Asus ROG Strix Z690-A Gaming Wifi D4
Již brzy vyjdou nové procesory Intel Core 13. generace a s nimi nové Z790 základní desky. Než se mi dostanou tyto desky do ruky, rozhodl jsem se, ještě otestovat nejoblíbenější DDR4 Z690 desku z pohledu HWBot komunity - Asus ROG Strix Z690-A Gaming Wifi D4.
Pár informací k základní desce:
Základní deska má patici LGA 1700, a tak podporuje 12.generaci Intel Core a 13.generaci Intel Core. ROG Strix Z690-A Wifi D4 má 16x napájecích fází pro procesor a 1x napájecí fázi pro integrovanou grafickou kartu a IO.
Napájecí mosfety jsou řešeny typem DrMos a integrují high-side i low-side mosfety do jednoho čipu. MOSFETy na této základní desce jsou schopni dodávat až 80A. Pro zajištění dostatku proudu ze zdroje jsou na základní desce připraveny 2x8pinové ProCool II konektory.
Dostatek disků zde zajišťují 4x pozice pro M.2 disky. Pro připojení dalších disků je na desce 6x SATA konektor. Dále jsou na desce 2x PCI-E x16 sloty (1x X16 ve verzi 5.0,1x X4 ve verzi PCI-E 3.0) a 1x PCI-E 3.0 x1 (verze 3.0). První z PCI-E slotů je vybavený tlačítkem Q release, který otevře první PCI-E slot.
IO shield vypadá takto:
Najdeme na něm 8x USB typu A , 2x USB typu C, HDMI, displayport, přípravu pro Wifi anténu 6.generace (anténa je součástí balení), RJ45 konektor, který je napojen na Intel 2,5Gbps síťovou kartu a 5x audio jack s 1x optickým výstupem napojené na nejnovější zvukový kodek ALC 4080, který je v Supreme FX provedení.
Zvuk na této desce je proti deskám konkurenčních firem (MSI, Gigabyte, ASrock) ve stejné nebo podobné cenové relaci nejlepší.
V balení najdeme:
4x sata kabel
stahovací pásky na kabeláž
DVD s drivery
ROG přívěšek na klíče
Wifi 6 anténu
3x podložku pod M.2 SSD
3x QLatch pro M.2 SSD
Bezpečnostní informace
Záruční formulář
Kartička s poděkováním za zakoupení produktu
Stručná příručka
Samolepky ROG
První část testování jsem prováděl s Pentiem G7400 a All in One chlazením, kde jsem se soustředil na OC pamětí. Základní deska bohužel nemá vlastní BCLK čip, z tohoto důvodu neexistuje BIOS, který by podporoval BCLK OC netaktovacích procesorů.
Druhou část testování jsem prováděl s i9 12900K, opět s All In one chlazením, kde jsem testoval přetaktování podle využití počtu jader (Per core overclocking).
Třetí část testování probíhala opět s Intel Core i9 12900K, tentokrát ale hluboko pod bodem mrazu. A to jak se zapnutými E jádry tak s vypnutými E jádry.
Pro testování jsem použil následující HW:
Procesory:
Intel Pentium G7400, batch V208I249, SP:129 bodů
Intel Core i9 12900K, batch V1341690, SP: 80 bodů
Základní deska: Asus ROG Strix Z690-A Gaming Wifi D4
Chladiče:
AIO Kraken X62 s dodávanými ventilátory a pastou Arctic Cooling MX-4
LN2 kontejner, který byl chlazen suchým ledem, a jako rozpouštědlo byl použit aceton, pastu jsem použil Thermal Grizzly Kryonaut.
Operační paměti: G.Skill Ripjaws V 3600 MHz CL17 (2x8GB) se Samsung B-die čipy
Grafická karta: XFX RX 470 4GB
Disk: Kingston A400 256GB
Zdroj Asus TUF Gaming 750B
První testování probíhalo s Pentiem G7400, kde jsem se pokoušel najít maximální frekvenci operačních pamětí na které dokážou běžet. Dosáhl jsem frekvence 4800MHz na vyšších frekvencích, bohužel paměti “nebootovali”.
Další úkolem bylo najít co nejnižší časování. Nastavil jsem DRAM voltage na poměrně vysokých 1.55V a hledal na kolik až mohu časování ubírat. Dosáhl jsem nakonec velmi pěkných 4800 MHz CL17-17-17-36-52-2T.
Následně jsem si vyzkoušel maximální děličku při nastavení Gear modu na 1:1, kdy jsem dosáhnul maximálně 2000MHz. Nastavil jsem tedy paměti na 4000MHz, a opět jsem zkoušel s DRAM voltáží o hodnotě 1.55V na kolik mohu stáhnout časování. Dosáhl jsem nastavení CL15-15-15-30-45-2T. Vyzkoušel jsem mezi sebou 4800 MHz CL17 a 4000MHz CL15. Gear mode 1:1 byl ve většině výsledků zvítězil. Z tohoto důvodu jsem se rozhodnul jej aplikovat pro taktování s i9 12900K.
