Situace na trhu grafických karet není pro zákazníky letos zcela jednoduchá. Výrobci komponent se soustředí na AI, tedy suplementaci pamětí a výpočetních karet tam. To vede mimo jiné i k zásadnímu růstu cen grafických karet, které se často vzdalují částkám, jež bychom ještě před několika lety považovali za běžné.
NVIDIA GeForce RTX 5070 se snaží oslovit především hráče, kteří již nechtějí zůstávat pouze u Full HD a hledají grafickou kartu vhodnou pro hraní ve 1440p, případně chtějí využívat ray tracing, vyšší nastavení detailů a technologie založené na umělé inteligenci. Vedle samotného hrubého výkonu zde hraje důležitou roli také novější verze NVIDIA DLSS, generování snímků a k tomu doprovodné NVIDIA Reflex.
V této recenzi se podíváme na nereferenční provedení ASUS TUF Gaming GeForce RTX 5070 OC Edition. Jedná se o jednu z nejdražších variant RTX 5070 na trhu, což rozhodně zužuje okruh uživatelů, na které cílí a vzhledem k nemalému příplatku tak výrazně zhoršuje poměr cena/výkon. Série TUF Gaming tradičně cílí spíše na uživatele, kteří jsou ochotni připlatit za značku a design, ovšem tato edice nabízí ale i robustnější konstrukci, velký chladič, nižší hlučnost a celkově kvalitnější zpracování PCB a osazených komponent – jak výrobce uvádí.
SPECIFIKACE
NVIDIA GeForce RTX 5070 je postavena na architektuře Blackwell. Proti předchozí generaci Ada Lovelace přináší novější Tensor jednotky, RT jednotky a podporu aktuální generace technologií NVIDIA RTX.
Mezi hlavní technologické novinky patří zejména DLSS 4 (4.5 a zjevně i do budoucna 5.x), podpora Multi Frame Generation, modernizovaný ray tracing a novější verze technologie NVIDIA Reflex. Karta je vybavena 6144 CUDA jádry, 12 GB pamětí GDDR7 s efektivní rychlostí 28 Gb/s na 192bitové sběrnici.
Testovaný model je ASUS TUF Gaming GeForce RTX 5070 12 GB OC Edition, jehož parametry se od referenčních specifikací liší především frekvencí grafického jádra, napájecí výbavou, chlazením a fyzickými rozměry.
V základním režimu nabízí karta výrobcem nastavenou Boost frekvenci 2610 MHz. Po aktivaci OC režimu prostřednictvím aplikace ASUS GPU Tweak III se deklarovaná Boost frekvence zvyšuje na 2640 MHz.
POPIS GRAFICKÉ KARTY
Již z názvu ASUS TUF Gaming GeForce RTX 5070 OC Edition je zřejmé, že jde o továrně přetaktovaný model. Karta je fyzicky výrazně větší než základní nereferenční nebo kompaktnější varianty RTX 5070.
ASUS používá rozměrný chladič se třemi ventilátory Axial-tech s dvojitými kuličkovými ložisky. Dva krajní ventilátory se otáčí opačným směrem než prostřední, čímž má docházet ke snížení turbulencí a lepšímu směrování vzduchu skrz pasiv. Ventilátory se při nízké zátěži zcela zastavují, takže karta může být v běžném provozu, na ploše nebo při sledování videa zcela tichá. Podle nastavení výrobce se ventilátory zastaví při teplotě GPU pod 50 °C a znovu roztočí při překročení 55 °C.
Grafická karta zabírá 3,125 slotu a její celkové rozměry činí 329 × 140 × 62,5 mm. Hmotnost dosahuje přibližně 1512 gramů.
Chlazení je zakryto robustním krytem v typickém designu série TUF Gaming. Vzhled je technický a relativně střídmý. Karta nepůsobí tak extravagantně jako modely ROG Strix, zároveň se však zpracováním jasně odlišuje od základních edic.
