo mrtvý, stejně se to v tu chvíli nepoužívá. Já starej HW prostě provozuju. U 3DFx mam úmrtnost defakto nulovou. Jeden RAM čip na jedný voodoo2 za 10 let asi tak.
FX5900XT se taky neshani snadno a cena taky neni nizka. Nedavno na Aukru byla shitozni inno3D a sla za uplny nesmysl. Ja taky nesbiram do vytriny, musi to byt funkcni, jinak neopravitelny to leti do kose nebo na dily. Ber to z pohledu beznyho smrtelnika, ten za to nevyhodi nesmyslny penize, nebude viset mesice-roky na aukcich a projizdet nejzapadlejsi kouty, aby ulovil nejaky spek a nebude chtit resit pikacoviny okolo, ci aby mu to chciplo a mel prd. Chce si pokud mozno zahrat a tak nema cenu do toho investovat prehnany cas a prostredky.
havli píše: ↑stř 15. dub 2026, 19:27
Je to jeden z důvodů, proč je taková úmrtnost GF4 Ti rychlelších než 4200, Radeonů R300 a podobně.
Umrtnost GF4 4400 a 4600 je zpusobena hlavne napajenim, kdy ty karty nemely externi napajeni, tahaly to tak pres pretezovany AGP s ne uplne dobrou kaskadou. Smazily se tak ve vlastni stave a klidne ti oddelaly i desku, nebo dost desek ani nebylo schopno ty karty napajet a blblo to. Par takovych karet se mi do ruky dostalo a vzdy se vesmes samy upekly, tedy selhalo napajeni nebo se usmazil hlavni cip. Proto taky je pomerne tezky sehnat funkcni GF4 4600. R300 taky netrpely moc na BGA pameti, ale na selhani hlavniho cipu.
Kupujte dokud je: ASUS P4VP-MX, velmi solidni board s Universal AGP, co podporuje i Prescotty a HT s USB 2.0 https://aukro.cz/historicka-asus-p4vp-m ... 7115631585 Pokud chcete vykonny W98 stroj pro AGP 2x-4x karty, nepotrebujete ISA a staci vam emulace SB16, tak dobry kauf.
Koukal jsem, ale asi nechci za 600 testovat potencionálně nefunkční věc.
Potřebuji jen otestovat procesory, jestli je chyba v IMC nebo mojí A8N-SLI Premium.
Kdyby někdo neznal, doporučuji legacyupdate.net k aktualizaci starých OS. Stáhne to veškeré dostupné aktualizace které kdy MS vydal. Použil jsem to několikrát na XP a Vistách. Člověk pak aspoň nemusí mít takové obavy mít starý OS připojený k internetu. Nebavilo mě všechno tahat přes flashku...
Heh, můžu tě ujistit že 15 let staré patche na 25 let starej OS tě fakt dnes neochráněj.
Osobně, do OS instaluju jen to co je nutné. Nevim jak u XP je můj přístup základní SP3 ISO a poslední C++ redist knihovny a to je obvykle vše co je potřeba. U Win98 jediný co instaluju jsou nsub universal mass torage drivery a paragon NTFS read driver. Ty neofiko patche mě obvykle víc věcí rozbily než pomohly.
Systemy vzdy davam original plus ofiko updaty, zadny "superduper" packy nepouzivam, protoze to spis veci rozesere a obsahuje to balast a bloatware. I ty prastary ofiko updaty nad ramce servis packu jsou casto nepotrebny security, ktery jsou stejne dnes uplne mimo a obejdete se bez toho. Hlavne sa tim nelezet na internet, proc proboha. Na cokoliv co ma USB jde pripojit jakykoli disk nebo flaska a pretazeni nebo cteni dat je otazka okamziku. Nemluve o pripojeni disku s daty rovnou pres IDE/SATA.
USB... jakmile to má funkční LAN tak to tam nahraju po síti a je to. Ostatně, tohle byla naprosto klíčová věc už před 25+ kdy jsem začal mít doma více kompů, mít je sesíťovaný a namountovaný síťový jednotky. Na win9x programy ani nepoznaj co je lokální nebo síťovej disk. Kolik mejch tehdejšéích 486tek mělo jen malej "bootovací" HDD a vše ostatní se tahalo po síti. Proto vždy mam po ruce PCI síťovku které je dost stará (třeba 3Com Etherlink XL) aby jí win98 znaly by default bez 3rd party driverů. Hodim to do systému a už tam jedou data po LAN.
Ja LAN nepouzivam, vse mam na HDD/SSD a flash a je to rychlejsi s tim manipulovat. Zase tolik mista a tolik sestavenych kompu najednou nemam abych se sral se sitovanim.
Když už je řeč o patchích, to mě úplně připomnělo, jak je tahle 98/XP éra je v tohle ohledu u her docela problém. Předtím ty hry byly opravované/vylepšované spíše nějakým rozšířeným vydáním/reedicím apod., pak u 98/XP patche už byly běžné a hráči se k nim dostávali díky přiloženým CD k časopisům a internetu, až to nakonec vše vyřešil Steam. Jenže v téhle éře už patche her byly kolikrát dost důležité, někdy i přinesly další obsah navíc. A k tomu ještě někdy existovalo více různých nekompatibilních verzí (třeba US/EU/CZ lokalizovaná apod.), takže bylo třeba si vybrat tu správnou verzi, třeba právě na webu u lokálního vydavatele. Kdysi jsem tahle u jedné hry hledal patche snad pro 3 různé verze, aby to šlo hrát přes LAN (mám dojem že to byl asi Flatout 2), protože jedno bylo klasická krabicovka, druhé nějaká zlevněná platinová nebo něco na ten způsob a poslední verze jako příloha z nějakého časopisu, přitom každá chtěla svůj vlastní patch a bez něj se navzájem odmítaly spojit. V tomhle ohledu je fakt třeba děkovat za Steam nebo GOG, že se situace ohromně zjednodušila. Spousta her ale takové štěstí neměla a skončila v propadlišti dějin.
Vzpomněl jsem si proto na web https://www.patches-scrolls.de/ ,na kterém jsem kdysi ty patche hledal (naposled možná tak 15 let zpět) a kupodivu ještě funguje.