Připomínky, nápady, upozornění na chyby a jakékoli info jako vždy vítám!
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
/\/\/\/\/\/\/\/\/\/\/\/\/\/\/\/\/\/\/\/\/\/\/\/\/\/\/\/\/\/\/\/\/\/\/\/\/\/\/\/\/\/\/\/\/\/\/\/\/\/\/\/\/\/\/\/\/\/\/\/\/\/\/\/
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
K čemu jsou filtry? Co nabízejí oproti post-processingu (PP)?
Filtry mají tři zásadní výhody:
1. Upravují světlo, jinak řečeno upravují obraz ještě v nedigitalizované podobě, tzn. mohou pracovat s celým dynamickým rozsahem, případně mohou filtrovat či upravovat složky světla, které nejsou již po expozici a digitalizaci oddělitelné (např. polarizované světlo, UV...).
2. Úpravy provedené pomocí vhodného filtru vypadají obvykle na výsledné fotce přirozeněji, než úpravy dosažené PP. Samozřejmě záleží i na citu konkrétního člověka, ale pokud se vám zdá, že se vám úpravami v PS nedaří dosáhnout fotek, které by vypadaly tak přirozeně, jak byste chtěli, pak je na čase nějaký filtr vyzkoušet.
3. Filtry nezvyšují úroveň šumu, digitální PP často ano.
Je tedy lepší používat filtry nebo PS?
O tom by se dalo diskutovat velmi dlouho - ani jedna cesta není ta špatná, obě prostě jsou a každý si musí vyzkoušet, která mu lépe vyhovuje. Mnoho světových fotografů upřednostňuje jednu, mnoho druhou a mnoho je kombinuje. PS se obvykle stejně nevyhnete, nějaké menší úpravy jasu, kontrastu a podobně jsou často vhodné a snažit se jim mermomocí vyhýbat nemá smysl. Špatná cesta tedy rozhodně není za pomocí aparátu a filtrů dosáhnout takového snímku, který už bude potřebovat jen minimum úprav v PS.
Ze kterých značek vybírat? V jaké cenové relaci?
Tady je stručný přehled známých značek pro hrubou představu:
B+W (Schneider-Kreuznach) - vysoká cena a kvalita [homepage] | [homepage DE]
Cokin - známé přechodové filtry a další, především do adaptérů [homepage]
Hama - nižší ceny, bohužel i kvalita, četl jsem pár stížností na kvalitu PL (časem prý degradují) [homepage]
Hasselblad - [homepage]
Heliopan - kvalitní filtry vyráběné v Německu [homepage]
Hoya - velmi dobrá kvalita, různě drahé verze s různými stupni povrchových úprav [homepage] | [přehled]
Kenko - low-end brand Hoyi [homepage]
Marumi - nižší ceny, slušná kvalita (za cenu mnohdy nižší než u Hamy nabízí lepší kvalitu) [homepage]
OEC - levný výrobce (???)
Promaster - kvalitní výrobce, údajně je možné, že používá stejné materiály jako Tiffen [homepage]
Rowi - údajně levnější značka nižší kvality
Singh-Ray - jeden z nejdražších výrobců, speciální filtry pro úpravu barev (různé specifické PL, intensifiers atp.) [homepage]
Sunpak - levnější výrobce, řada stížností na kvalitu jejich PL filtrů [homepage]
Tiffen - vysoká cena a kvalita, mnoho filtrů na specifické efekty [homepage]
URPRO - filtry pro focení pod vodou [homepage]
Teď trochu podrobněji. Pokud hodláte šetřit, neušetříte. Je pravděpodobné, že s výsledky laciného filtru nebudete spokojení (zvlášť až zjistíte, že skrz sluneční brýle po babičce uděláte zajímavější fotku, než s novým "filtrem" ). Takže - pokud hodláte opravdu šetřit, pak považuju za použitelné minimum filtry Marumi (standardní sérii). V této cenové relaci mají slušné objímky, nemají sice antireflexní vrstvy, ale přesto se od jejich povrchu neodráží tolik světla, jako v případě jiných levnějších alternativ (neptejte se mě čím to je, nevím, ale je to tak). Pokud ale můžete, připlaťte si za lepší verzi Marumi DHG, která má slim-objímku a antireflexní vrstvy. Z dražších pak má smysl značka B+W - tady se toho obecně moc poradit nedá, je asi lepší se vždycky zeptat.