ASUS u karty uvádí také technologii MaxContact. Kontaktní plocha chladiče má být přesněji opracovaná, aby lépe přiléhala ke grafickému čipu a efektivněji z něj odváděla teplo.
Masivní pasiv je doplněn kovovým backplatem, který chrání zadní část desky plošných spojů a současně zpevňuje celou konstrukci. V zadní části se nachází větší průduch, přes který může poslední ventilátor protlačovat vzduch skrz konec chladiče.
Na hřbetu karty se nachází přepínač dual BIOSu, díky kterému lze volit mezi tišším režimem a výkonnostním režimem. V praxi se bude rozdíl týkat především křivky ventilátorů a akustického projevu. Pro běžné používání a hraní bude pravděpodobně vhodnější Quiet režim, zatímco Performance režim může dávat smysl při testování, přetaktování nebo v hůře odvětrané skříni.
Napájení grafické karty zajišťuje jeden 16pinový konektor. V balení se nachází také napájecí redukce, takže kartu lze použít i se starším zdrojem, pokud má dostatečnou kvalitu a potřebné PCIe napájecí větve. ASUS pro tuto kartu doporučuje zdroj o výkonu 750 W. U sestav s výkonnějšími procesory bych však doporučil ponechat určitou rezervu.
Při použití redukce je důležité konektor zasunout až na doraz a kabel bezprostředně za konektorem příliš neohýbat.
Obrazové výstupy tvoří:
3× DisplayPort 2.1b
2× HDMI 2.1b
Maximálně lze současně připojit 4 monitory.
Součástí karty je také decentní ARGB podsvícení kompatibilní s technologií ASUS Aura Sync. Podsvícení lze upravit, synchronizovat se zbytkem sestavy nebo zcela vypnout.
BALENÍ
Balení odpovídá vizuálnímu stylu série TUF Gaming. Na přední a zadní straně krabice se nacházejí základní informace o modelu, použité paměti, chlazení a podporovaných technologiích NVIDIA.
Uvnitř balení se kromě samotné grafické karty nachází stručný instalační manuál, dokumentace a bezpečnostní informace, TUF Gaming certifikát, podpěra grafické karty, napájecí redukce, magnetka a stahovací pásek na suchý zip.
Přítomnost podpěry je vzhledem k rozměrům a hmotnosti karty praktická. Dlouhá a těžká grafická karta může bez dodatečné podpory mechanicky zatěžovat PCI Express slot a postupem času se mírně prohýbat.
TESTOVACÍ SESTAVA
Veškeré hry a benchmarky běží za stejných podmínek na monitoru s rozlišením 1920x1080 a obnovovací frekvencí 144 Hz. Využívám plně aktualizovaný systém Windows 11 s aktivovaným režimem řízení spotřeby vysoký výkon. Grafický adaptér řídí ovladač NVIDIA GeForce Game Ready Driver ve verzi 610.47.
Procesor v testované sestavě není žádný rychlík, jedná se spíše o budget variantu z několika předešlých let, a i proto bude zajímavé například srovnání s AMD RX 9070 a NVIDIA RTX 5060 Ti 16 GB, jestli procesor bude nedostatečný už pro RTX 5060 Ti anebo jestli dokáže využít výkonu navíc výrazně výkonnějších grafik.
CPU bottleneck se zpravidla projevuje především v nižším rozlišení, při velmi vysoké snímkové frekvenci nebo ve hrách s vysokými nároky na výkon jednoho procesorového vlákna.
Na následujícím obrázku jsou uvedeny základní informace o grafické kartě z aplikace GPU-Z.
BENCHMARKY A HERNÍ TESTY
Výkon grafické karty testuji pomocí vybrané sady her a benchmark utility 3DMark, testu Steel Nomad a TimeSpy Extreme (4K rozlišení).
Tam, kde hra obsahuje integrovaný benchmark, byl použit vždy stejný testovací průběh. U ostatních titulů byla snímková frekvence zaznamenávána pomocí aplikace Intel PresentMon během opakovaného průchodu stejnou scénou.