Taktování Intel Core i9 12900K s All in One chladičem. Jako první jsem nastavil totožně operační paměti. Boot naběhnul v pořádku díky lepšímu paměťovému kontroléru. Šlo dokonce zvednout o 50MHz děličku, a tak jsem nastavil paměti na 4100MHz, stále se stejným časováním CL15-15-15-30-45-2T. Opět jsem projel několik zátěžových testů a otestoval tím stabilitu. Na defaultní nastavení v all core testech lezla teplota k 90°C, krátkodobě i něco málo přes 90°C. Rozhodl jsem se tedy nastavit voltáž procesoru pomocí offsetu, kdy jsem procesoru ubral 0,1V. Výkon procesoru klesl o necelé 1% a teploty se snížily o 20°C na 70°C
Dále jsem se rozhodl vyzkoušet manuálně nastavit voltáž na 1.3V, a zkusit na jakou maximální frekvenci se dokáži dostat. Povedlo se mi nabootovat na 5100MHz se všemi P jádry a E jádry na 3800MHz. Teploty dosahovaly 80°C.
Jako další krok jsem nastavil 1.35V a nastavil jsem 5200MHz. K tomu jsem ještě zvýšil frekvenci E jader na 4000MHz. Teploty vysoko okolo 90°C při zátěži.
Dále jsem se rozhodl posunout výkon ještě o maličko dále pomocí per Core overclockingu. Nastavil jsem tedy frekvenci při vytížení jednoho jádra na 5400MHz, pro dvě jádra 5300MHz a pro 8 jader 5200MHz. Pro toto nastavení jsem musel opět nastavit vyšší voltáž a to na 1.37V. Teploty atakovaly 95°C a procesor začal throttlovat.
Před započetím testování pod bodem mrazu je vždy nutné základní desku řádně zaizolovat. Jako izolaci desky používám K-flex (kaučuková izolace s natavenou hliníkovou páskou). Následně nad K-flex dávám papírové ubrousky které absorbují případnou vodu a kondenzát. Nakoupeno jsem měl 10 kg suchého ledu s tím, že v plánu bylo vyzkoušet desku Asus ROG Maximus Z690 Hero společně s Intel Pentium G7400 + zde uvedenou Intel Core i9 12900K+ Asus ROG Strix Z690 A Gaming Wifi D4. Začal jsem s Intel Core i9 z důvodu vyšší spotřeby suchého ledu, díky vyššímu zahřívání. Paměti jsem měl nastavené z předešlého taktování.
Nasypal jsem trochu suchého ledu a přidal trochu acetonu. Teplota na spodu kontejneru byla -8°C, a procesor měl cca 8°C. Nastavil jsem tedy 5,3 GHz. Vše vypadalo tak jak by mělo voltáž 1.375V. Nastavil jsem tedy voltáž na 1.425V a přidal 100MHz na P jádrech a na E jádrech jsem nastavil 4100MHz. Boot v pořádku, teplota procesoru okolo 10°C v loadu. Přidal jsem tedy další suchý led, a dostal se s teplotou na cca -30°C. Tentokrát jsem nastavil voltáž na 1.45V. Bohužel procesor nebyl úplně stabilní, a tak jsem musel ještě 0,25V přidat. Boot na 5,5Ghz byl stabilní ve všech benchmarcích. Nastavil jsem tedy cache na 5GHz a znovu spustil benchmarky, bez jediného pádu. Přidal jsem opět suchý led, a klesl jsem s teplotou cca na -60°C. Nastavil jsem cache na 5,1GHz voltáž na 1.525V P jádra 5,6GHz a E jádra 4,3GHz. Boot v pořádku, pokus projet benchmark CB R23 se bohužel nepovedl.
Čas na laborování, kde je chyba přidávání voltáží, ubírání frekvence cache, ubírání frekvence E jader, ubírání frekvence P jader. I přes pokusy o změny nastavení pamětí bohužel nic nepomáhalo.
Na závěr se mi povedlo dokončit CB R23 a Super 1M s nastavením 5,6GHz na P jádrech a E jádra nastavenými na 4,5GHz. Více se mi bohužel z procesoru vytlačit nepodařilo.
Zbytek benchmarků jsem tedy projel na 5,5GHz na P jádrech a 4,5GHz na E jádrech. Voltáž nastavená na vysokých 1.55V a s Load Line kalibrací na level 6.
Po demontáži kontejneru jsem zjistil, že přítlak kontejneru k chladiči nejspíše nebyl dostatečný. Vadil kus izolace desky, a díky tomu se ideálně nepřenášel teplota. Toto mohlo způsobit problémy při taktování na 5,6 GHz a budiž mi to poučením pro příště.
I tak jsem s výsledky desky velmi spokojen. Taktování pamětí je velmi jednoduché a jde velmi dobře. Dosažená vysoká frekvence pamětí 4800MHz s extrémně nízkými timmingy na desce, která má 4 sloty na RAM. Při Gear modu 1:1 4100MHz při CL15 je také krásný výsledek. Latence se díky tomu přibližují 45ns. Kvalitní VRM, které nemá žádný problém s taktování pod suchým ledem, a stejně tak tomu bude i při taktování pod dusíkem.
Za zapůjčení desky a procesoru děkuji Asusu.
58ns 