Pokud chcete nějaké speciální filtry, pak se můžete poohlédnout v sortimentu firem Hoya, Tiffen nebo Singh-Ray. Nejvhodnější asi bude Hoya, která se dá sehnat za rozumné peníze (velmi levně např. přes ebay). Tiffen je speciálními filtry velice známý, ale jeho produkty patří k tomu dražšímu, přičemž ale žádný velký nadstandard nedostanete - sklo je sice kvalitní a objímky velice masivní, ale zároveň nejsou v provedení slim a také na skle nenajdete antirefelxní vrstvy, které jsou u konkurence v této cenové hladině samozřejmostí (zmíněná Hoya). Naopak slabinou Hoyi jsou objímky, které často nemají příliš kvalitní závit. Zmíněný Singh-Ray je pak 100% kvalita, ovšem za zoufale vysokou cenu (o dostupnosti nemluvě)
Ještě bych zmínil, co je vlastně špatného na mnohých levných filtrech - nejčastěji to bývá nízká kvalita skla, což degraduje možnosti objektivu (snižuje se ostrost, kresba, snímek vypadá zamlženěji), povrchová úprava (absence antireflexních vrstev zvyšuje množství odlesků mezi skly objektivu a sklem filtru, který pak tyto odlesky "vrací" zpět), kvalita objímek (křivý závit, často i problémy u otočných filtrů - zasekávání apod.), kvalita dalších materiálů (degradace v čase - oloupání antireflexních vrstev, "zmléčnění" apod.). Další tipy na nákup filtru najdete na konci tohoto postu.
Typy filtrů
Ochranné filtry
- používají se jako ochrana objektivu před mechanickým poškození, často mají ještě nějakou další funkci
Ochranný filtr (protector)
- čirý filtr, slouží pouze k ochraně skla objektivu, bez dalších efektů. Podobnou záležitost (podle mě) nemá cenu pořizovat, pokud plánujete používat jakýkoli jiný filtr, jsou to vyhozené peníze
UV filtr / Haze filtr
- navíc blokuje či redukuje UV záření, čímž mírně snižuje tzv. opar dálek (zamlženost objektů ve větších vzdálenostech). Výrobce obvykle udává, jakou vlnovou délku konkrétní UV filtr blokuje (parametry mohou být u různých modelů a výrobců odlišné). Konstrukce objektivů většiny digitálních fotoaparátů nedovoluje UV paprskům procházet, takže přínos tohoto filtru bývá blízký nule.
0 - UV
1 - blokuje UV <360nm
2A - blokuje UV <405nm
2B - (415) blokuje UV <390nm
Sky-light
- blokuje UV záření a navíc kompenzuje chladné barvy (obzvlášť namodralé stíny), které se objevují v případě, kdy jasně modrá obloha přisvětluje focenou scenérii. Klasický skylight filtr má mít světlou narůžovělou barvu, ale někteří výrobci jako skylight označují warming-filtr (nažloutlý, nahnědlý atp.), který má poněkud jiný účinek. Při nákupu si na to dejte pozor. Skylight krom kompenzace "modrých" stínů ještě mírně upravuje barvu oblohy - redukuje různé nazelenalé odstíny oblohy nad horizontem (patrné zvláště pokud není příliš čistý vzduch), je velice vhodný pro kompenzaci ochlazujícího efektu polarizačního filtru, je praktický i při focení osob (zlepšuje odstín pleti). Velmi rozšířeným omylem je, že skylight slouží ke zvýraznění oblohy, což samozřejmě není pravda. Vliv na oblohu nijak výrazný není.