Před každým měřením byla hra spuštěna dostatečně dlouho, aby se stabilizovaly teploty a frekvence grafické karty.
Dying Light: The Beast
Nastavení detailů jsem volil výhradně nejvyšší, s nejvyšší kvalitou RT. Nativní vykreslování TAAU bylo na hranici pohodlného hraní, ale zrovna v případě této hry je kvalita obrazu s DLSS Quality prakticky srovnatelná. Zatímco s nativním vykreslováním grafická karta zvládne 60 FPS, tak DLSS průměrnou snímkovou frekvenci posune rovnou na 96 FPS. V některých scénách, resp. pohledu do nebe či země je již měřitelný bottleneck ze strany procesoru, ovšem na celkovém průchodu hrou je spíše grafická karta, která nezvládá renderovat více snímků.
DOOM: The Dark Ages
DOOM: The Dark Ages patří mezi graficky působivé tituly s perfektní optimalizací, které mohou dobře prověřit hrubý výkon grafické karty, ray tracing i stabilitu provozních vlastností při delší zátěži.
V této hře jsem pro srovnávací grafy využil integrovaného benchmarku v lokaci „Hebeth“. Spojnicový graf je pak 12minutovým záznamem z arény Ripatorium.
Bez využití DLSS dosáhla karta průměrně 44 FPS s hodnotou 1% low 35 FPS, působí to velmi málo, ale díky optimalizaci lze takto hru odehrát. DLSS Quality přináší přívětivějších 72 průměrných FPS, kdy je hra již perfektně plynulá. Po aktivaci Frame Generation vzrostla zobrazovaná snímková frekvence na 227 FPS, nicméně input lag je výrazně citelný a hra je dle mého názoru hůře hratelná než s nižšími FPS v nativu.
Prakticky v žádném nastavení nedocházelo k měřitelnému bottlenecku ze strany procesoru.
Subnautica 2
Testovaná verze hry se nacházela ve fázi alpha verze. Výkon a chování hry se proto mohou v budoucnu změnit prostřednictvím aktualizací a optimalizací. Hra byla testována s nejvyšším (ultra) nastavení detailů.
V nativním rozlišení sice dosáhla RTX 5070 v průměru 61 FPS, ale nachází se zde sekce a jeskyně, kde jdou poklesy téměř až ke 30 FPS velmi znát. Po aktivaci DLSS Quality se výkon zvýšil na 85 FPS, což pohodlnému hraní plně dostačuje.
V průběhu testu bylo vytížení grafické karty přibližně 92 %. Z měření, kolik času pro vypočtení snímku potřebuje procesor vs grafická karta už dosti značilo, že k bottlenecku ze strany procesoru částečně dochází, a to i při nativním vykreslování.
The Last of Us Part I
The Last of Us Part I je navzdory svému stáří stále poměrně náročným titulem. Při nastavení maximálních detailů v nativním vykreslování či lépe s NVIDIA DLAA vyhlazováním však nepředstavovalo pro grafickou kartu problém. Větším problémem byla však limitace ze strany procesoru, který nad 100 FPS velmi nezvládal dodávat grafice data. Testovat DLSS tak nemělo důvod.
Diablo IV
Diablo IV obsahuje velké množství efektů, částic a nepřátel, přičemž podporuje také ray tracing. I tuto hru zvládla grafika relativně s přehledem s maximálními detaily, aktivním ray tracingu.
Znovu však pro dosažení vyšších FPS by bylo potřeba výkonnějšího procesoru, který zde byl jasným slabým místem.
Battlefield 6 RedSec
Battlefield představuje v testovací sadě kompetitivněji zaměřený titul. Vedle průměrné snímkové frekvence je proto důležitá také stabilita výkonu, hodnota 1% low a odezva ovládání – zkráceně řečeno čím více FPS tím lépe. Před zhruba měsícem jsem vydával recenzi na RTX 5060 Ti, kde jsem se potýkal s problémy, jak hru změřit. Od té doby vyšla aktualizace, díky které už většina nástrojů se hrou spolupracují.
