-- DiL -- píše:...ve speedfanu je v configure->advance parametr PWMOUT, coz by mela byt vzorkovaci frekvence, ne?
Souhlas, opravdu to tak vypadá. Fór je v tom, že ani při nejnižší nastavitelné hodnotě (u mně cca 3 kHz) nejsi schopný postřehnout blikání, takže ten údaj asi nebude moc pravda (aby taky jo - maximální nastavitelná vzorkovací frekvence je u mně 46.73 kHz a to zdaleka nepoužívají (protože je to problematické - řídící procesory by to nestihly počítat) ani nejlepší modelářské regulátory za x tisíc kč, tak nevím, kde by se to vzalo zrovna na desce) ...
-- DiL -- píše:ale dovolim si s tebou nesouhlasit - muzes mit pulsni menic napeti nebo pulsni menic proudu - ale ne vykonu. vykon se realizuje az po pripojeni zateze...
a
-- DiL -- píše://ten kondenzator by ti pomoci nemel - jelikoz stredni hodnota napeti s kondenzatorem i bez nej je stejna a pokud uvazujeme, ze moment (tzn. vlastne i otacky) stejnosmerneho motoru je umerny velikosti napeti, nemelo by to mit na otacky vliv...je ale pravda, ze dostanes krasne vyhlazeny prubeh, takze ti dioda nebude blikat a vetrak nebude dostavat razy...
Jistě, beru zpět, špatně jsem se vyjádřil.
V okamžiku, kdy připojíš pulzní výstup z PWM k ohmické zátěži (třeba žárovce), platí, cos řekl, tedy že střední hodnota napětí bude stejná s kondenzátorem i bez. Ale v okamžiku, kdy to připojíš k motoru (uvědom si, že je to elektro-
kinetický měnič, tzn. že tu neplatí pouze elektrické zákony, ale i mechanické) je situace diametrálně odlišná. Střední hodnota napětí s kondenzátorem i bez je stejná pořád, ale liší se v tom, že zatímco z kondenzátoru leze víceméně konstatní napětí, tak bez kondenzátoru motor dostává plné pulzy, ikdyž trvající jenom krátkou dobu. Pro motor je to ale podstatný rozdíl.
Řekněme, že má svůj maximální točivý moment (zjednodušeně řečeno) při napětí třeba 12V. Pokud bychom se snažili motor roztočit konstatním napětím řekněme 3V, tak se neroztočí, protože při tom napětí nemá dotatečný točivý moment pro překonání pasivních odporů a klidové setrvačnosti rotoru (pokud bychom ho trochu postrčili, tak se už udrží, ale rozjet se sám nedokáže).
Pokud ovšem dostane pár "kopanců" (byť krátkých a s mezerama) plným napětím, při kterém má velký točivý moment, tak mu i ty krátké pulzy stačí k překonání pasivních odporů a klidové setrvačnosti, ikdyž je střední hodnota napětí třeba ty 3V, při kterých se normálně neroztočí.
Z toho plyne --> čím menší je vzorkovací frekvence, tím je
snažší pro motor se roztočit. Větší vzorkovací frekvence je výhodná u větších motorů, které mají pasivní odpory a setrvačnost v poměru k výkonu a točivému momentu zanedbatelné, či podstatně menší, než malé motory, protože odpadá problém s roztáčením (často se řeší i tady, a to plynulou změnou frekvence, kdy pro rozběh je použitá nízká, která postupně přechází do vyšší) a běh motoru je při vyšší frekvenci klidnější.
V praxi u malých motorů při vysoké vzorkovací frekvenci zmizí rozdíl mezi přímou pulzní regulací (budu říkat otáček, protože regulace napětí to není
) a pulzní regulací napětí (s výstupním kondenzátorem). Na vysoké frekvenci se malé motory taky blbě roztáčí, protože ty "kopance" jsou už příliš krátké.
)
...nicméně mechaniku bych do toho pokud možno nemíchal. když budeme uvažovat motor jako indukčnost + odpor + zdroj indukovaného napětí zapojené v sérii, bude se vlastně motor chovat (v intervalu, kdy nepřivádíme napětí) jako generátor (díky setrvačnosti), tzn. vzroste střední hodnota napětí na zátěži (tedy vlastně na sobě samém) a tedy bude mít větší otáčky? 
A PC větrák je ještě ke všemu specifický případ, protože je to BLDC motor , kde je komutace řízená Hallovo sondou.
Otevřeně přiznávám, že na to už moje znalosti nestačí a nerad bych se pouštěl na tenký led...