Existují dva základní typy - SKY1A a SKY1B. Teoreticky by se měly lišit oteplujícím účinkem, který by měl být v případě 1B vyšší. Bohužel to ale někteří výrobci berou tak nějak podle sebe, takže se může stát, že 1A od jednoho výrobce bude mít vyšší účinek, než 1B od druhého
1A - UV, faktor 1.1, cca -50 až -100K
1B - UV, cca -100 až -200K
Filtry pro úpravu/zvýraznění barev
Vynecháme-li základní barevné a warming/cooling filtry, zůstane nám menší skupina specifických filtrů, které jsou poměrně oblíbeným a žádaným zbožím, protože nabízejí to, co je cílem mnoha fotografů, tedy dosažení zajímavých, sytých ale zároveň přirozeně působících barev.
Ligth-balance / filtry pro kompenzaci barevné teploty světla
Barevná teplota světla je veličina, která udává zjednodušeně řečeno míru barevného nádechu mezi modrou a červenou. Střední hodnota, tedy bílé světlo odpovídá 5500K (Kelviny), čím chladnější (=do modra), tím vyšší číslo, čím těplejší (=do červena), tím nižší číslo. S "teplým" světlem se setkáváme při východu/západu slunce, vydává ho plamen (oheň, svíčka...), klasické žárovky. Studené světlo je obvyklé v letních dnech, kdy je slunce vysoko na obloze a krajinu osvětluje modrá obloha. Případně ve dnech, kdy je zataženo.
Digitální foťáky to většinou dokážou dobře vykompenzovat, ale při focení na film to může být problém, protože tam není vyvážení bílé realizovatelné jinak, než přes filtry (existují i nějaké speciální filmy pro různé barevné teploty, ale tor adši přenechám odborníkům
). Tyhle filtry se dělí do dvou skupin - oteplující (warming) a ochlazující (cooling). Každá skupina se ještě dělí na dvě podskupiny - oteplující na řadu 81 (nižší účinek) a 85 (velmi silný účinek) a ochlazující na 82 (nižší účinek) a 80 (velmi silný účinek). Ty jsou ještě dále dostupńovány podle konkrétní barevné teploty - připravil jsem tabulku...
Ještě pro zajímavost - koeficient (význam slova koeficient najdete v tabulce v odstavci o ND filtrech) řady 81 a 82 je 1,3-1,6; u řady 85 kolem 1,6 a v případě řady 80 až mezi 2-4.
CC filtry (color correction)
Pokud světlo nepochází z přirozených přírodních zdrojů (případně z přirozeného plamene či wolframové žárovky), ale např. z výbojek, které obvykle produkují zelené či žlutozelené světlo, nastane problém, protože v rámci barevné teloty není možné tuto barvu vykompenzovat. Původně se pro řešení takových situací používaly CC filtry - jelikož ale většina digitálních foťáků nabízí funkci manual white-balance, dokáží si (více-méně) poradit i s tímto nedostatkem bez CC filtrů.
Základní CC filtry se dělí do čtyř kategorií podle barvy a dále pak podle síly. Mnoho výrobců nabízí ještě další produkty s vlastními parametry a značením. Za zmínku snad stojí jen fakt, že někteří fotografové používají CC a LB filtry i s digitálními aparáty, ale ne pro kompenzaci barev, ale pro přidání určitého barevného nádechu focené scenérii (to lze samozřejmě i přes PS, ale zkušený fotograf ví, jaký efekt mu přesně který filtr přinese - např. slabší magenta filtry bývají používány na vytvoření zajímavější atmosféry při focení noční architektury)
Polarizační filtr - PL
Polarizační filtr, kromě jiného, má vliv na teplotu i sytost barev. Tento efekt spočívá v blokaci polarizovaného světla, které pochází z oblohy a osvětluje focené předměty a dále blokace polarizovného světla z odlesků od všech nekovových předmětů. Jinak řečeno, světlo, které se odrazí např. z podporvrchu (subsurface scattering) listu (a které tudíž nese informaci o skutečné barvě předmětu), je částečně smícháno se světlem, které se odráží od samého povrchu listu (= polarizovaný odlesk), což znemožňuje zachycení skutečné barvy předmětu. Polarizační filtr dokáže snížit intenzitu povrchových odlesků a dovolí, aby byla zachycena skutečná barva
Polarising filter
Dále se PL velmi pozitivně projevuje při focení oblohy - jak jsem již zmínil, z modré oblohy pochází velké množství polarizovaného záření - pokud snížíme jeho intenzitu, dojde ke ztmavení modrých partií, tzn. získáme sytější modrou. Snížením množství světla dopadajícího do objektivu si můžeme dovolit delší expozici, čímž dojde ke zesvětlení mraků (šedé->bílé) a mohou se objevit i mraky, které bez PL vůbec nebyly viditelné, lépe vyniknou červánky apod.