S ultra předvolbou detailů a DLAA vyhlazování bylo dosaženo průměrných 97 FPS a 1 % minim činilo 58 FPS.
Po změně vykreslování na DLSS performance se průměrná snímková frekvence zvýšila na 123 a 1% low na 79 FPS, ovšem je více než evidentní, že procesor velikým způsobem limitoval možností grafické karty, neboť průměrné využití GPU dosáhlo pouhých 67 %. Další věc, která však stojí za zmínku je, že hra vyžaduje již při fHD rozlišení kolem 11,4 GB grafické paměti, což je velmi na limitu pro RTX 5070.
Counter-Strike 2
Counter-Strike 2 byl do testu zařazen jako zástupce kompetitivních titulů, ve kterých hráči často snižují kvalitu obrazu ve snaze dosáhnout co nejvyšší snímkové frekvence. Důležitější však zde bude potřeba výkonu procesoru, který ale chybí. Bottleneck ze strany CPU je obrovský a zkoušet jakkoli snižovat detaily či metody upscalingu ničemu nepomohou.
Nejvyšší nastavení detailů tak nezvládlo zaměstnat grafiku ani z poloviny jejího času.
3DMark
Syntetické benchmarky 3DMark umožňují porovnat hrubý výkon grafické karty s minimálním vlivem herního enginu a konkrétní testovací scény. V souhrnných grafech uvádím průměr ze čtyř opakovaných měření.
PROVOZNÍ VLASTNOSTI
Grafická karta disponuje dvěma BIOSy, mezi kterými lze přepínat pomocí hardwarového přepínače na jejím hřbetu.
Režimy jsou označeny jako:
Q – Quiet
P – Performance
V praxi se jedná pouze o jiné nastavení chladící křivky. Provedl jsem několik testů her, včetně benchmarku 3DMark a nebyly mezi nimi prakticky žádné rozdíly výkonnostní (maximálně na úrovni chyby měření).
V praxi se oba režimy liší především nastavením křivky ventilátorů. Výkonnostní rozdíl v testovaných hrách a benchmarcích byl prakticky nulový, tedy nebyl větší než běžná odchylka měření.
Quiet BIOS preferuje nižší otáčky ventilátorů a tišší akustický projev, a tedy i vyšší teploty.
Performance BIOS používá agresivnější křivku ventilátorů. Teploty byly nižší, ale hlučnost vyšší.
Provozní vlastnosti včetně frekvencí jsou zaznamenávány aplikací Intel PresentMon a z důvodů problémům s otáčkami ventilátorů jsem pro tento účel použil integrovaný log v oficiální nvidia aplikaci dodávané s ovladači. Pokojová teplota se pohybovala během měření mezi 21-23°C.
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Rozměrný chladič série TUF Gaming má u RTX 5070 výraznou tepelnou rezervu. To se projevuje hlavně nižšími otáčkami ventilátorů a příjemnějším akustickým projevem.
Performance BIOS lze doporučit zejména při přetaktování, ve špatně odvětrané skříni nebo v situaci, kdy uživatel upřednostňuje co nejnižší teploty před hlučností.
PŘETAKTOVÁNÍ
Pro úpravu parametrů grafické karty byla použita aplikace ASUS GPU Tweak III.
Program umožňuje měnit zejména frekvenci grafického jádra, frekvenci grafických pamětí, limit spotřeby, napětí grafického jádra a křivku ventilátorů.
Aplikace nabízí také monitoring provozních hodnot a zobrazení údajů prostřednictvím OSD během hraní.
U testované grafické karty bylo možné zvýšit limit spotřeby ze 100 % na 120 % na maximálních. To odpovídá maximálnímu příkonu přibližně 250 W.
Stabilní nastavení testovaného kusu bylo následující:
Power Limit: +20 %
GPU Clock Offset: +380 MHz
Memory Clock Offset: +6000 (375) MHz
Po přetaktování se skutečná frekvence grafického jádra během hraní pohybovala přibližně kolem 3215 MHz. Grafické paměti pracovaly na efektivní rychlosti 34 Gb/s.