Večerní obloha - vpravo s polarizačním filtrem
Přirozenou vlastností polarizačního filtru je mírné celkové ochlazení barev. To ještě zmíním i v dalších kapitolách. V určitých případech ale může docházet k opačnému jevu - obzvlášť v případě, že se od foceného povrchu, který má přirozeně teplý odstín, odráží chladně zabarvené světlo (např. z modré oblohy), které může polarizační filtr eliminovat.
Didymový (didymium) filtr
Didym neboli didymium je název pro směs prvků vzácných zemin, konkrétně neodymu a praseodymu. Z těchto prvků se vyrábí tzv. didymové/didymiové sklo, jehož vlastností je schopnost blokace světla vlnových délek mezi 570-620nm, tedy mezi zelenou a červenou (jak je vidět např. z následujícího obrázku spektrální analýzy denního světla z webu lifelite.de)
Na následujícím grafu spektra je vidět výrazný úbytek v oblasti žluté (oranžová křivka, mezi 570-620nm)
Toho může být velice dobře využito právě pro fototechniku. Za prosazení didymiového skla se nejvíce zasloužila společnost Tiffen, jejíž "enhancer" (též nazývaný "red enhancer" nebo "color enhancer") je dnes synonymem pro didymiový filtr.
vlevo bez filtru - vpravo Hoya intensifier (didymium filter)
Efekt je následující - blokací těchto vlnových délek dochází ke zvýraznění některých odstínů - především višňové, šarlatové a prostě červené obecně. Dá se to popsat tak, že z obrazu odstraníme určité části žlutého spektra, takže cihlovou posuneme blíže červené, hnědá bude mít živější odstín, nevýrazná žlutozelená bude přirozeně sytě zelená a nedocenitelný je efekt na modrou oblohu, která mívá často vlivem ne úplně čistého vzduchu nažloutlý odstín, který didymiové sklo 100% odstraní.
Tiffen Enhancer (didymium filter)
Druhou stranou mince jsou nedostatky... nejdiskutovanějším bývá vliv na barvu oblaků - mohou dostat nafialovělý odstín. Osobně ale mohu potvrdit, že se mi tento nedostatek ještě neprojevil (ačkoli na ukázkách bývá velice zřetelný), takže je možné, že se ho podařilo výrobcům alespoň částečně eliminovat. Další negativum je, že ne vždy úpravu barev, jakou nám tento filtr nabídne, opravdu žádáme. Na fotkách přírody je to OK, městské prostředí jak kdy (taškové střechy vypadají jako nové, červená auta jako kdyby vyjela z lakovny), ale lidská kůže pod didymiovým sklem vypadá jako by byla drasticky spálená sluncem.
Ještě by se mohl hodit návod, jak snadno poznat didymiové sklo: položte ho na bílý papír a porovnejte za různých světelných podmínek - za denního světla je bezbarvé nebo namodralé, ve světle výbojky/zářivky zelenavé a pod klasickou žárovkou (wolframové vlákno) má růžovo-fialový odstín (pro zajímavost - oskenovaný skenerem HP se jeví jako žlutý)
Intensifier
Ačkoli někteří výrobci používají název "intensifier" i pro didymový filtr (např. Hoya), mám v tomto případě na mysli produkt firmy Singh-Ray, konkrétní řešení, které nikdo jiný nenabízí. Singh-Ray se snažili vyvinout vlastní filtr pro zvýšení intenzity barev, který by netrpěl nedostatky didymiového filtru - hlavně "fialovými" mraky a nežádoucí sytostí některých odstínů.
Singh-Ray Color Intensifier
SR Color intensifier má poněkud decentnější účinek, ale zároveň je univerzálnější. Tomu bohužel odpovídá cena a ještě horší dostupnost. Na druhé straně jsou pak superlativy fotografů...
SR samozřejmě neuvádí "složení" filtru, ale s největší pravděpodobností půjde také o didymiový základ, ale s odlišným poměrem prvků, než používají ostatní výrobci. SR složení poměrně dlouho vyvíjeli a testovali, oficiální vydání proběhlo v roce 1995, což znamená, že SR Color Intensifier patří mezi nejnovější typy filtrů, které vůbec existují.
Filtry pro úpravu expozice/kontrastu
Příliš velký dynamický rozsah je mnohdy docela tvrdým oříškem - část scény je přesvětlená, část tmavá a na fotografii je výsledek ještě horší, než jsme viděli v reálu. To je způsobeno dvěma příčinami. První z nich je, že dynamický rozsah lidského oka je 4-20x vyšší (různé zdroje, různé údaje), než dynamický rozsah snímacího čipu ve fotoaparátu. Další rozdíl způsobuje vlastnost lidského oka (nebo možná mozku), které vnímá buďto světlejší část (jejímuž dynamickému rozsahu se přizpůsobí), nebo tmavší část (které se také může přizpůsobit), ale nevnímá scénu o celém jejím dynamickém rozsahu v jednom okamžiku jako celek. Takže obraz, který si pamatujeme, vznikl v podstatě ze dvou obrazů, které si mozek automaticky poskládal v jeden.
Tento způsob můžeme používat i při focení (sandwich) - vyfotíme scénu 2x s vyšší a nižší expozicí a oba obrázky prolneme v editoru. Pokud ale nemáme stativ, případně pokud nefotíme statickou scénu, může být problematické tímto postupem dosáhnout uspokojivého výsledku. Pak jsou jediným řešení filtry...
Polarizační filtr - PL
PL jsem již popsal v předchozí japitole. V této situaci se hodí hlavně jeho vlastnost absorbce polarizovaného světla z modré oblohy. Tím se rozjasní zbytek scény, stíny budou viditelně světlejší a prokreslenější, mraky bělejší.
Vpravo tentýž záběr s použitím polarozačního filtru
Bohužel, takto PL funguje pouze za několika podmínek:
1. nesmí být zataženo
2. modrá obloha musí zabírat aspoň pár desítek procent z povrchu fotky
3. nesmíme fotit proti slunci ani směrem ke slunci, neboť v tomto směru pochází většina záření ze slunce, toto světlo není polarizované a PL filtr na něj proto nemá účinek (největší účinek má polarizační filtr v úhlech kolem 90° od slunce)
Přechodové filtry (graduated filters)
Pokud dojde k porušení některé ze zmíněných podmínek (je zataženo, fotíme směrem ke slunci, nebo v záběru nemáme modrou oblohu), je vhodnější použít přechodový filtr. To je filtr, který se směrem nahoru ztmavuje. Existují dva základní typy - "soft-edge", který má přechod plynulý a "hard-edge", jehož horní polovina je tmavá, spodní světlá a přechod mezi nimi je prudký.
G-ND filtry - vlevo nahoře hard-edge, vpravo dole soft-edge
V klasické podobě (screw-in = kulaté filtry ve šroubovací objímce) se obvykle dodává pouze varianta soft-edge. Především kvůli tomu, že s takovým filtrem nemůžeme vertikálně/horizontálně manipulovat a pozvolný přechod je tolerantnější ke kompozici (lidsky řečeno - horizont může být o kousek výš nebo níž a bude to stále ok). Naopak hard-edge filtr je nutné nastavit tak, aby horizont přesně odpovídal přechodu. Z toho důvodu se obvykle nedává do objímek.
Objímkové soft-edge filtry obvykle mívají slabší účinek; silnější soft-edge filtr je trochu problém, protože výraznější pozvolný přechod (např. 4 f-stop) by fotografii degradoval, neboť by na ní byl samotný přechod viditelný, což není žádoucí (např. obloha, která směrem nahoru tmavne).