Frekvenci pamětí sice bylo možné posouvat i dále v aplikaci, ale nejspíš zde bude nějaké tvrdé omezení na tuto rychlost, neboť při zvýšení nad offset 6000 MHz se již reálná frekvence dále neposouvá.
Přínos přetaktování činil v jednotlivých testech přibližně:
Dying Light: 13,5 %
DOOM: The Dark Ages: 12,3 %
Subnautica 2: 11,6 %
The Last of Us Part I: 5 %
Diablo IV: 7,8 %
3DMark Steel Nomad: 12,6 %
3DMark Time Spy Extreme: 12,7 %
Průměrný nárůst výkonu dosáhl kolem12 % s vynecháním her a testů, kde docházelo k silnému bottlenecku CPU.
Spotřeba se zvýšila z přibližně o 43 W. Teplota GPU vzrostla o 5 °C a otáčky ventilátorů o přibližně 400 ot./min.
Možnosti přetaktování jsou vždy záležitostí konkrétního kusu. Každá grafická karta může mít jiné stabilní frekvence. Změna limitů, taktů a napětí může způsobit nestabilitu, pády aplikací nebo v krajním případě poškození hardwaru.
SOUHRN BENCHMARKŮ
V tabulce níže budou pro srovnání uvedeny neměřené výsledky z této recenze a převzaté výsledky měření z mé recenze k RTX 5060 Ti 16 GB, srovnání bude i s přímou konkurencí v podobě ASUS Radeon RX 9070 Prime OC.
Ze srovnání je zřejmé, že se nachází ve výběru hned několik titulů, u kterých je limitace ze strany procesoru velmi vysoká a takto výkonné grafické karta už nepřináší téměř žádný výkon navíc v nízkém fHD. Kombinace s takto slabým procesorem pak dává smysl spíše při využití vyšších rozlišení 2K či rovnou 4K, kde zase bude docházet spíše k nedostatku grafického výkonu zejména v AAA herních titulech
Nad čím bych rád poukázal je osazených 12 GB pamětí. U testovaných her bylo zcela běžné, že bez použití DLSS využití VRAM výrazně překročilo 8 GB a v Battlefield 6 RedSec dokonce dosáhlo maxima 11,95 GB, byť i v relativně nízkém 1080p rozlišení.
Dále bych doplnil i graf pro srovnání celkového průměrného výkonu z her Doom Dark Ages, Dying Light The Beast, Subnautica 2, Battlefield 6 RedSec (v nativním vykreslování) a benchmarky 3DMark, kde buď nedocházelo k žádnému, či naprosto minimálnímu bottlenecku ze strany procesoru.
Také graf poukazující na poměr cena/výkon, respektive kolik uživatel platí za 1 FPS ze stejného balíčku her a testů. Vycházel jsem z aktuálních cen:
- ASUS Radeon RX 9070 16 GB Prime OC - 15 490 Kč
- ASUS Geforce RTX 5060 Ti 16 GB TUF Gaming – 18 190 Kč
- ASUS GeForce RTX 5070 12 GB TUF Gaming – 18 890 Kč
Výrobce AMD zdražování realizuje po výrazně menších krůčcích, konkurenční NVIDIA skáče v desítkách %, to se bohužel podepisuje na výhodnosti jejich karet a brutálním způsobem tak navyšuje konkurenční výhodu AMD. Cenový rozdíl mezi TUF RTX 5060 Ti 16 GB a TUF RTX 5070 12 GB je velmi malý, ač se jedná o grafiky ve dvou rozdílných výkonnostních třídách. Důvodem bude zjevně rozdíl ve velikosti osazených pamětí.
HLUČNOST
Měření hlučnosti jde ruku v ruce s teplotami a spotřebou. Měření probíhalo pomocí aplikace pro měření hlučnosti na iPhone 12 Pro, který byl umístěn 30 od grafické karty, což je prakticky jediná vzdálenost, na kterou jsem postřehl, že karta nějaký zvuk vydává. Kolem jedné hodiny ráno, kdy nic v okolí nevydávalo žádný postřehnutelný zvuk, ukazovala aplikace míru hluku 30,3-30,4 dB – tato hodnota beze sporu neodpovídá reálné hodnotě, avšak pro porovnání poslouží.