Vpravo tentýž záběr s použitím kvalitního G-ND filtru
Přechodové filtry jsou nejčastěji barevně neutrální (ND), ale vyrábějí se i zabarvené. Přechodové filtry se často používají při focení východů a západů slunce (modré, korálové, tabákové...) Někteří výrobci nabízejí i speciální verze určené přímo pro situace, kdy je slunce těsně nad horizontem (takové filtry bývají nejvíce ztmaveny na úrovni horizontu)
Neutrální filtr (ND)
Pokud je celá scéna příliš světlá a z jakýchkoli důvodů chceme fotit s delším časem, může přijít vhod neutrální (šedý) filtr, který sníží množství světla dopadajícího do objektivu. ND filtry levnějších výrobců často trpí nedostatkem v podobě určitého barevného nádechu (nejsou dokonale neutrální). S podobným problémem se můžeme setkat i u neutrálních přechodových filtrů.
Sílu (=množství světla, které zadrží) ND filtru je možné udávat v různých jednotkách - obvykle se setkáváme se značením ND2, ND4, ND8 atp. Protože prakticky všechny filtry přinášejí určitý úbytek světla, uvádějí jejich výrobci tyto údaje - bohužel ale každý v jiných jednotkách. Následující tabulku můžete použít k jejich převodu:
http://www.uploadhouse.com/fileuploads/ ... 26fb5f.png
http://ukazto.com/img/ndf3.png
UltraContrast
Pokud přijde na situaci, kdy je dynamický rozsah příliš vysoký, zároveň nesplňujeme podmínky pro použití PL a přechodový filtr je nám na nic, protože scéna není přesně rozdělena na světlou a tmavou polovinu, zbývá poslední možnost - UltraContrast filtr firmy Tiffen. Princip jeho fungování zní téměř geniálně: je vyroben z velmi slabě mléčného skla, které zachycuje rozptýlené světlo, kterým jsou přisvětleny tmavé části obrazu, zatímco ostré světlo filtr z části rozptýlí a sníží tak jeho intenzitu. Díky tomu je upraven dynamický rozsah scény do lépe zachytitelné podoby.
Zní to skoro úžasně, ale praxe je trochu jiná. Mléčné sklo zhorší kresbu a snížený dynamický rozsah = méně kontrastní = zašedlejší fotka. Také nesmíme zapomenout, že dodatečným zvyšováním kontrastu v PS zvyšujeme šum. Tiffen vyrábí filtry o různé síle a z vlastní zkušenosti můžu potvrdit, že pro každou situaci je třeba jinak silná verze. Navíc záleží i na tom, zda fotíte ze stínu nebo ze slunce (množství světla, které filtr nachytá, velmi ovlivňuje jeho účinnost)
Možná vše, co jsem napsal, vyznělo jinak, než jsem zamýšlel, takže to shrnu - UltraContrast je velmi obtížné používat, ale najdou se situace, kdy by se mohl hodit. Začátečníkům bude jeho použití příliš komplikované (a pořizovací náklady několika různě silných verzí neakceptovatelné), naopak profesionál raději použije sandwich (bude-li to alespoň trochu možné) a nebude si degradovat objektiv mléčným sklem.
Kombinované filtry
Čím více filtrů dáme přes sebe, tím více se zhorší kresba, zvýší pravděpodobnost výskytu nechtěných odlesků a vinětace (tmavé rohy/okraje). Někteří výrobci přišli s řešením a nejoblíbenější kombinace filtrů nabízejí v jednom. Většinou se jedná o PL + nějaký další efekt - obvykle warming filter nebo nějaký z filtrů pro zvýraznění barev. Takové vymoženosti obvykle bývají velmi drahé, ale výsledek za to většinou stojí:
warming polarizer
http://ukazto.com/img/moose_filter.jpg
Hoya Moose's filter (warming polarizer)
Prvním je zmíněný warming-polarizer známý také pod názvem Moose's filter (podle fotografa, díky němuž byl vyvinut - Moose Peterson). Jde o klasický polarizační filtr zkombinovaný s warming filtrem 81A.
http://ukazto.com/img/colorcombo.jpg
Singh-Ray ColorCombo filter (color-intensifying warming polarizer)
Dalším příkladem může být tzv. Color-Combo filter, což je produkt společnosti Singh-Ray, který kombinuje warming-polarizer a color-intensifier.
Efektové filtry
Na tyto filtry se obvykle nachytá mnoho začátečníků. jsou to např. filtry, které z odlesků vytvoří hvězdičky, vykreslí duhové barvy, znásobí snímek (hranol)... v praxi je většina těchto efektů nanic, nebo je použitelná jen v extrémně výjimečných situacích. Navíc jich lze obvykle snáze dosáhnout např. Photoshopem.
Asi jedinu výjimkou jsou soft-filtry, které jsou primárně určeny pro portréty a přírodní scenérie. Existuje jich mnoho, každý výrobce má své vlastní, každý funguje jinak a každý si dává za cíl něco jiného (např. vyhladit pleť, vytvořit měkčí světlo atp.) Nejlepším a bezkonkurenčním řešením tohoto typu je Zeiss Softar. Na rozdíl od většiny jiných totiž dokáže nabídnout tyto efekty bez snížení kontrastu a rozmazání ostrých hran. Značí se čísly 1, 2... a vyšší číslo znamená silněšjí efekt. Funguje na principu skla, do nějž jsou nepravidelně vybroušeny čočky rozptylující světlo.
Kvalita filtrů
Velmi důležitým prvkem je kvalita samotného filtru. Stejně, jako u kteréhokoli hardwaru, jsou v kvalitě zpracování velké rozdíly. Je třeba dávat pozor na 4 základní prvky:
1. kvalita skla
Některé levné filtry nejsou vyráběny z kvalitního optického skla, což má za následek snížení ostrosti, zhoršení kresby a kontrastu. Pokud výrobce nabízí filtry z obyčejného i optického skla, bývají ty kvalitnější značeny jako "digital" či "HR"
2. povrchová úprava
Sklo s hladkým povrchem se samozřejmě leskne - odráží světlo. To je vcelku nepříjemné, neboť tyto odlesky mohou snížit kvalitu fotografie (obzvlášť neplechu dělají vzájemné odrazy mezi čočkou objektivu a "vnitřní" stranou filtru). To lze eliminovat filtrem s antireflexní vrstvou (coating). V nabídce výrobců tedy najde filtry s přízvisky "coated", "both-side coated", "multi-coated" atp. I v kvalitě povrchové úpravy jsou velké rozdíly. Nejlepší anitreflexní vrstvy nabízí Hoya. Někteří výrobci zahrnují i vrstvu chránící filtr proti poškrábání
3. objímka
Velice důležitý faktor. Rozlišujeme objímky klasické a "slim", které jsou nižší. Ty se hodí obzvlášť pokud hrozí vinětace, nebo chceme-li zkombinovat více filtrů najednou. Také je třeba zkontrolovat, zda má filtr přední závit pro našroubování dalšího filtru. Krom parametrů objímky je tu ještě kvalita. Přesnost závitu, usazení skla v objímce, kvalita otočné objímky u polarizačních filtrů...
4. kvalita zabarvení
Jinak řečeno, zda je filtr zabarvený tak, jak má být. To bývá bolestí neutrálních a neutrálních přechodových filtrů - verze od některých výrobců často nejsou barevně neutrální a "tahnou" k některé barvě. Podobně třeba různé polarizační filtry, či filtry sky-light, jejichž odstín někdy neodpovídá.
Výběr a nákup
Pokud jste si přečetli o filtrech něco víc a už jste si prošli nabídky nějakých obchodů, zřejmě máte v hlavě zmatek a není vám jasné, co koupit, co by bylo užitečné a co by byly jen vyhozené peníze. Ještě, než si přečtete následující shrnutí, si zkuste zapamatovat jedno pravidlo - nikdy nekupovat to nejlevnější. Laciný filtr vás vyjde dráž - přesně o tolik dráž, kolik jste za něj dali, protože nakonec sami uznáte, že to byly vyhozené peníze a koupíte si kvalitnější. Následuje samotný přehled:
Polarizační filtr - nejdůležitější a nedocenitelný filtr. Při běžných průměrech počítejte s cenou min. 1000-1500Kč. Nejlepší možnost v této cenové relaci je řada DHG od Marumi - za tuto cenu má bezkonkurenční objímku, slim provedení s předním závitem a dokonce i antireflexní vrstvu, která je jinak standardem až u polarizáků za několik tisíc.