Jelikož mám ve skříni i další ventilátory, které by výsledek zkreslovali, krátkodobě jsem tak veškeré ventilátory včetně chladiče procesoru odpojil. Jediný ventilátor, který se v době měření mohl točit byl ze zdroje, ovšem jeho hluk jsem rovněž nepostřehl. Měření probíhalo tak, že jsem využil několika úrovní otáček ventilátorů, které korespondovaly s měřeními pro docílení představy, jak asi může být karta hlučná při různém nastavení.
Vydávaný hluk byl velmi podobný jako v případě slabší RTX 5060 Ti TUF Gaming, pouze s přepnutým BIOS na power se subjektivně jeví RTX 5070 tišší než RTX 5060 Ti ve stejné edici TUF Gaming.
ZÁVĚR
ASUS TUF Gaming GeForce RTX 5070 OC Edition je opravdu povedená grafická karta na nejaktuálnější architektuře Blackwell, která nabízí spoustu výkonu pro 1080p rozlišení s Ray Tracingem a zcela jistě bude dostatečná i pro 2K s vyššími detaily, nabízí podporu nejnovějšího DLSS 4.5 a zjevně do budoucna i DLSS 5.x s Multi Frame Generation.
Mezi silné stránky testovaného modelu patří především kvalitní chladič, tichý chod i v zátěži, dual BIOS, pevná konstrukce, kovový backplate a decentní ARGB podsvícení. Daní za to je větší 3,1slotové provedení, které se nemusí vejít do každé menší skříně. Performance BIOS nepřináší zásadní nárůst výkonu, pouze snižuje teploty za cenu vyšší hlučnosti. Pro běžné používání bych proto preferoval Quiet BIOS. Na hraně je však osazení pouhých 12 GB grafické paměti, která v některých případech už i v dnešní době je sotva dostačující v nejnovějších titulech a to na nižším 1080p rozlišení. Přetečení paměti ale neznamená žádnou tragédii, pouze snížení výsledného výkonu.
Aktuálně cílí spíše na hraní ve 2K rozlišení a uživatele, který chce koupit skvěle vypadající „hotovku“ a již dále se v ní nevrtat. Zároveň taky nelze pominout nadšence herní série TUF Gaming, či přetaktování.
Co je však nutno vytknout je její cena, která výrazným způsobem snižuje její výhodnost, a tak i okruh potenciálních zájemců. Nejde vždy nutně o model s nejlepším poměrem ceny a výkonu, v případě TUF edice se jedná o zhruba 2000 Kč příplatek oproti nejlevnějším modelům, což při této ceně činí zhruba 15 % rozdíl, který ve stejné míře nereflektuje nárůst výkonu. Za běžných okolností by se jednalo o zcela normální příplatek za „top edici“, kdyby se její cena nenacházela rozmezí 16 500 – 20 490 Kč, kde se pohybují konkurenční Radeon RX 9070 XT, které nabídnou zase o další třídu vyšší výkon.
Pro majitele slabších procesorů o podobném výkonu jako má můj Ryzen 5 5600 mohu i RTX 5070 doporučit pro běžné hraní. Najde se spousta her, zejména starších, ve kterých nelze využít maximálního potenciálu této grafické karty, ale pokud chcete hrát hry s největšími detaily, ray tracingem, či lépe ve vyšších rozlišeních nežli testované 1080p, rozhodně nebude problém pořídit do takové sestavy aktuální grafické karty i vyšších tříd. Pro maximalizaci FPS v kompetitivních titulech typu CS či jiné battleroyale hry, je pak nutné spíše investovat do výkonnějších procesorů.
Zároveň bych chtěl tímto poděkovat ASUS za zapůjčení této karty pro vyzkoušení rozdílů s mojí RX 9070.