Warming polarizer - není to nutnost, spíš luxus. Tomu odpovídá cena. Bohužel u nás je běžně dostupný jen základní model od Hoyi bez antireflexních vrstev. Tuto verzi lze sehnat za slušnou cenu ne ebayi; bohužel verze s antireflexem jsou silně nedostatkové zboží. Z ostatních výrobců lze jmenovat B+W nebo Singh-Ray (B+W s mizernou dostupností za velké peníze a Singh-Ray s beznadějnou dostupností v Evropě a pohádkovou cenou)
UV - nemá příliš smysl, to už je vhodnější Skylight
Skylight - výrazné využití nenajdete, ale jeho využitelnost je široká (třeba i v kombinaci s polarizačním filtrem)
Intensifier/Enhancer - pro portrét nepoužitelný, pro přírodu (krajinky, makro) velice přínosný. Dobrou volbou je např. Hoya v provedení both-side coated (slušná cena, povrchová úprava). počítejte s cenou kolem 1000Kč, při vyšších průměrech přes 1500Kč.
přechodové filtry - klasické v objímce nemá cenu kupovat, když už, tak spíš sytém Cokin. Ale na samotné filtry značky Cokin zapomeňte, jsou poměrně nekvalitní. Slušné přechoďáky do těchto adaptérů nabízí firma hi-tech (bohužel nutno objednat v Anglii - pokud tam někoho máte, neměl by to být problém; sada tří vychází cca na 1500Kč)
filtry pro kompenzaci teploty barev a barevnou korekci - nemají v případě, že používáte digitální aparát, význam
ultra-contrast - pokud si neporadíte s příliš velkým dynamickým rozsahem scény bez tohoto filtru, tak to asi tímhle filtrem nezachráníte. Navíc je to dost drahá záležitost (>1500Kč)
ND filtry - popřemýšlejte, jestli byste je opravdu využili - jak často fotíte např. vodopády a zda používáte tak dlouhou expozici, kdy už vám nestačí ani snížení ISA, případně úprava clony. Jako slabší ND lze využít i polarizační filtr, takže je v mnoha situacích zastupitelný. Takže do ND rozhodně neinvestujte, pokud nenarazíte na situace, díky vám skutečně bude scházet.
Použití filtrů
Filtry lze různě kombinovat (samozřejmě s rozmyslem). jelikož každé sklo či plast před objektivem zhoršuje kresbu a kontrast, vždy zvažte, jestli opravdu potřebujete kombinovat více filtrů. Více než dva filtry přes sebe byste měli používat opravdu jen ve velmi výjimečných případech (krom ztráty kresby už hrozí i vinětace)
Nejčastěji používané kombinace: polarizák + skylight (nebo warming), polarizák + enhancer/intensifier, přechoďák + enhancer/intensifier...
Použité zkratky
CC - color-correction (korekce barev)
ND - neutral density = neutrální (šedý), obvykle míněno neutrální/šedý filtr (zkratka se používá obecně, jak ve vztahu k přechodovým, tak ke stejnoměrně zabarveným filtrům)
PP - post-processing = jakákoli digitální úprava snímku provedená po zachycení fotoaparátem
PS - Photoshop = software společnosti Adobe sloužící pro úpravu obrázků a fotografií; případně přeneseně jakýkoli SW pro editaci fotek
SR - Singh-Ray - výrobce luxusních filtrů
tabulky pro převody:
http://forum.pctuning.cz/viewtopic.php? ... 02#7183102
Obrázky převzaty mj. z:
http://www.naturephotographers.net/
http://www.singh-ray.com/
http://www.photosig.com/
http://www.tiffen.com/
http://www.2filter.com/
http://www.2x36.ru/
thx2 tominek, sx02
Je tedy fakt, že skrz filtr se žádné UV světlo nedostalo, ale místo toho za něj dopadalo žlutozelené světlo 
